Děti a svět pohádek - čtení pro chytré rodiče i učitele

Michal Černoušek byl český psycholog a pedagog a dokázal velmi čtivě zprostředkovat přesahy psychologie do světa dětí a pohádek. Poznáte Perníkovou chaloupku jako příběh o dvou domovech a sourozenecké solidaritě, Sněhurku a sedm trpaslíků jako obraz žárlivosti a narcismu nebo Červenou Karkulku jako příběh o pokušení.

Základní funkcí pohádek je vnést smysl a řád do dětem původně nesrozumitelného, skoro chaotického světa, do světa, jemuž děti, obzvláště v době předškolní, nemohou plně porozumět. V knize Děti a svět pohádek najdete zajímavé intepretace českých pohádek, jak je znáte vy a vaše děti. Příběh o sourozenecké rivalitě v pohádce o Popelce může např. pomoci dítěti, které soupeří
se sourozenci, při „odžít“ svá hnutí fantazijně, ale také je zvnějšnit, jakoby promítnout na projekční plátno fantazie rozvíjející se při poslechu této pohádky. Podle Černouška pomáhají pohádky strukturovat dětskou zkušenost s vlastními rodiči nebo porozumět rozdílům mravních hodnot, které jsou vždy jednoznačné. Jedna sestra je krásná, druhá ošklivá (což v pohádkové řeči znamená protiklad „dobrá–špatná“). Jeden rodič je bezvýhradně dobrý, vstřícný, druhý zlý se vším všudy – to se nejčastěji ukazuje protikladem maminky a macechy.  

Pohádkový optimismus, onen zákonitý pohádkový „happy end“, je pro duševní rozvoj dětí neobyčejně důležitý. Bez něho by svět, jemuž se děti učí rozumět, vypadal zachmuřeně jako obloha při dlouhotrvajícím dešti.

Takřka povinné čtení pro rodiče, pedagogy a studenty  učitelství a všechny, kdo jsou v každodenním kontaktu s dětmi.


Ukázka: 


Perníková chaloupka - Příběh o dvou domovech a sourozenecké solidaritě

(….)

Děti do lesa vyhnal hlad. A nyní mají před sebou ideální domov, kde stačí pouze jíst a jíst. Ráj na světě. To už je vstupenka do země peciválů, kde běhají urožněná prasata a létají nadívaní holubi. Jeníček a Mařenka mohou střechu nad hlavou nejen obrazně zkonzumovat, ale dokonce i téměř doslova. V pohádce také zaujmou výhodnou situaci na střeše chaloupky vedle komína. Bez práce a zjevné námahy všude kolem tolik koláčů! Může existovat srozumitelnější obraz fantazijního uspokojení orálních potřeb než chaloupka z perníku? Uspokojení věčně frustrované potřeby se zasytit je však pouze jedna strana mince. Aby pohádka po tolik století vyjadřovala určité univerzálně sdílené děje v psychice malých dětí, musí mít také pedagogickou a poučnou linii.

Před Jeníčkem a Mařenkou se otevírá teritorium, kde vládne ideologie Otesánka: sežrat všechno.


Nuže, narativní a mravní moudrost pohádky spočívá v tom, že se velmi rychle poukáže na smrtelné nebezpečí takové nekontrolovatelné regrese. Perník představuje primitivní satisfakci a vyzývá k nekonečnému uspokojování žracího pudu, prazákladny lidské orality. Před Jeníčkem a Mařenkou se otevírá teritorium, kde vládne ideologie Otesánka: sežrat všechno. Z osudu Otesánka víme, kam pohádková moudrost dovede hltající nenasytnost: ke smrti. V pohádce je nebezpečí neustálého žraní jednak přerušeno vstupem ježibaby, jednak umocněno, protože babice si děti chytí, aby si je vykrmila. Ježibaba také dá jasně najevo proč: chce uspořádat lidožroutské hody. Může existovat jasnější podání destruktivního nebezpečí všepožírající, hltající, nenasytné orality než představa rozžhavené pece, kam ježibaba hodlá na lopatě nakonec sourozence strčit? Děti takovému obrazu instinktivně rozumí. Nemusí to být Saturn požírající vlastní děti. Skutečně stačí obyčejná ježibaba, pec a lopata. Pohádkové nebezpečí je zároveň obrazem sebevražedné potenciality orální fixace, jinými slovy ulpění na primitivních vztazích ke světu. A setrvat v takovém chápání znamená nerůst, nevyvíjet se, zůstat v závislosti na vysněném domově, který však ve skutečnosti neexistuje. Proto jsou orální ulpění tak nebezpečná.

Každá pohádka odráží nějaký aspekt vývoje člověka v nezávislou, samostatnou, jedinečnou bytost. Pohádkové příběhy ukazují, jak obtížné je skutečně dospět a dospělým být.


Dědek s babkou v perníkové chaloupce jsou symbolickým přesunutím vlastních rodičů a zhmotněním jejich nepřátelských postojů k sourozencům. Dědek ustupuje do pozadí před cílevědomou a činorodou ježibabou v kopii rozvržení dominance a submisivity jako v původním domově. Slabá, chaotická maskulinita stojí proti rozhodné a destruktivní femininitě, proti trestajícímu mateřskému principu. V pohádce vystupuje slabý otec proti silné matce, zmatený dědek proti průrazné ježibabě.

Děti a svět pohádek koupíte na našem e-shopu


Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru