Většinou veselý a vždy střízlivý – takový je Karel Nešpor

Nová sbírka humorných, laskavých a moudrých rad, návodů, krátkých příběhů, netradičních receptů a téměř zenových básní Střízlivě, většinou vesele se zaměřuje na zásadní mezníky autorova dětství, na život protkaný událostmi, jejichž smysl se někdy projevil až později, i na jeho bohaté zkušenosti z praxe a přináší velké množství originálních relaxačních technik, které dokážou efektivně zpomalit a harmonizovat a v dnešní hektické a přetechnizované době jsou mnohdy naprosto nezbytné.

MUDr. Karel Nešpor, CSc., je emeritním primářem v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde působí od roku 1979. Má za sebou rozsáhlou přednáškovou a publikační činnost. V Portále vyšly v poslední době jeho knihy Jak překonat hazard, Návykové chování a závislost, Sebeovládání, Duševní pružnost v každodenním životě, Kudy do pohody a Jak být milejší.

Jak být milejší? I s tím umí Karel Nešpor poradit

Ukázky:

Proč je dobré si uvědomovat dech a kde?

Proč vnímat dech?

• Zaměříme se tak na něco konkrétního a jednoduchého, a to uklidňuje.
• Uvědomování dechu vede k jeho zvolnění a prohloubení.
• Kdo si uvědomí dýchání, může ho ovlivňovat a dýchat lépe.
• Dostáváme zpětnou informaci o svém duševním stavu. Ten úzce souvisí s dýcháním.
• Uvědomování dechu napomáhá lepší poloze těla, protože v té se člověku dýchá lépe.
• Nádech a výdech lze chápat symbolicky. Nádech učí přijímat, výdech dávat. Jak kdysi říkal docent Skála: „Ber a dávej!“

V které části těla si uvědomovat dech?

Je to možné kdekoliv. Krevní oběh a svalové napětí se vlivem nádechu a výdechu mění například i v prstech. Některé možnosti jsou ale snadnější a používají se častěji. Patří sem nosní dírky, kde se dá lehce vnímat proudění vzduchu. Osobně považuji za ještě lepší vnímat oblast mezi pupkem a páteří. Je jasné, že tam nepřichází žádný vzduch zvenčí. Pocity v této oblasti souvisejí se změnami nitrobřišního tlaku. Vydatný podíl na tom mají ve svislé poloze trupu právě svaly břicha. Břišní dýchání uklidňuje a zlepšuje sebeovládání. Zvláště když ještě prodlužíme výdech.

*  *  *

Pocukrované mozky

Jedna dáma, říkejme jí třeba paní Pravomila, propagovala dost svérázný přístup k výživě.
Paní Pravomilu pozvali do nejmenovaného výzkumného ústavu, aby tam své názory vysvětlila.
Paní Pravomila svým posluchačům opakovaně zdůrazňovala škodlivost cukru. S tím by se ještě dalo souhlasit. Některé její další názory ale nebyly pro lékaře ověnčené akademickými tituly stravitelné. Začali vznášet námitky a klást nepříjemné otázky.
Paní Pravomile došla trpělivost. Řekla jim: „To nemůžete se svými pocukrovanými mozky pochopit!!“
Spolehlivý způsob, jak někomu neporozumět a minout se s ním, je začít mu nahlas nebo v duchu nadávat.
Pochopit druhého neznamená s ním souhlasit. Podstatně to ale usnadňuje komunikaci. A má to velkou cenu.
Přece jen mi to ale nedalo a podíval jsem se, zda podle odborné literatury představuje bílý cukr opravdu takový problém. O pocukrování mozku jsem neobjevil nic. Zato jiná rizika opravdu existují. Jaké jsou alternativy:

• Prostě nesladit.
• Sladce chutná například i rýže nebo obiloviny, když je člověk dostatečně dlouho žvýká.
• K sladkým zeleninám patří například mrkev a cibule. Zkuste si podusit mrkvičku s trochou jemně nakrájené cibule a dáte mi zapravdu.
• Do čaje i kaší se velmi dobře hodí čerstvé nebo sušené ovoce a bobuloviny, například kustovnice.
• Kousek ovoce je také hezčí a zdravější než nějaký uleptaný zákusek.
• Chemickým sladidlům, jako sacharin nebo aspartam, bych se osobně raději vyhnul.
• Stévie (Stevia rebaudiana) je bezpečná rostlina, která chutná sladce, ale cukr neobsahuje.

*  *  *

Tibetský mistr

Tibetský mistr
chtěl po smrti do pekla,
aby tam pomáhal.
Ocitl se v nebi.
Jiní touží po nebi
a ocitají se v pekle.
Nedostáváme,
co chceme,
ale co zasluhujeme.

Střízlivě, většinou vesele koupíte na našem e-shopu.