Online archiv

Kategorie: VĚDA

Závislost jako volání po sebepřesahu

Michaela Susedíková, PD 11/2023

Upadnout do závislosti na alkoholu nebo jiných látkách lze například v reakci na trauma nebo v touze po celistvosti. Pomoc je dnes možné hledat v rámci inovativní terapie využívající psychedelika nebo u jihoamerických šamanů.

Velké účinky malých dávek

Jitka Holasová, PD 11/2023

Zostřená pozornost, hlubší napojení na celek světa, lepší výkonnost, ale i přemíra stimulace. Průkopníkem užívání nepatrných dávek halucinogenů byl švýcarský vědec Albert Hofmann a pozoruhodné zkušenosti má v tomto směru i řada obyvatel v dnešním Česku. Jak ovlivní mysl mikrodávky psychedelik?

Proč je umění důležité pro lidský mozek

Dominika Grygarová, PD 11/2023

Umění je specificky lidská aktivita, kterou provozujeme od paleolitu. Ačkoli se může zdát bezúčelná, nabízí důležitý způsob, jak poznávat svět, osvojovat si neotřelá řešení životních situací a rozvíjet otevřenost a sebereflexi. V Národním ústavu duševního zdraví probíhá výzkum, jenž využívá magnetickou rezonanci i psychologické metody.

Psychologie v narativní tónině

Ivo Čermák, PD 10/2023

Narativní přístup postupně proniká do různých psychologických disciplín, ale i do ostatních vědních oborů. A tak máme nejenom narativní psychoterapii, ale i narativní sociologii, narativní teologii, narativní pedagogiku, a dokonce i narativní medicínu… Není divu, neboť bez příběhu nemůžeme člověku porozumět.

Jedna velikost nestačí, ani když jde o ADHD

Příkladem, na němž lze ukázat dopady výzkumu duševního zdraví, který je slepý k odlišnostem lidí, ať už jde o gender, pohlaví, nebo věk, je attention-deficit / hyperactivity disorder, tedy ADHD. Tato porucha je u žen, respektive u dívek, diagnostikována výrazně méně často než u chlapců. V dospělosti se však rozdíly zmenšují. Jsou důvodem tohoto rozdílu opravdu odlišnosti dané pohlavím či genderem, nebo jde o to, že u žen jsou symptomy brány jako „nestandardní“ a věda s nimi nepočítá?

Člověk dotekový

Jitka Holasová, PD 9/2023

Je telefon jedna z prvních věcí, kterou ráno vezmeme do rukou? Umíme se na několik hodin ponořit do práce, nebo nás neustále ruší e-maily, cinkání messengeru a chuť odskakovat si na Facebook? Ve volných chvílích posloucháme podcasty, sledujeme seriály, stále komunikujeme. Dokážeme také trávit delší čas sami se sebou, v tichu a nepřipojení? A proč bychom to vůbec měli dělat?

Jedna velikost nestačí ani ve vědě a výzkumu

Odlišnosti potřeb různorodých skupin osob se tematizují v řadě oblastí. Ve vědě a výzkumu se však tento přístup rozšiřuje teprve postupně. Proč by měl výzkum zohlednit, jaké má potřeby člověk na základě svého věku, etnicity, genderu nebo zdravotního stavu? A proč věda vytvářená pro „univerzálního člověka“ nemá stejný přínos pro všechny a může být někdy i nebezpečná? Těmto otázkám se bude věnovat série článků nazvaná Jedna velikost nestačí, která přináší pohled na výzkum z perspektivy genderu i dalších společenských proměnných.

Příroda v terapii

Adam Táborský, PD 7-8/2023

Od osmdesátých let vznikají v Japonsku a Spojených státech výzkumy, které dokazují, že pobyt v přírodě je léčivý. Někteří současní světoví filozofové a vědci se uchylují k domorodým etnikům pro inspiraci, jak s přírodou zůstat v kontaktu. A práce s klienty v přírodním prostředí se začíná prosazovat i v psychoterapii.

Duše v divočině

Adam Borzič, PD 7-8/2023

Ekologická krize vyžaduje nové cesty v psychologii a terapii, protože převládající individualistický přístup k péči o duši již nedokáže tématům spojeným s touto problematickou situací čelit. Jedním ze způsobů, jak se devastaci planety postavit, je ekoterapie amerického jungiánského psychoterapeuta Billa Plotkina.

Zahrada jako zrcadlo psychické zkušenosti

Eliška Hudcová , PD 7-8/2023

Zahrada je skryté místo, které kultivujeme. Tříbíme zde smysly, zlepšujeme svou fyzickou kondici a budujeme propojení se sebou, s rostlinami i s lidmi. V rámci zahradní terapie jde o vzájemný partnerský a pečující vztah člověka a přírody, jenž přináší uvědomění si vlastní hodnoty, sebeúctu i etický postoj k životu.

Soustředit se na to, co je v nás dobré

Alena Slezáčková, PD 6/2023

Dnes už zřejmě málokomu připadá zvláštní, že štěstí, duševní pohoda a životní spokojenost jsou předmětem výzkumného úsilí. Pozitivní psychologie, která se právě těmito a mnoha dalšími příbuznými tématy zabývá, si však musela svou cestu k uznávanému vědeckému směru trpělivě prošlapat.

Arteterapie

Marie Gabriela Lhotová , PD 5/2023

Arteterapii lze definovat dvojím způsobem. V širším pojetí byla vnímána jako psychoterapeutická disciplína, která využívá jakékoli formy umění, například hudbu, tanec, divadlo, poezii, prózu či výtvarný projev. Dnes ji chápeme jako terapii výtvarnými prostředky. Jako nadřazený pojem pro všechna odvětví se používá označení umělecko-kreativní terapie.

< Novější články Starší články >

PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.

Více o Psychologii dnes