Když se proroctví nesplní, proč mu lidé dál věří? Vychází slavná kniha Leona Festingera

Americký sociální psycholog Leon Festinger byl pátým nejcitovanějším psychologem 20. století a proslul hlavně svou teorií kognitivní disonance. Tu poprvé formuloval právě v knize z roku 1956 Když se proroctví nesplní, jež téměř až románově zachycuje sledování malé skupiny lidí přesvědčených o tom, že brzy nastane konec světa.

Když se proroctví nesplní obálka Koupit na e‑shopu

Padesátá léta dvacátého století byla (nejen) v Americe vypjatým obdobím plným velkých obav ze zničující jaderné války či vítězství komunistů, ale i velkého rozmachu zájmu o UFO a mnoho ezoterických a pseudovědeckých nauk. Není tedy divu, že tato neklidná doba zplodila různé proroky hlásající brzký konec lidstva či příchod nového mesiáše nebo návštěvníků z kosmu. Jednou takovou prorokyní byla Dorothy Martinová, žena v domácnosti z Chicaga (v knize jsou všechna jména změněna, vystupuje v ní tedy jako Marion Keechová z Lake City), která praktikovala metodu automatického psaní a mimozemské bytosti jí touto cestou měly varovat před blízkou apokalypsou v podobě záplavy světa, jež měla přijít 21. prosince 1954. Postupně se kolem ní utvořila malá skupinka (tzv. „Hledači“) přesvědčených zastánců, kteří se na katastrofu začali připravovat a věřili, že oni budou vyššími mimozemskými bytostmi zachráněni na létajících talířích. 

V té době sociální psycholog Leon Festinger spolu se svými spolupracovníky Henry Rieckenem a Stanleym Schachterem z minnesotské univerzity právě zkoumali svou teorii kognitivní disonance, (tj. zjevného rozporu v pevně zastávaných postojích osoby a nepopiratelnou realitou) a způsoby jejího překonávání na příkladu různých mesiášských hnutí a nenaplněných proroctví. Definovali pět podmínek, jejichž splnění podle nich vede k tomu, aby i po zklamání z nesplněného proroctví jeho stoupenci neodpadli od víry, ale často naopak svou víru ještě prohloubili a misijní činnost zintenzivnili:

1) Přesvědčení takových lidí musí být hluboké a musí nějak souviset s činností, tedy s tím, jak se zastánce přesvědčení chová nebo co dělá.

2) Zastánce přesvědčení musel pro svou víru vykonat činy, které nelze nebo jen velmi obtížně lze vzít zpět (a tedy je své víře očividně oddaný).

3) Přesvědčení musí být dostatečně specifické a souviset se skutečným světem, takže nastalé události mohou jednoznačně dokázat nesprávnost daného přesvědčení.

4) Musí se objevit nesporný důkaz o neplatnosti přesvědčení a přesvědčený jedinec jej musí zaznamenat.

5) Jednotlivec přesvědčený o své pravdě musí mít ve své víře společenskou podporu.

Dějiny sice nabízejí množství nesplněných proroctví - od samých počátků křesťanství přes různé prvotní sekty (např. montanisté), středověká a ranně novověká chiliastická hnutí až po např. milleritské hnutí v USA v první polovině 19. století nebo např. židovský šabatianismus 17. století -, ale jen pro málo z nich existuje dostatek záznamů, a i v těch případech, kdy záznamů existuje mnoho (např. millerité), neumožňuje jejich povaha uspokojivě rekonstruovat chování a myšlení stoupenců po nesplnění proroctví a ověřit tak platnost zmíněných pěti tezí. Když se proto Festinger a jeho spolupracovníci dozvěděli o formující se skupině kolem Dorothy Martinové, rychle ji infiltrovali a několik následujících měsíců, až do doby po nenaplnění proroctví, ji „zevnitř“ sledovali. Výsledek shrnutý v knize Když se proroctví nesplní je nesmírně zajímavá, čtivá a napínavá zpráva, již lze číst takřka jako román a která poodhaluje mnohé z mechanismů fungování lidské psychiky tváří v tvář zjevné kognitivní disonanci. Každý, kdo si někdy kladl otázku, proč někteří lidé stále věří různým vyvráceným teoriím, bludům, očividným nesmyslům nebo např. stále dokola stejným selhávajícím a zdiskreditovaným politikům, nalezne v této knize velmi užitečná poučení.

Leon Festinger (1919–1989) byl americký sociální psycholog, který proslul především svou teorií kognitivní disonance. Velmi se zasloužil o rozvoj experimentů v rámci sociální psychologie. Byl pátým nejcitovanějším psychologem 20. století. Henry Riecken a Stanley Schachter byli Festingerovými spolupracovníky, přičemž Schachter se stal známým díky dvoufaktorové teorii emocí.

Knihu přeložila Hana Antonínová.

Vychází i jako e-kniha.

Knihu Když se proroctví nesplní koupíte na našem e-shopu v tištěné i v elektronické verzi

Ukázka:

V. kapitola

Čtyři dny do spasení

Marian Keechová a její skupina v Lake City se nesetkaly jen s jedním zpochybněním, ale s celou jejich řadou během několika dní. Záplava měla postihnout město za svítání 21. prosince, ale stoupenci věřili, že budou zachráněni ještě předtím, než pohroma nastane. Počítali s tím, že přistanou létající talíře, vyvolení do nich nastoupí a létající talíře je odvezou buď na jiné planety, nebo na některá „bezpečná místa“ označená Ochránci. První zpochybnění se objevilo 17. prosince a jejich řada vyvrcholila 21. prosince v pět hodin ráno. V té době se objevila tři konkrétní a jednoznačná zpochybnění i silný útok proti klíčovým bodům ideologie. O událostech tohoto rozhodujícího období budeme podrobně vyprávět.

Vzpoura davů fotoČtěte také: José Ortega y Gasset - Vzpoura davů.

Mnozí členové skupiny v Lake City byli už nějaký čas připraveni na to, že je někdo vyzvedne a odveze. Později vzpomínali, že už od 4. prosince se postupně zbavovali všech kovových předmětů a součástí oblečení – považovali to za nezbytné opatření před nástupem do létajícího talíře. Thomas Armstrong opakovaně říkal Hledačům a stoupencům v Lake City, že on sám je připraven k vyzvednutí v kterémkoli okamžiku a že je v neustálé pohotovosti ve službách Ochránců. Ve skupině vládla atmosféra dychtivého očekávání. Ve chvíli, kdy si paní Keechová a dr. Armstrong 17. prosince přečetli výsměšné poznámky v ranním vydání novin, si oba rozhodně přáli, aby jejich zachránci přišli co nejdříve a odnesli je z nepřátelského světa.

Krátce před polednem v pátek 17. prosince zatelefonoval paní Keechové muž, který se představil jako kapitán Video z vesmíru. Sdělil jí, že ve čtyři hodiny odpoledne přistane na dvorku za jejím domem létající talíř, aby ji odvezl. Tuto zprávu předala Marian ostatním lidem v domě – manželům Armstrongovým, Edně a Markovi Postovým a nové člence jménem Manya Glassbaumová. Vzkaz byl nepochybně dílem nějakého vtipálka, ale stoupenci jej vzali vážně a začali se připravovat k odletu. Daisy Armstrongová zpočátku pochybovala o pravdivosti sdělení a ptala se manžela i Marian, jestli jsou si jistí, že si z nich někdo nedělá legraci, ale její pochybnosti byly okamžitě rozptýleny. Řekli jí, že všechny telefonáty je třeba brát vážně. Lidé z vesmíru s nimi mohou komunikovat po telefonu, ale často musí používat kódované zprávy.

Není pochyb o tom, že stoupenci opravdu očekávali, že ve čtyři hodiny odpoledne přistane v prostoru za domem létající talíř. Pětice stálých členů skupiny už v poledne odstranila ze svého oblečení každičký kousek kovu – zdrhovadla, kovové přezky, knoflíky s kovovými očky, sponky do vlasů a přezky z opasků. Jakmile dorazila naše pozorovatelka, i ona se zbavila všech kovových předmětů, aby byla připravena k nástupu na palubu létajícího talíře. V jednu hodinu po poledni už na sobě měla kovové předměty jen Manya Glassbaumová, protože členové skupiny se ještě nerozhodli, jestli skutečně patří mezi vyvolené a odletí spolu s ostatními.

Manya byla nejnovější členkou skupiny z Lake City. Byla to asi osmnáctiletá dívka, která se už nějakou dobu zajímala o létající talíře a byla přesvědčená, že pocházejí z vesmíru. Někdy během léta navštívila paní Keechovou a dozvěděla se o jejích zprávách a o tom, čemu věřila. Od té doby se s ní nesetkala až do chvíle, kdy paní Keechová svolala schůzku klubu přátel létajících talířů. Schůzka se konala předchozího večera. Zdálo se, že proslov paní Keechové ji zaujal, protože se vrátila do jejího domu a strávila tam noc.

* * *

Konečně přišla čtvrtá hodina a vybraní členové se shromáždili v kuchyni – jednoduše opustili všechny návštěvníky, kteří tam v tu chvíli byli. Paní Keechová byla nadšená. Nedokázala být v klidu, přebíhala od kuchyňského okna k zadní verandě a hleděla k obloze. Ostatní si všimli jejího vzrušení a sledovali oblohu s ní. Pokračovali dalších deset minut a jejich napětí vzrůstalo. Potom Marian najednou sundala kabát, požádala ostatní, aby dávali pozor, a vrátila se do obývacího pokoje. Po chvíli opustili své stanoviště i Armstrongovi – Daisy se šla projít a dr. Armstrong se odebral do podkroví. Na stráži zůstali jen Postovi a Manya Glassbaumová.

Vzpoura davů fotoČtěte také: Stanley Millgram - Poslušnost vůči autoritě.

V půl šesté se vzdali i oni a vrátili se do obývacího pokoje. O vzniklé situaci téměř nemluvili. Naše pozorovatelka vyčkala, až z domu odejdou všichni návštěvníci, a zeptala se paní Keechové, proč se létající talíře neobjevily. Marian se o tom odmítla bavit a zdálo se, že to nezajímá ani žádného z přítomných. A opravdu, Marian se soustředila na příjem nových sdělení. Dostala jedno, které ji rozplakalo, protože obsahovalo dobré zprávy. Sananda ji informoval, že až bude skupina zachráněna, ona sama se vrátí do „otcova domu“ a nebude se muset vrátit zpátky na zem. Ostatní členové skupiny vyjádřili radost a začali rozebírat otázky související s jejich společnou budoucností ve vesmíru o vyšší hustotě.

Zpráva znovu potvrdila důležitost paní Keechové a právoplatnost jejích sdělení. Zaplašila také myšlenky na zklamání, které právě prožili, ale jen dočasně. Už během večeře všichni mysleli na to, že jejich očekávání se nenaplnilo. Paní Keechová zapnula televizor a všichni sledovali vysílání kapitána Videa. Měli bedlivě sledovat kódovaná sdělení, která byla určená pro skupinu – paní Keechová si byla jistá, že se v programu nějaké sdělení objeví. Nikdo ale žádné nezaznamenal a znovu se rozhostilo stísněné ticho.

Knihu Když se proroctví nesplní koupíte na našem e-shopu v tištěné i v elektronické verzi

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru