Ilse Sand: od introverta k vysoce citlivému

Z knihy dánské farářky a psychoterapeutky Ilse Sand o citlivých lidech se stal v zahraničí hit. Její kniha byla nebo bude brzy vydána v 16 jazycích. Sama autorka ví, jaké je být vysoce citlivá a svému úspěchu vděčí jen sama sobě.

Původní článek: Mette Egelund Olsen pro Jyllandsposten, Dánsko, 15. května 2016

Na pohřbech byla dobrá. V empatii vůči příbuzným. Ve vhledu do zesnulého. I kázání jí šla dobře. Psala a mluvila jazykem, jemuž všichni rozuměli. Ale s hlučnými biřmovanci a při konverzaci na nepodstatná témata si vedla podstatně hůře. Navíc být kazatelem v malé venkovské farnosti, kde se očekává, že pastor se bude účastnit společenského života, není lehké. Tehdy si myslela, že je prostě introvertní. Dnes ovšem ví, že je vysoce citlivá.

Této ženě je 54 let. Z farářky v malé farnosti Djurslandu na jutském poloostrově se stala psychoterapeutka a navíc spisovatelka, která ve svých publikacích vyjádřila obtíže a nadání, které se pojí s vysokou citlivostí.

„Být vysoce citlivý znamená, že každý dojem má hlubší dopad. Vysoce citliví lidé mohou být šťastnější než druzí, ale zakoušet i více strachu. Musejí si na sebe dávat obzvláštní pozor, protože jinak je to zahltí,“ říká Ilse Sand.

Vysvětluje, že každý pátý člověk je vysoce citlivý. Ale jde o oblíbenou „nálepku“, a protože mnoho Dánů – obzvláště žen – zažívá stres, tlak, sevření, tato nálepka může nacházet odezvu u většiny lidí.

Jste nadmíru citliví? Ilse Sand vám v nové knize dokáže, že přecitlivoělost není slabost

Tak je tomu vlastně po celém světě. Autorčina kniha Přecitlivělost není slabost byla nebo bude brzy vydána v 16 jazycích od Německa po Japonsko. A toho dosáhla výhradně autorka sama, protože od začátku v Dánsku vydává své knihy vlastním nákladem.

Vážný typ

„Dřív jsem samu sebe vnímala jako introvertní. Když jsem byla farářka, zápasila jsem s tím, abych byla zábavná, ale právě to se od venkovského duchovního očekávalo. Pokud se něco chystám říct, musí to mít hluboký smysl. Jinak nevím, jak s tím naložit,“ tvrdí Ilse Sand.

Její noční můrou se staly situace, kdy její sbor odjížděl na letní výlety a pro ni bylo těžké ztratit se v davu. Když se konečně vrátila domů, byla na pokraji pláče, protože to všechno ji tak vyčerpávalo.

„Jedenáct let jsem byla farářkou. Měla jsem spoustu problémů, s nimiž se farář potýká, ale pro mě byly naprosto smysluplné a řešila jsem je s veškerou vážností. Tyhle věci mi dnes chybějí. Navíc tam byla jistota. Velká fara, finanční zajištění a vyhlídka hezké penze. Bylo těžké říct tomu ne,“ popisuje paní Sand.

Ale osud jí nadělil cervikální dysplazii; a jak sama říká, do jejího života to vneslo pocit konečnosti. Bylo jí zhruba pětačtyřicet, opustila zaměstnání a přestěhovala se do malého bytu v Randersu, kde zprvu žila z příspěvku pro nezaměstnané. Pak začala dělat psychoterapii a učit psychologii.

„Existoval zájem o introverzi a mnozí lidé byli rádi, že se o tom nějak mluví. Přečetla jsem si něco o vysoce citlivých lidech a dávalo mi to větší smysl než pouhá introverze,“ vysvětluje Ilse Sand, která nyní žije v domečku v Lading ved Sabro.

Vyrostla na farmě ve Vendsysselu. Byla citlivým dítětem s bujnou představivostí, jež až do sedmi let trávilo čas doma. Doma jí moc smyslových podnětů nenabízeli. Pak začala chodit do školy, ale když skončila poslední hodina, s úlevou nasedala na kolo, aby se vracela ke svým domácím zájmům.

„Možná že můj autorský úspěch spočívá ve skutečnosti, že se dovedu vyjadřovat jazykem, jemuž každý rozumí. Kořeny to nejspíš má v mém dětství. Má matka ukončila školu v sedmé třídě. Své poznatky o světě jsem jako dítě získávala z dánské populární hudby. Vyrostla jsem bez knih a bez kostela. Na školu mě doma nijak nepřipravili. Proto pro mě bylo hodně náročné sledovat, o čem je při hodinách dějepisu nebo zeměpisu řeč. Následkem toho se vyjadřuji srozumitelně i pro lidi, kteří nejsou vzdělaní. Já sama se ale z rodinného vzorce vymanila,“ vysvětluje.

Jste nadmíru citliví? Ilse Sand vám v nové knize dokáže, že přecitlivoělost není slabost

Ilse Sand

Teď to záleží na knihách

Ilse Sand zjistila, že neexistuje mnoho knih o vysoce citlivých lidech. A tak zasedla ke klávesnici. A psala jako posedlá. O čtyři měsíce později dokončila svou knihu a založila vlastní nakladatelství Ammentorp.

„Být vysoce citlivý je pro mě dar i obtíž. Mám dobré nápady, ale nedokážu je vždycky realizovat. Potřebuji, aby to, co dělám, mělo smysl. Na určitou omezenou dobu se dokážu hluboce soustředit,“ říká.

Avšak před rozhovorem prohlásila i to, že naše rozmluva nemůže trvat víc než hodinu – protože se naučila pečovat o sebe. V životě musí dělat také oběti. Má ráda koncerty, ale vždycky na ně chodí sama – protože v případě, že hudba je příliš hlučná nebo nepříjemná, odejde a nechce být závislá na druhých. Nikdy se nedívá na horrory, ale miluje filmy, které už viděla a o nichž ví, že jsou dobré. Má ráda i večírky, ale nerada zůstává příliš dlouho.

„Spousta lidí se dnes ve vlastnostech vysoce citlivých osob poznává. Protože vysoce citliví jsou pozitivní, tvořiví, emocionální a velmi empatičtí. A s tím se samozřejmě řada lidí ráda ztotožní,“ vysvětluje Ilse Sand a pokračuje:

„Ale taky je něco snadno zahltí. Proto je dobré, aby si takoví lidé dělali seznam úkolů – třeba domácích prací, běhání, pletení a tak podobně. Já ráda vařím. A pak jídlo zamrazuji. Můžu to dělat dlouho, protože mi prospívá, když používám svoje ruce.“

I když se jí někdy stýská po církevním prostředí a finančním zabezpečení pastora, dnes se živí sama. Základem jejích příjmů jsou její knihy. Je vytrvalá a dokáže dlouho pracovat bez odměny – pokud nechybí naděje. A z vysokoškolských let ji při životě drží Kierkegaardova a Jungova slova o tom, co znamená být sám sebou, stát při sobě a mít se rád. I když je člověk vysoce citlivý.

Knihu můžete koupit zde.

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru