Jak nás ovlivňují rodinná tajemství?

Co to jsou rodinná tajemství? Něco, někdo nebo nějaká událost se maskuje, ukrývá; způsobuje utrpení a pochopitelně to nikdo nesmí vědět. Pokud se o něm mlčí dobrovolně, jedná se spíše o „nevyřčené“. A toto tajemství přes veškeré zamlčování stejně prosakuje na povrch…

Rodinná tajemství: jak překonat trauma předků; Yvonne Poncet-Bonissol ; Secrets de famille et non-dits; Kateřina Bodnárová; Portál, 2022; psychická traumata; transgenerační přenos; vyrovnání se s minulostí; psychoterapie; rodinná tajemství; populárně-naučné publikace, psychogenealogie Koupit na e‑shopu

A jak tato rodinná tajemství ovlivňují členy rodiny? Ty zasvěcené, ale hlavně ty, co o něm mají třeba jen matné tušení? To se čtenáři se zájmem o transgenerační přenos dozví v knize RODINNÁ TAJEMSTVÍ francouzské psychoterapeutky Yvonne Poncet-Bonnissol. Jedná se o knihu populárně-naučnou, velmi srozumitelnou a přístupnou i laickým čtenářům, které seznámí se základy psychogenealogie. Teoretické poznatky jsou často doprovázené vysvětlením na konkrétním příkladu, ať už z autorčiny terapeutické praxe nebo i z obecně známých literárních děl, kde rodinná tajemství hrají zásadní úlohu.

Autorka se věnuje i srovnání rodinných tajemství v průběhu historie a všímá si, jak se tato oblast za posledních pár desítek let proměnila, z pečlivě skrývaných tajemství minulosti jsou dnes stejně pečlivě odhalovaná tajemství, v době sociálních sítí, zájmu o bulvární témata a rozmachu mezilidské komunikace, boření všemožných společenských tabu.

Zájemci o transgenerační přenos se zde dozví ucelené informace ve srozumitelné formě a samozřejmě i praktické tipy a metody, jak s fenoménem rodinného tajemství pracovat a co nejlépe naložit, aby se nevyřčené záležitosti a tajemství neobrátily proti rodině samotné. Jak tvrdí autorka, pokud se tajemství zveřejní vhodným způsobem, přispěje to k určitému osvobození celé rodiny. Terapeut vzdělaný v transgeneračním přenosu může posloužit jako průvodce, aby se dotyčný naučil osvobodit se a zbavit své nitro jedu, který působí po několik generací.

Transgenerační přenos je označení pro transfer určitého traumatu či jevu na jedince, který sám danou událost nezažil, mezi generacemi jedné rodiny, používaný v psychologii a psychoterapii.

Z francouzského originálu Secrets de famille et non-dits přeložila Kateřina Bodnárová.

Ukázka:

Přechází prokletí z jedné generace na druhou?

Jsme nevědomky „naprogramovaní“?

Literární texty a mytologie nás přivádí k tomu, co doktorka Anne Ancelin Schützenbergerová, odbojářka proti nacistům, v knize J’ai mal à mes ancêtres (Trpím kvůli předkům) od Patrice Van Eersela a Catherine Maillardové nazvala „otisk našich předků“. K této zajímavé myšlence, podle níž máme nutkání reprodukovat rodinné schéma – úmrtí na stejnou chorobu či ve stejném věku, nehody, těhotenství a těžké porody atd., je třeba přistupovat obezřetně, každopádně ale nabízí zajímavé možnosti. Vzpomeňme si na příběh Daidala, který jako by byl „zacyklený“, odsouzený k opakování. Zabil svého synovce ze strachu, aby ho dítě nepřekonalo, a o dvě desetiletí později byl uvězněn v labyrintu, který postavil, aby pomohl králi Mínóovi uvěznit Mínotaura. Pak byl konfrontován se smrtí Ikara, svého vlastního syna, který se navzdory otcovu zákazu se svými voskovými křídly příliš přiblížil Slunci. Jako by Daidalos, pyšný člověk, který nesnášel chyby, byl touto smrtí potrestán, a to proto, že si své chování neuvědomoval. Vlastně se nejedná o „skutečné prokletí“, jako bylo prokletí Átreovců, jak zdůrazňuje Anne Ancelin Schützenbergerová v knize Trpím kvůli předkům. Když má člověk ve věci jasno, není nucen ke slepému opakování.

Je nezbytné mluvit, aby se minulost pokud možno objasnila…

Na potomka neblaze působí především prázdné místo v příběhu, chybějící slova a nedostatečné vysvětlení.

Rodinná tajemství: jak překonat trauma předků; Yvonne Poncet-Bonissol ; Secrets de famille et non-dits; Kateřina Bodnárová; Portál, 2022; psychická traumata; transgenerační přenos; vyrovnání se s minulostí; psychoterapie; rodinná tajemství; populárně-naučné publikace, psychogenealogieYvonne Poncet-Bonissol je klinická psycholožka a publicistka, působí v nemocničních zařízeních, jako psychologická specialistka vystupuje v médiích a pořádá přednášky na téma psychického násilí a psychické závislosti. Je autorkou 11 knižních psychologických rádcovských titulů s tematikou vztahů a partnerského života. V Portále vyšla její kniha Psychický nátlak v rodině (2012) a O matkách a dcerách (2015)

Vzpomeňme si na ságu Rougon-Macquartů od Zoly z 19. století, tedy z doby, kdy věda ve stopách doktora Lucase a Clauda Bernarda nabízela deterministické teorie. Zola tuto dobu ilustroval prostřednictvím své románové ságy, jakéhosi rodokmenu: všechny postavy pociťují zátěž šílenství své příbuzné, Adélaïde Fouqueové, zvané svým vnukem Silverem teta Dide. Tato žena trpí hysterickými potížemi a skončí v ústavu pro choromyslné, kde tráví nehybná celé roky, poté co přivedla na svět syna z prvního manželství a dceru a syna – plody vztahu s labilním milencem. Tato zátěž pak působí nepříjemné pocity, vyvolává strach, hanbu, ale nemluví se o ní, jen visí jako zlovolný fantom nad všemi dalšími generacemi; protože se nedostávají slova, která by vše objasnila a vysvětlila, i u potomků z dalších generací se objeví nejrůznější potíže… Ostatně vzpomeňte si na postavy z Doktora Pascala. Doktor je naprosto posedlý otázkami dědičnosti a marně se pokouší uchovat informace sesbírané po celé rodině, které se jeho matka snažila zničit, protože měla obavy o dobrou pověst. On o těch poznamenaných a bolestných osudech nakonec řekne své neteři Clotilde. Poté onemocní a nakonec se nechává pohltit incestní láskou k této mladé dívce, jako by i on musel následovat předurčený osud… Jedině rodokmen unikne destrukci, zatímco doktor Pascal umírá na infarkt…

Návrat do rodinné historie tedy může mnohé objasnit – můžeme si s pomocí genealogického stromu zahrát na vyšetřovatele. A uvědomit si například, že se na nějaké přesné datum opakovaně odehrála nehoda – říká se tomu „syndrom výročí“. To je krok, který může vést k psychickému osvobození. Fakt, že se verbalizují, zjišťují, uspořádají a dále předávají informace o dramatu, pomůže potomkovi osvobodit se od rodinné historie. Obavy o dobrou pověst a čest, které bývaly živnou půdou hanby, jsou ve společnosti, jejíž mravy se už posunuly, nesrovnatelně menší. Pokud si člověk všímá spíš sebe než druhých, svědčí to o tom, že pracuje na vlastním nitru. Nezapomínejme také, že současní vědci zkoumají „citovou paměť“ a výsledky jejich bádání se jistě v dohledné době dostaví.

Tajemství předků Teuschel, Peter  Portál, 2017Přečtěte si také: Jak ovlivňují vaši předci váš život? Nejsou to jenom geny, co vám odkázali...

Co se děje v následujících generacích

Rodinná loajalita a zrod symptomu: „fantom“ – parazit

Budeme mluvit o tom, že prostřednictvím neuvědomované identifikace v sobě dítě nebo dospívající dělá prostor fantazijní postavě, „fantomovi“, jak říkají Nicolas Abraham a Mária Töröková. Záležitosti, považované za nevhodné – nevětšinová sexualita, dluhy, krádež atd. – nebo tragické úmrtí či ostudná choroba nejsou dobře zpracovány a výsledkem je nevyřčené. „Mezery, které v nás zanechala tajemství druhých“, mohou být částečným vysvětlením této „neviditelné rodinné loajality“, píší Abraham a Töröková ve své knize L’Écorce et le noyau (Skořápka a jádro). Vypadá to, jako by byl potomek rodiny nevědomky napaden parazitem, jako by v něm „strašila“ postava, jejíž historie nebo tragický osud mají cejch tajemství. V chování potomka se pak tato stará, nepojmenovaná bolest, jež přísluší někomu jinému, bude projevovat prostřednictvím podivných, nepochopitelných a neadekvátních postojů. Také může kvůli nevědomé loajalitě opakovat či přehrávat určité chování nebo události. Tuto ideu „neviditelné rodinné loajality“ výborně ztvárňuje Dexter, úspěšný a dobře promyšlený americký seriál Jamese Manose: vypráví o tom, jak je mladý muž coby anděl s ďáblem v těle připoután k neznámé minulosti svých předků. 

Léčivý rodokmen Šnajdrová, Lenka  Portál, 2020Zmapujte osudy svého rodu pomocí příběhů, které se vyprávějí o lidech v něm. Suchá data narození a úmrtí vám neřeknou tolik, jako vyprávění o odvážné babičce, která si pro svého milého došla pěšky z Ukrajiny. Nebo se u vás opakuje při rodinném setkání legrační historka, jak strýc málem utekl od oltáře? Na co se ptát a jak zacházet s rodinnými příběhy vám poradí kniha Lenky Šnajdrové LÉČIVÝ RODOKMEN.

Byl jako dítě adoptován a pak se z něj stal sériový vrah, který zabíjí jen zlé lidi. Začne pátrat po své minulosti; zjistí, že jiný vrah, „Ledový zabiják“, je s ním „jedné krve“… a to doslova: mají společnou potlačenou vzpomínku na zavraždění jejich matky, na krvavou lázeň, jíž byli svědky a v níž se brodili… Tato vzpomínka, která Dexterovi chyběla, se mu po částech vynořuje v paměti – předtím ho bez jeho vědomí nutila slepě pokračovat ve vraždění. Stal se vrahem, protože se koupal v šarlatové krvi své zavražděné matky. To mu rozbilo srdce na tisíc kousků a on přestal v dospělosti vnímat jakékoli city. Jeho adoptivní otec traumatizující tajemství strašlivé smrti chlapcovy matky pohřbil v sobě, nemluvil o něm a nechal mladého Dextera v nevědomosti, čímž ho odsoudil k tomu, že ho tato mezera v paměti neustále pronásleduje. Sériový vrah se později dozví, že jeho adoptivní otec měl s jeho biologickou matkou vztah. Dalo by se tu říct, že mlčení zabíjí. Je třeba si uvědomit, že můžeme své rodině „splatit dluh“ jinak, aby se už neobracela proti druhým a proti sobě samé… To nás přivádí k myšlence duševního života doslova rozpolceného vedví – u strážce tajemství i u jeho potomka.

***

Knihu RODINNÁ TAJEMSTVÍ můžete zakoupit na našem e-shopu.

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru