Být učedníky podle kardinála Schönborna je cesta k cíli, kterou pouze lidskými silami nejde zvládnout

Kardinál, přímý potomek české kněžny Ludmily, dominikán a také jeden z těch, o kom se uvažovalo jako možném kandidátovi na papeže. Jedinečná osobnost současné církve Christoph Schönborn vás zve k tomu Být učedníky.

Christoph Schönborn Být učedníky kardinál spiritualita víra JežíšVídeňský kardinál Christoph Schönborn je jednou z předních tváří současné katolické církve – angažuje se v pomoci utečencům nebo v řešení kauz sexuálního zneužívání v církvi. Jeho působení daleko přesahuje církevní obzory, např. podle rakouského prezidenta je kardinál Schönborn „důrazným hlasem, který neustále pobízí k boji proti všem podobám xenofobie, rasismu a antisemitismu“. V knize Být učedníky zve k prožívání vztahu s Ježíšem v roli učedníka. Nikoliv však tak, abychom se cítili výlučně, ale vede nás k hlubšímu prožívání a učednickému následování v pomyslné škole, která prostupuje celým naším životem.

„Otázky po tom, jak může církev znovu získat větší uznání, se míjejí v tom podstatném. O to opravdu nejde. Je jistě hezké, když má církev dobrou pověst, ale to není její úkol. Nejde o dobrou image, nýbrž o to, aby byl viditelný Bůh, abychom my jako křesťané ukazovali na Krista. Proto musíme znovu vstoupit do jeho školy, “ píše sám autor.

V dnešním světě plném změn a společnosti v pohybu církev potřebuje obnovu. K tomu vídeňský kardinál Schönborn inicioval proces „Skutků apoštolských“. Podstatnou složkou je výchova učedníků. Dříve než bude nutné řešit strukturální otázky, je třeba se ptát: Co od nás Ježíš žádá? Volá nás k následování, stáváme se jeho žáky. Ale jak k tomu dojde? Jak se lze stát Ježíšovým učedníkem či učednicí? Z tohoto tázání vzešla tato kniha. Kardinál Schönborn přednesl na toto téma v pastoračním roce 2011–2012 řadu katechezí, které jsou základem této publikace.

Knihu přeložil Zdeněk Jančařík. 

Javorová spiritualita žena rozhovor kněz Zdeněk JančaříkTy jsi kněz navěky - rozhovor s Ludmilou Javorovou, ženou vysvěcenou na kněze 

Ukázka:

Jak se modlil Ježíš

Jeden rys Ježíšova života učedníkům učaroval, formoval je a jistě také nám prozrazuje ještě víc než o jeho učení něco o jeho osobě – totiž jak se Ježíš modlil. Marek popisuje Ježíšův první den v Kafarnaum, jeho veřejné působení poté, co se do města přestěhoval z Nazareta. Je to den naplněný setkáváními a završený uzdravením v synagoze. Večer o šabatu, když nastane šábesový klid, přicházejí k jeho domu zástupy. Uzdravil mnoho nemocných a posedlých. Úspěšný a intenzivní den.

Potom ale, druhého dne, když bylo po šabatu, tedy prvního dne v týdnu, se podle Marka stalo toto: „Brzo ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na opuštěné místo a tam se modlil.“ (Mk 1,35) Učedníci ho hledají a najdou – jsou překvapeni: Co tu děláš? Co to má být? Jsou s ním jen krátce, je to na počátku Ježíšovy školy života. Určitě je zasáhlo, co zažili, ta první uzdravení a vyhánění zlých duchů. Ale nezaměnitelně a možná ještě hlouběji se jim zapsalo to, když viděli svého Mistra při modlitbě, jak se celou noc promodlil. Uchýlí se do samoty, často na horu a modlí se. Učedníci ho při tom „přistihnou“. On o tom neztrácí příliš slov, ale skrze modlitbu jistě vyvolal u učedníků velkou touhu po modlitbě. Svým příkladem učedníky přivádí k touze, dělat to jako on.

Ladislav Heryán Stopařem na této zemi kněz Stopařem na této zemi - tak prožívá cesty Páně Ladislav Heryán

Co se v něm odehrává, když se tak dlouze modlí? Ta modlitba je fascinující. První žáci svatého Dominika († 1221), našeho řádového otce, ho o nocích rádi pozorovali, když se sám modlil v kostele. V klášterním komplexu Svaté Sabiny v Římě na Aventinu je dodnes okénko, kterým je vidět dolů do chrámové lodi, a tradice praví, že se odtamtud bratři dívali dolů a pozorovali ho, jak se celé hodiny v noci modlil. U Ježíšových prvních učedníků to muselo být podobné. Lukáš vypravuje: „Jednoho dne se Ježíš na nějakém místě modlil. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: ‚Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky.‘“ (Lk 11,1) Ježíš je tedy naučí Otčenáš. Zajímavý je na této epizodě respekt, který z ní přímo čiší. Neodvažují se Ježíše při modlitbě rušit. Čekají, až se přestane modlit. Jak dlouho to asi trvalo?

Když papež Jan Pavel II. († 2005) při své třetí návštěvě Rakouska roku 1998 přicházel k bohoslužbě do salcburského dómu, byla naplánována krátká zastávka před svatostánkem u postranního oltáře. Zjevně úplně zapomněl, že na něj čekají tisíce lidí a televizní štáby, a strávil před oltářem dvacet minut v modlitbě. Je pro mne nezapomenutelné, jak hluboce se do ní ponořil. Modlitba druhého člověka přirozeně probouzí respekt a úctu, minimálně u lidí, kteří pro to mají aspoň trochu smysl. To je tajemství modlitby. Modlitba je univerzální, stejně jako náboženství. Je prostě součástí toho, jak být člověkem. Proto je také smyslu plné a možné psát jakousi fenomenologii modlitby, popis chování při modlitbě, různých způsobů a podob modlitby. Friedrich Heiler († 1967) napsal tlustou knihu Modlitba. Pokus o religionistické historické a psychologické bádání. Jde o nehodnotící popisnou komparatistiku oho, jak se lidé modlí.

Christoph Schönborn Být učedníky kardinál spiritualita víra JežíšChristoph Schönborn je rodák ze severních Čech, dominikán, vídeňský kardinál a výrazná osobnost současného evropského křesťanství. Mimo jiné se aktivně podílel na pomoci utečencům nebo na řešení kauz sexuálního zneužívání v rakouské církvi.

Nezapomenu, jak jsem roku 1977 viděl v jednom buddhistickém klášteře na Tchaj-wanu modlící se ženy. Nebylo možné je přehlédnout, je impozantní, když člověk vstoupí do mešity, kde se lidé vrhají k zemi v modlitbě. Modlitba vede ve všech náboženstvích k cestě náboženského života. Formulovat a formovat se člověk musí naučit. Modlitby mají svou tradici. Velice na mě zapůsobilo, když mi v Turecku dali do rukou sešitek pro mladé muslimy o různých podobách modlitby, o výrazových prostředcích při modlitbě a o modlitebních pozicích těla. To je škola modlitby. Normálně se modlitbě učíme doma, od rodičů a prarodičů. Mnoho lidí se modlitbě naučilo podobně jako kdysi v Sovětském svazu od „babušek“, od svých babiček. Ježíš se asi také učil modlitbě od svých rodičů a v synagoze se učil modlitebním tradicím svého lidu. Svět židovské modlitby je fascinující, je to veliký poklad modlitební kultury s jejími žalmy a liturgickými modlitbami. „Ježíš se tomu učí ve slovech a rytmech modlitby svého lidu, v nazaretské synagoze a v Chrámu,“ říká se v Katechismu katolické církve. Židovský svět se od ostatních náboženství lišil. Zná důvěrné spojení s Bohem, který člověka oslovuje a zjevuje se mu. To může vést k niternosti a blízkosti, které jsou jiným náboženstvím cizí. Není náhodou, že židovský národ, národ vyvolený, byl u proroků Bohem laskavě oslovován „můj synu“ (srov. Oz 11,1; Mt 2,15). Co však učedníci zažívají s Ježíšem, sahá ještě dál. To je jedinečné i v rámci židovství, je to taková důvěrnost, že ji nenajdeme ani ve velké židovské tradici.

Lukáš mluví o Ježíšově modlitbě nejčastěji. Už záhy nám naznačuje, že v Ježíšově životě nastává okamžik, který je něčím mimořádný. Když dvanáctiletý Ježíš zůstane v Jeruzalémském chrámu, ustaraní rodiče ho hledají. „Po třech dnech ho našli v Chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky.“ Maria praví: „Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali!“ Ježíš se tomu diví: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že musím být v tom, co je mého Otce?“ (Lk 2,46.48–49) Tím, že Ježíš říká, že musí být v tom, „co je jeho Otce“, se zjevuje cosi nového, rodičům těžko pochopitelného. Je to jedinečná důvěrnost, která Ježíše pojí s Bohem, jehož nazývá Otcem.

Knihu Být učedníky koupíte na našem e-shopu

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru