Online archiv

Kategorie: TERAPIE

Co přinese reforma psychiatrie?

Daniela Kramulová, 9/2014
Zeptali jsme se Martina Hollého:

Mozek, který nikdy nespí

9/2014
Nové objevy v oblasti poruch spánku

Dům všemi smysly

Jan Rampich, 9/2014
Jak smysly přispívají ke vnímání fenoménu domova? Tak se hezky uvelebme, udělejme si dobrý lapsang souchong, cibetkovou kávu nebo grog, obklopme se něčím k zakousnutí (však ona se snad naše dietoložka pro jednou nezblázní) a pusťme se do toho.

Může mentální trénink zlepšit naši osobnost?

Daniela Kramulová, 9/2014
Občas rádi přistoupíme na romantickou hru se srdíčky: tu srdce překypuje láskou, hřeje nás u něj vlídné slovo a jindy plane vášní. Ale ve skutečnosti víme, že tím pravým sídlem emocí i ostatních mentálních procesů je mozek. A že ho můžeme rozvíjet, a tím osobnostně růst.

Asistovaná reprodukce s božím požehnáním Může mentální naši osobnost? trénink zlepšit

(dak), 9/2014
Občas rádi přistoupíme na romantickou hru se srdíčky: tu srdce překypuje láskou, hřeje nás u něj vlídné slovo a jindy plane vášní. Ale ve skutečnosti víme, že tím pravým sídlem emocí i ostatních mentálních procesů je mozek. A že ho můžeme rozvíjet, a tím osobnostně růst.

Kam vítr, tam plášť

Jitka Douchová, 9/2014
Seriál o typických povahových rysech a o tom, jak s dotyčnými vyjít

Co dělá z kluků muže?

Michal Vybíral, 9/2014
Než se z hocha stane mladý muž, chvíli to trvá. Cesta není jednoduchá, moderní společnost navíc postrádá pro tuto životní etapu tradiční přechodové rituály, které vnášely do věci jasno. Co tedy dnes dělá z kluků muže?

Rekreační drogy kličkují před zákonem

9/2014
V klubech a na diskotékách lákají nové rekreační drogy stále více mladých po celém světě a pomalu se zabydlují i v Česku. Podle britských výzkumů přibližně 40 % návštěvníků tanečních klubů účinky těchto nových omamných látek vyzkoušelo. Na rozdíl od extáze, pervitinu či heroinu lákají na to, že jsou legální (legal highs). Jejich „legálnost“ je v podstatě založena na tom, že se jedná o skupinu nových látek připravovaných pomocí jednoduchých chemických reakcí. Složením se podobají klasickým, zakázaným omamným látkám, jenže přibližně každé 2-3 měsíce vzniká nová rekreační droga, jež se jedinečným složení vymyká zákonům o omamných látkách. Zákonodárcům trvá nějakou dobu, než novou látku objeví, prokážou její nebezpečnost a zařadí ji na seznam zakázaných. Mezitím se může beztrestně prodávat po internetu a dovážet do tanečních klubů. Ve chvíli, kdy je látka na seznamu zakázaných, jsou již k dispozici další novinky. Jen za posledních 5 let vzniklo nejméně 348 nových „legálních“ drog! Vyrábějí se v převážně v jihovýchodní Asii a v Číně, odkud se rozvážejí do Evropy a USA. Najdeme je i na několika českých internetových obchodech, kde se maskují jako soli do koupele, travní směsi nebo hnojiva. Mezi nejčastější vedlejší účinky těchto drog patří naprostá ztráta zábran, ospalost nebo naopak vybuzení až halucinace, bezvědomí a křeče. V kombinaci s alkoholem hrozí vážné poškození jater, dalším nebezpečím je samozřejmě riziko závislosti.

Pramínek vlasů si vytrhnu potají…

Miroslav Orel, 7-8/2014
Trichotillomanie Napětí, které v sobě cítila, stoupalo. Měla dojem, že nevydrží na jednom místě. Vnímala neklid v celém těle i v hlavě. Znovu se podívala na hodiny. Ještě pár minut! Jako by to byla celá věčnost. Ale pak už bude mít prostor. Prostor pro sebe a uspokojení své touhy. Při té představě jí po zádech proběhlo zdaleka ne nepříjemné zamrazení… … Jemně otočila několik svých vlasů kolem ukazováčku, jako by si s nimi chtěla hrát. Vnímala jejich hebkost mezi prsty. Vnímala tlukot svého srdce. A v momentě, kdy prudkým a jednoznačným trhnutím drobný chomáček vlasů vytrhla, projela jí příjemná a uvolňující vlna zklidnění. Zavřela oči, aby si vychutnala tu chvíli…

Ayahuasca. Džungle nabízí lék na závislosti

Rita Kočárová, 7-8/2014
V hlubinách amazonské džungle se možná skrývá naděje pro jedince závislé na tvrdých drogách. Ayahuasca jako medicína je původními obyvateli Jižní Ameriky užívána staletí, možná tisíciletí, západnímu světu ale byla poprvé představena až v roce 1851 prostřednictvím etnobotanika Richarda Spruce. Opravdové pozornosti laického i vědeckého světa se ayahuasce dostává až v posledních letech. Ať už je míra rituálnosti prostředí či odborného zázemí jakákoliv, po jejím užití řada lidí uvádí vyléčení z nesnází psychických i fyzických. A zdá se, že především pro léčbu závislostí má ayahuasca unikátní spektrum účinků. Pro ně je k léčbě závislosti užívána v různých kontextech s více či méně původními a zkušenými šamany, psychoterapeuty či na improvizovaných setkáních různých nadšenců. Mezi nimi vyniká především centrum Takiwasi v džunglích Peru. Takiwasi je léčebna pro závislé a centrum pro výzkum tradiční medicíny, kde se těžké závislosti s úspěchem léčí pomocí unikátní kombinace západní psychoterapie a tradiční medicíny amazonské oblasti s přídavkem pozitiv komunitního života, přičemž stěžejní postavení zabírá právě ayahuasca. Takiwasi založil v roce 1992 doktor na cestách Jacques Mabit. Ač ho do jisté doby závislosti nijak zvlášť nezajímaly, během jedné ceremonie mu ayahuasca ukázala tuto cestu a on se rozhodl po ní jít. A zdá se, že toto rozhodnutí obohatilo pole výzkumu v oblasti těžkých drogových závislostí a nabídlo novou šanci řadě mladých lidí, kteří s ní bojují.

Proč jsou malí, zločinci tlustí a oškliví?

Petr Houdek, 7-8/2014
Při soudním řízení uvedl obviněný na svoji obhajobu, že je přespříliš ošklivý na to, aby si našel práci, musí proto krást. Mnoho prospěchu mu vysvětlení před soudcem pochopitelně nepřineslo, nicméně Naci Mocan a Erdal Tekin, ekonomové pracovního trhu z Louisianské, resp. Georgijské státní univerzity, si uvědomili, že škaredost může být docela racionální důvod pro kariéru zločince. Analytici zaměstnanosti již dříve odhalili, že oškliví lidé vydělávají méně. Slavná studie Daniela Hamermeshe a Jeffa Biddla nejdříve zpochybnila, že by krása byla jen v „oku pozorovatele“, a ukázala, že shoda o atraktivitě člověka je v každé jednotlivé zemi poměrně značná a s časem se příliš nemění. Sami pak využili americké a kanadské šetření zaměstnanců, v němž v šíři zjišťovaných údajů byl hodnocen i fyzický vzhled respondenta. Ovšem již dříve se očekávalo, že některá vysoce příjmová zaměstnání jako herectví, modeling či TV zpravodajství přilákají pohledné zaměstnance, čímž by se dal vztah krása–vysoký výdělek vysvětlit. Popřípadě že zákazníci u některých profesí mnohem více odměňují, jednají-li s atraktivními lidmi, jako třeba v pohostinství a službách. Vše z toho platí – třeba velmi atraktivní servírky či ty s bujným poprsím vydělávají na spropitném až o třetinu více. Nicméně Hamermesh a Biddl dokázali, že hezčí lidé vydělávají v průměru o 5 % více obecně, bez ohledu na sektor, v němž pracují. Oškliví zaměstnanci mají pak zhruba o 5–10 % nižší mzdy. Efekt je silnější u začínajících pracovníků, kteří ještě nemají příliš praxe. Překvapivě je vyšší u mužů než u žen (což se dá z části vysvětlit tím, že velmi neatraktivní ženy mnohdy nevstoupí na trh práce a zůstávají v domácnosti). Efekt přitom naopak nelze vysvětlit tím, že vnímaná krása jen skrývá jiné osobní kvality jako třeba lepší zdravotní stav či vyšší inteligenci. Rovněž se nezdá, že by závislost šla opačným směrem, tedy že by lépe vydělávající lidé mohli více investovat do svého zevnějšku, což by se projevilo na jejich vyšší atraktivitě. Z dlouhodobé povahy analyzovaných dat totiž vyplývá, že pociťovaná atraktivita se u jednotlivců de facto téměř nemění, zatímco příjem ano. Zaměstnavatelé prostě nadržují hezkým lidem.

NAŠLAPUJTE OPATRNĚ

The Beastess, 7-8/2014
Meditace chůze pro ty, co chvíli neposedí