Já jsem OK, ty jsi OK – dnes již klasické dílo o transakční analýze

Odstranit oba tyto zásadní nedostatky si vytkla za cíl kniha Thomase Anthonyho Harrise Já jsem OK, ty jsi OK, s podtitulem Úvod do transakční analýzy, ve které autor používá jednoduchou terminologii a uvádí příklady známé z běžného života, aby principům transakční analýzy (a terapie na ní založené) dokázal porozumět a využít ji ve svůj prospěch i laik.

V úvodních kapitolách je definována metoda a slovník transakční analýzy, kterou vymyslel a do psychiatrické a terapeutické praxe zavedl Eric Berne v šedesátých letech 20. století na základě Freudova psychodynamického přístupu, poznatků Erika Eriksona a humanistické psychologie Carla Rogerse, původně jako techniku skupinové psychoterapie.

Podle Harrise jsou v každém člověku jsou přítomny tři ego stavy, Rodič, Dospělý a Dítě. Je to, jako by v každém člověku byla ještě malá osůbka, kterou byl on sám ve věku do cca 5 let, kdy se formuje lidská osobnost. Zároveň v něm existují jeho vlastní rodiče, jejichž komunikaci a chování v tomto věku nekriticky a bezvýhradně přijímá. Je tu také třetí stav, odlišný od předchozích dvou, který vychází z nabyté autonomie a možnosti rozhodovat sám o sobě. První dva nazýváme Rodič a Dítě. Třetí pak je Dospělý.

Jednotku společenského styku nazýváme transakcí. Jestliže se ve společenském seskupení setkají dva nebo více lidí, dříve či později jeden z nich promluví nebo nějak jinak naznačí, že bere na vědomí přítomnost ostatních. Tomu se říká transakční podnět. Další osoba pak řekne nebo udělá něco, co má k tomuto podnětu určitý vztah, a to pak nazýváme transakční reakcí.

Transakční analýza se zevrubně zabývá transakcemi, kterými spolu tyto tři osobnostní roviny každého člověka komunikují. Z této vzájemné interakce potom vyplývají i čtyři různé životní postoje jednotlivce, přičemž za ten ideální se považuje právě postoj Já jsem OK, ty jsi OK.

Transakční analýza vytváří následující klasifikaci čtyř možných životních postojů, které se vztahují na jedince i jeho okolí:

• NEJSEM OK – JSI OK
• NEJSEM OK – NEJSI OK
• JSEM OK – NEJSI OK
• JSEM OK – JSI OK

Kniha čtenáři pomůže pochopit, proč se člověk chová tak, jak se chová, a ukáže možnosti, jak to u sebe změnit. Vysvětluje, proč se lidé nechovají tak, jak vědí, že by měli, i když je to někdy v rozporu s jejich zájmem. A v neposlední řadě dává čtenáři ujištění, že on sám je zodpovědný za to, co se stane v budoucnosti, nezávisle na jeho minulosti. Transakční analýza umožnuje člověku změnit se, získat sebekontrolu, perspektivu a objevit svět svobodné volby.

Z anglického originálu I’m OK – you’re OK přeložila Dana Burianová.

Ukázka:

Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zjistit shody a rozdíly, je používání transakční analýzy v předmanželských poradnách. Jejím prostřednictvím se dá sestavit osobnostní diagram páru, který plánuje manželství. Cílem není pouze ukázat viditelně rozdílné a shodné rysy, ale podrobit detailnějšímu zkoumání obsah Rodiče, Dospělého a Dítěte v obou partnerech. Páru, který se pustí do takového zkoumání, může být řečeno, že už v tomto okamžiku má výhodu v tom, že bere manželství vážně a pořádně se rozhlédne, než do něj skočí rovnýma nohama. Může se také stát, že se jeden z páru, který má pochybnosti o nastávajícím svazku, pustí do zkoumání sám.

Jedna z nejdůležitějších knih Sigmunda Freuda - Psychopatologie všedního života

Jako příklad může sloužit slečna z jedné mé terapeutické skupiny. Požádala mě o individuální pohovor, protože ji mladík, se kterým chodila pouze krátkou dobu, požádal o ruku. Její Dítě k němu bylo velmi silně přitahováno. Přesto do jejího počítače přicházela i jiná data, která ji nutila zamyslet se, jestli by bylo manželství dobrým nápadem. Naučila se přesně používat Ro-Do-Dí a požádala mě, abych jí pomohl prozkoumat Ro-Do-Dí v ní i v partnerovi.

Nejdříve jsme porovnávali oba Rodiče. Zjistili jsme, že ona má silného Rodiče, který obsahuje nespočetná pravidla chování a mnohá „smíš“ a „nesmíš“. Zahrnoval i výstrahu, že by se neměla vrhnout do manželství bez přemýšlení. Nacházely se zde také sebeospravedlňující prvky jako „Naši jsou nejlepší“. Byly tam i názory jako „Ostatní tě soudí podle tvých přátel“ a „Nedělej to, co je pod tvou úroveň“. Její Rodič obsahoval otisky z raného dětství z domova, který byl velmi organizovaný, kde hlavou rodiny byla matka a otec pracoval dlouho do noci v kanceláři. Našli jsme tam velkou zásobu informací typu „jak“ (jak oslavovat narozeniny, jak ozdobit vánoční stromeček, jak vychovávat děti, jak se chovat v určitých situacích). Její Rodič měl velký vliv na její život, protože dojmy byly víceméně pevné. Ačkoli přísnost Rodiče byla někdy skličující a v Dítěti vyvolávala značné pocity NEJSEM OK, zůstávala přesto stálým zdrojem informací v jejích současných transakcích. 

Základy transakční analýzy v podání Erica Berneho - Jak si lidé hrají, k dostání také jako e-kniha a audiokniha na CD.

Potom jsme se obrátili ke zkoumání Rodiče v mladíkovi. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo sedm. Byl vychováván matkou, která ho rozmazlovala materiálními statky a velmi zřídka se mu věnovala. V ní samé převládalo Dítě. Byla emocionálně založená a své pocity vyjadřovala vášnivým utrácením, střídavými záchvaty špatné nálady, úniky a mstivostí. Otec se u něj v záznamech vůbec neobjevoval až na výrok, že byl „zkurvenej parchant jako všichni chlapi“. Chlapcův Rodič byl tak neucelený a kusovitý, že se v současných transakcích neprojevoval jako kontrolní nebo usměrňující prvek, který by ovlivňoval jeho impulzivní chování, jímž vládlo Dítě. Její a jeho Rodič nejenže neměli nic společného; její Rodič zároveň nesouhlasil s jeho Rodičem. Bylo zřejmé, že na jakékoli téma existoval pouze malý základ pro transakce na úrovni Rodič-Rodič, kde byly vyloučeny doplňkové vztahy.

Potom jsme se zabývali zkoumáním síly Dospělého a odhadem jejich skutečných zájmů. Ona byla inteligentní, vzdělaná mladá dívka, která měla celou řadu zájmů. Líbila se jí vážná hudba, ale také současná; měla přečtenou klasickou literaturu; ráda něco sama vyráběla a zabývala se tvořivými a dekorativními záležitostmi kolem domu. Ráda probírala filozofická a náboženská témata, a ačkoli nemohla přijmout náboženskou víru svých rodičů, měla za to, že určitý druh víry je důležitý. Byla přemýšlivá, ráda se účastnila diskusí a snažila se v nich najít něco nového. Zajímaly ji následky jejích činů. Cítila, že má zodpovědnost sama za sebe. Její Dospělý byl částečně kontaminován Rodičem, protože jsme v něm našli některé předsudky, jako např. „Když se člověk neožení nebo nevdá do 30, je na nic“, „Žena, která kouří, udělá cokoli“, „Kdo není schopen vystudovat vysokou školu, je líný“, „Co byste čekali od rozvedeného muže?“.

Naproti tomu Dospělý jejího přítele byl kontaminován Dítětem. V ničem se neomezoval, stejně jako nebyl omezován jako malé dítě. Na střední škole neměl žádné zvláštní zájmy a z vysoké školy odešel během prvního semestru, protože ho nezaujala. Nechyběla mu inteligence, ale mnoho jej nezajímaly vážné otázky, které byly důležité pro jeho dívku. Myslel si, že celé náboženství je falešné, stejně jako si to myslel o všech dospělých. Neuměl dobře pravopis, což ji znechucovalo, a jedinou věcí, kterou četl, byly obrázky v časopisu Life. Prohlásila o něm, že patří mezi ty, kdo si myslí, že Bach je značka piva. Měl povrchní názory na politiku a považoval vládu za špatnou, protože bere lidem svobodu. Byl vtipný a chytrý, ale jeho slovům chyběl obsah. Jeho prvotním zájmem byla sportovní auta, na která byl odborník a vykazoval o nich obrovské znalosti. Viditelně toho zbylo málo na úrovni Dospělý-Dospělý, co by stálo za udržování vztahu. Transakce na této úrovni jí přinášely zklamání a jemu nudu.

Thomas A. Harris (1910 –1995) byl americký psychiatr, kolega a přítel Erica Berneho, zakladatele transakční analýzy, se kterým se poznal během 2. světové války, kdy oba sloužili jako armádní psychiatři.

Potom jsme se dali do zkoumání Dítěte v obou partnerech. Její Dítě hladově toužilo po lásce, úzkostlivě se snažilo druhého potěšit, často bylo v depresi a bylo citlivé na přicházející kritiku, která zapříčiňovala silný pocit NEJSEM OK. Nemohla se přenést přes fakt, že by se někdo tak hezký mohl zamilovat do ní. Předtím neměla mnoho chlapců a myslela si o sobě, že není hezká. Byla přesvědčena, že má natolik obyčejné rysy obličeje, že by ji nikdo, kdo by ji viděl jen jednou, znovu nepoznal. Její blonďatý Adonis, který miloval zábavu, ji dokonale vykolejil. Nemohla se nabažit nádherného pocitu, že je milována a dobývána. Když byla s ním, cítila se tak OK jako nikdy předtím a neuměla se toho lehce vzdát.

Jeho Dítě bylo naopak agresivní, sloužilo vlastním zájmům a manipulovalo ostatními. Vždycky šel svou cestou, kterou si ale naplánoval strávit s ní. V tom spočívala část problému, protože její Rodič jí nedovolil užívat si exotických zábav, které jí mladík hodlal představit. Jeho Dítě natolik kontaminovalo Dospělého a Rodič byl natolik slabý, že nejenže neuměl zvážit následky, ale dokonce si myslel, že uvažovat o možných následcích je hloupost a puritánství. Stejně jako Scarlett O’Harová dával přednost tomu, aby o tom uvažoval až zítra.

Jak se vyvíjel jejich vztah, bylo čím dál méně o čem hovořit. Na úrovni Rodič-Rodič nic neexistovalo, něco málo bylo na úrovni Dospělý- Dospělý, a co bylo na úrovni Dítě-Dítě, se brzy dostávalo do rozporu s dívčiným Rodičem. Vztah se začal ustalovat na úrovni Rodič-Dítě, kde ona zaujímala postoj zodpovědného a kritického partnera a on si opakoval situaci z dětství, kdy jako dítě manipuloval ostatními a zkoušel, kam až může zajít.

Transakční analýza životních scénářů - Eric Berne: Co řeknete, až pozdravíte

Můj odhad jejich Ro-Do-Dí byl něco jiného než soud o tom, kdo z nich je dobrý a kdo zlý. Hledal jsem objektivní informace o každém z nich s nadějí, že budu moci předpovědět, jaký vztah mezi nimi bude možný v budoucnosti. Po dlouhém přemýšlení o výsledcích se dívka rozhodla, že jejich vztah, který jim dával do budoucna jen malou naději na štěstí, ukončí. Rovněž jsem jí pomohl pochopit, jak je její Dítě, které NENÍ OK, zranitelné vůči pokusům o sblížení s muži, kteří jsou „níže než ona“, protože cítí, že není dost dobrá pro správného muže. Nejenže zjistila, proč nebyl jejich vztah doplňkový, ale také přišla na to, co ve skutečnosti u muže hledá, a nepokračovala dál na základě postoje NEJSEM OK, ale na základě získané sebeúcty.

Zdaleka ne všechny vztahy jsou tak viditelně kontrastní. Ona měla silného Rodiče, on slabého. V mnoha případech mají oba silného Rodiče, ale s odlišným a často nesouhlasným obsahem. Rozdílné kulturní a náboženské vklady mohou způsobit vážné potíže, jestliže oba partneři cítí silnou potřebu řídit se neověřenými příkazy svého Rodiče. Někdy rozdíly pouze problesknou na začátku manželství, aby se mohly v plné záři ukázat s příchodem dětí. I když může Žid dopředu souhlasit s tím, že jeho děti budou vychovávány v katolické víře podle přání jeho nastávající manželky, neznamená to, že ho to nebude později velmi trápit. Cítí, že: „Moje náboženství je lepší než tvoje,“ a v podstatě také „Naši lidé jsou lepší než vaši,“ což se velmi rychle smrskne na: „Jsem lepší než ty.“ Tím nechci říci, že podobné potíže se nedají řešit, ale vyžadují v obou partnerech emancipovaného Dospělého, který by postupoval na základě postoje JSEM OK – JSI OK.

***

Knihu Já jsem OK, ty jsi OK můžete zakoupit na našem e-shopu.