Než všechno zapomenu. Vzpomínky salesiána Jaroslava Kopeckého.
„Někdy se mi zdá, že mě tu Pán nechává právě proto, abych dopověděl, co nestačili sdělit ti, kteří nás předešli na věčnost, aby neupadli do zapomenutí.“
Napsal na sklonku svého života v úvodu své knihy NEŽ VŠECHNO ZAPOMENU známý salesiánský kněz Jaroslav Kopecký. Útlá kniha vzpomínek je mimořádným svědectvím o životě salesiánů ve 20. století. Začíná kapitolami věnované jeho rodičům a dětství, které prožil ve východních Čechách s vidinou, že se – byť nepříliš ochotně - stane kolářem, stejně jako jím byl jeho otec. Ale setkání se salesiánským knězem Stanislavem Jurečkou a jeho nabídka, zda by nechtěl pokračovat ve studiu mezi salesiány ve Fryštáku, mu změnila životní dráhu. Těsně před začátkem války v roce 1939 opouští rodinu a vydává se na cestu, během níž se stane postupně řeholníkem a aspirantem na kněžství, dělníkem na stavbě, politickým vězněm, šéfredaktorem časopisu pro mládež, ale hlavně salesiánským knězem.
Mohlo by vás také zajímat: Ty jsi kněz navěky. Rozhovor s Ludmilou Javorovou, tajně vysvěcenou na kněze, je unikátním svědectvím o životě skryté církve.
Jaroslav Kopecký (21. dubna 1924 Sebranice – 21. srpna 2014 Litomyšl) byl český salesiánský kněz, po 13 let byl šéfredaktorem řádového periodika Salesiánský magazín.
Krušným začátkům jeho působení u salesiánů, době válečné, poválečné a době tvrdých perzekucí řeholníků v 50. letech jsou věnovány další kapitoly, ve kterých vzpomíná na své začátky mezi salesiány, přerušení činnosti řádu – kdy s ostatními spolubratry řeholníky působil na stavbách přehrad, na pobyt v pracovních táborech po odsouzení za maření státního dozoru nad církvemi a za podvracení republiky. A samozřejmě také na své kněžské svěcení, vykonané tajně v soukromém bytě, salesiánským biskupem Štěpánem Trochtou. Krátké nadechnutí náboženské svobody v období Pražského jara nemělo dlouhého trvání, vzpomínky z dalších let jsou vzpomínkami na ilegální činnost řádu, kdy se salesiáni museli před komunistickým režimem opět skrývat. Po revoluci, začátkem devadesátých let se vrací do rodných Sebranic, odkud vede Salesiánský magazín a kde v místní farnosti vytváří salesiánské středisko, kterému se věnuje až do své smrti v roce 2014.
Některé samostatné kapitoly jsou pak věnovány jednotlivým salesiánům, se kterými se Jaroslav Kopecký během let setkával a na které si přál prostřednictvím knihy uchovat vzpomínky (nejen) pro další generace salesiánů.
Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.
