Neztraťte motivaci v době blahobytu, vyzývají Marian Jelínek a Kamila Jetmarová

Známí kouči Marian Jelínek a Kamila Jetmarová se v knize zabývají rozporem mezi naším materiálním blahobytem a vnitřním stavem nespokojenosti. Jak je možné, že ačkoliv se parametry našich životů zdají často objektivně výborné, ztrácíme motivaci k jakékoliv činnosti, jsme vyhořelí a plní neklidu?


Autoři si bystře všímají proměn, které blahobyt posledních desetiletí přinesl do našich životů, a ukazují, jaká skrytá nebezpečí nám to přináší. Staví na teorii o třech psychických zónách: zóně komfortu, učení a stresu a nabízejí také srozumitelnou cestu vedoucí k nalezení nových principů motivace a zaujetí, které nás přimějí vystoupit ze zóny komfortu, v níž díky blahobytu můžeme trávit většinu času, a následně vedou k pocitu smysluplnosti, seberealizace a úspěchu.

Marian Jelínek Kamila Jetmarová Neztraťte motivaci v době blahobytu kouč trenér psycholožka

Marián Jelínek je hokejový trenér, dlouhodobě se věnuje sportovnímu i jinému koučinku. Působí jako mentor a kouč, přednáší, vede školení a workshopy. Je spoluautorem řady knih a získal doktorát z kinatropologie a psychologie. Dlouhá léta spolupracoval s Jaromírem Jágrem jako jeho osobní kouč.

Kamila Jetmarová je psycholožka, aktivně spolupracuje s vrcholovými sportovci. Jako mentorka se věnuje duševnímu rozvoji, zejména meditačním a relaxačním technikám.


Ukázka:

Jak donutit nažranou lvici lovit?

Evoluční výběr, tak jako věc o sobě, běží metodou
 automatické soutěže, lhostejno, zda má formu
 přátelské kooperace, nebo sporného střetnutí.

VÍT VOJTA

Několikrát jsme už konstatovali, že špatně pochopený blahobyt nás dostává do jakési patové situace, která je charakteristická rozšířenou zónou komfortu na úkor zóny učení, čímž se nám sekundárně snižuje možnost prožít skutečnou seberealizaci. Na druhé straně je seberealizace jednou z cest k tomu, aby nás nějaká náročná činnost zase začala bavit. Ale jak může být současný člověk vlastně v něčem seberealizován, když mu mizí zóna, v níž je pravděpodobné, že se seberealizace začne vůbec rozvíjet, tedy zóna učení? Vědomí toho, že v zóně komfortu či stresu u nás dojde v dané činnosti k seberealizaci opravdu jen zřídka, nás vede k jediné možné cestě – a tou je rozumný výstup z komfortní zóny.

Mohlo by vás zajímat: Nový One Minute Manager - managerská klasika uzpůsobená dnešní době

V našich úvahách se stále točíme kolem problematiky motivace v době blahobytu. Jak – v přeneseném slova smyslu – „donutit nažranou lvici lovit“? Respektive jak motivovat člověka, který je zdánlivě motivován dostatečně, bere už tolik peněz, že pro něj nějaké peníze či jiné motivační prvky navíc nejsou žádným silným stimulem? Víme přece, že když dáme nažrané lvici pod nos ještě větší antilopu (motivaci), nehne se. Odpověď na tuto řečnickou otázku je dvojí. Buď lvice vyhladoví a bude opět dohnána k tomu, vystoupit ze své komfortní zóny a jít lovit, anebo lvici začne lov bavit sám o sobě, aniž by řešila nějaké úlovky. Ty se pro ni stanou jen jakýmsi doprovodným, sekundárním výsledkem. Můžeme si to představit třeba na konkrétním příkladu člověka, který přijde o majetek, nebo fi rmy, jež se dostane do krize a znatelně poklesnou její zisky – daná realita je jakýmsi šokem, prozřením, „vyhladověním“. Oba se musejí znovu postavit na nohy, pustit se se vší vervou znovu do činnosti. Lvice musí začít lovit, jinak by zemřela hlady, a fi rma musí něco změnit, jinak v konkurenčním boji neobstojí a zemře také. Tento nedobrovolný výstup z komfortní zóny, pokud je správně řízen, může vést k úspěchu a fi rma se může začít zvedat. Lvice opět zažije úspěšný lov. Vstoupila do zóny učení, vývoje, evoluce, pokroku z důvodu nutnosti, k čemuž ale potřebovala notnou dávku volních vlastností. Za určitých předpokladů je dále možné, že při delším pobytu v zóně učení dojde k efektu, kdy se u jedince začíná vytvářet k činnosti pozitivní emoční vztah a z donucení se stává nečekaně příjemný prožitek – jedinec se začíná seberealizovat. Pokud se fi rma nebo člověk nacházejí v zóně učení a navíc došlo k jejich seberealizaci, emoční vazba k činnosti je navázaná, ani jeden rozhodně nesníží svůj výkon, nebo dokonce nepřestane činnost vykonávat. Sama činnost je totiž naplňuje, touží po ní, nevysiluje je, a navíc jejím prostřednictvím něčeho dosahují, něco získávají.

Zde ovšem vnímáme možný začátek problémů našich „vnitřních světů“ v době blahobytu. Blahobyt nás vystupovat z komfortních zón nenutí. Naopak nám tyto zóny neustále rozšiřuje. Nelze se tomu divit, vždyť je to přece jeho primární účel a smysl! Po staletích, kdy jsme jako lidé bojovali o přežití a touha dostat se k blahobytu byla tím hlavním smyslem našich životů, přišla konečně doba, kdy je možné si blahobyt hédonisticky užívat. Jako bychom si mysleli, že máme právo vychutnat si ten triumf, v jehož euforii nevidíme negativní stránku pomyslného vítězství. Jak se to ale projevuje v našich každodenních životech? A co s tím?

Ve své praxi jsme se seznámili s jedním pánem, který za rok zhubl téměř 40 kg. Když byl tlustý, necítil se šťastný. Zajímavé ale je, že podle jeho slov teď, když je hubený (je mu asi šedesát let a váhu si drží už několik let), se cítí ještě méně šťastný, než byl dříve. Jak je to možné? Jedním z důvodů může být například i to, že nemůže dělat, co doopravdy miluje, tedy jíst. Když jsme se ptali, proč tedy nezačne znovu jíst, prohlásil, že zhubnut ho stálo tolik utrpení, že nechce, aby přišlo vniveč.

Vnímáme zde hned několik zajímavých bodů:

  • Komfortní zóna z hlediska jídla a „nesportování“ u něj byla natolik zvětšena, že jakýkoli útok na její hranice se stával hrozným utrpením, neboť nevystupoval do zóny učení, nýbrž hned do zóny stresu. Aby z ní mohl vystoupit, potřeboval úžasné morálně volní vlastnosti, na jejichž základě sice došel k vytouženému cíli, ale stěží si k němu mohl vytvořit emoční vazbu.
  • Radost z jídla, resp. z jezení, u něj hraničila až s patologickou závislostí, s níž nepracuje a nikdy nepracoval.

Znamená to, že u něj během procesu hubnutí nedošlo k přesměrování emoční vazby k jídlu na emoční vazbu k hubnutí, respektive k tomu, nemít nadváhu. Proto u něj nebyl „úspěšně“ navázán pocit radosti z procesu hubnutí ani následně z dosaženého cíle.

Knihu Neztraťte motivaci v době blahobytu koupíte na našem e-shopu, kde naleznete i další ukázky.

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru