Přechodové rituály od van Gannepa znovu na trhu

Českému publiku díky překladům známý Mircea Eliade – jeden z nejvlivnějších komparativních religionistů 20. století – Gennepovu studii Přechodové rituály zpopularizoval a ta byla následně přeložena v roce 1960 do angličtiny. Díky překladu se kniha dostala do širšího povědomí vědců anglofonního světa a stala se inspirativním základem pro práce dalších. Gannep si vysloužil přízvisko „otec zakladatel francouzské etnologie“. Se skvělým doslovem Martina Pehala si můžete tuto knihu přečíst v českém vydání v naší edici Klasici.

Van Gennep utřídil nejrůznější popisy rituálu a snažil se objasnit jejich podobnost v základních rysech napříč kulturami. Všímal si tzv. pomezí, tedy stadia přechodových rituálů, kdy člověk opustil starou identitu a stojí na prahu nové, aniž by do ní ještě vstoupil. Objevil také nezbytnou součást rituálů – existenci materiálního přechodu, jako jsou mosty, brány, prahy a další.

Ukázka:

Obřady spojené s těhotenstvím a s porodem tvoří obvykle jeden celek, a to tak, že se nejprve provádějí odlučovací rituály, kterými se těhotná žena vylučuje z obecné společnosti, z rodinného společenství a někdy i ze společenství ženského pohlaví. Pak přicházejí vlastní rituály spojené s těhotenstvím, které je obdobím pomezí.

Nakonec přicházejí porodní rituály, jejichž cílem je znovu začlenit ženu do společností, k nimž patřila dříve, nebo jí v obecné společnosti zajistit nové postavení jakožto matky, zejména jde-li o první

porod a o narození chlapce. Mezi všemi těmito rituály byly nejlépe prostudovány rituály těhotenství a porodu, anebo alespoň na některé z nich upozornil J. G. Frazer a E. Crawley,135 zejména na vykázání těhotných žen do zvláštních chýší nebo na zvláštní místo v obvyklém příbytku. Rovněž na tabu, zejména týkající se potravy, ozdob a sexuality, a konečně na rituály zvané „očistné“, které je třeba někdy chápat jako rituály odstraňující tabu a jindy jako rituály opětovného začlenění. Bylo tedy zjištěno, že žena se v té době nalézá ve stavu izolace buď proto, že je nečistá a nebezpečná, anebo proto, že se kvůli těhotenství nachází ve stavu fyziologicky a společensky nenormálním – není tedy nic přirozenějšího, než že se s ní zachází jako s nemocným člověkem, s cizincem atd.

Arnold van Gennep, celým jménem Charles-Arnold Kurr Van Gennep (1873 –1957) byl francouzský antropolog, religionista a etnolog. Ve Švýcarsku se stal profesorem etnologie na univerzitě v Neuchâtelu, na francouzské půdě ovšem nikdy na akademické místo nedosáhl.

Rituály vztahující se k těhotenství a k porodu kromě toho obsahují spoustu sympatetických či kontaktních rituálů jak přímých, tak nepřímých, nebo dynamistických či animistických, jejichž cílem je usnadnit porod a chránit matku a dítě, často i otce a příbuzné, celou rodinu nebo i celý klan proti neosobním nebo personifikovaným neblahým vlivům. Tyto rituály byly zkoumány mnohokrát, nejspíš proto, že jsou nejpočetnější a nejviditelnější.

Nepřísluší mi zde se jimi zabývat a mluvím o nich jen proto, abych zdůraznil, že nezařazuji všechny tyto rituály šmahem do kategorie přechodových rituálů. Často bývá obtížné v každém jednotlivém případě jasně rozlišit, zda jde o přechodový rituál, o ochranný rituál nebo o rituál sympatetický (například zvláštní chutě těhotných žen).

U indických Todů vypadá sekvence rituálů vztahujících se k těhotenství a k porodu takto – 1. těhotná žena nesmí vstoupit na posvátná místa ani do vesnic; 2. v pátém měsíci se koná obřad „vesnici opouštíme“ – žena musí žít ve zvláštní chýši; rituálně je oddělena od výroby a zpracování mléka, které je osou společenského života Todů a je považované za posvátné; 3. žena vzývá dvě božstva, Piru a Piri; 4. žena se spálí na dvou místech každé ruky; 5. obřad odchodu z chýše; žena pije posvátné mléko; 6. vrací se do svého příbytku až do sedmého měsíce; 7. v sedmém měsíci se koná „obřad luku a šípu“, který má 

U některých národů se řada lidských přechodů snoubí s přechody kosmickými, s oběhem planet a měsíčními fázemi. Spojovat etapy lidského života s etapami života živočišného a rostlinného a jakýmsi věšteckým tušením i s velkými rytmy Vesmíru je velkolepá myšlenka. A. Gennep

budoucímu dítěti zajistit společenského otce, neboť Todové praktikují polyandrii; 8. žena se vrací do svého domu. Oba obřady se konají pouze při prvním těhotenství, nebo pokud si žena vzala nového manžela či chce, aby její další děti měly jiného otce, než jakého si vybrala dříve; 9. žena porodí ve svém domě za přítomnosti kohokoli a bez zvláštních obřadů; 10. dva tři dny nato odchází matka a dítě žít do zvláštní chýše, konají se rituály opouštění domu, stejné jako v obou předchozích obřadech; 11. po příchodu do chýše jsou žena, manžel a dítě poskvrněni nečistotou zvanou ichchil; 12. ostatní obřady chrání proti zlému duchu keirt; návrat k normálnímu životu se provádí vypitím posvátného mléka.

Přechodové rituály koupíte v našem e-shopu