TEST: Poznejte míru vlastního stresu

Stručná a velmi praktická příručka STRES V PRÁCI A V ŽIVOTĚ se nezaměřuje tolik na vnější zdroje stresu, jako na jeho vnitřní prožívání a zvládání. 

Stres často přichází plíživě. Všichni známe jednotlivé a náhlé stresující události typu stěhování, změny zaměstnání nebo zdržení v dopravní zácpě. Čeho si tak dobře vědomi nejsme, je stres, který se postupně kumuluje.

Následující škálu stresu je třeba brát spíše jako užitečné vodítko, než jako přesný nástroj měření. 

Vyzkoušejte grafické modely pro strategické rozhodování.

Vyplňte ji rychle a moc nad svými odpověďmi nepřemýšlejte. Vaše první odpověď je často ta nejpřesnější. O nic tu nejde. Cílem testu je pouze to, aby vám pomohl ujasnit si, jak přemýšlíte o svém vlastním životě.

1. Baví se o vás dva lidé, kteří vás dobře znají. Kterou z následujících vět by o vás pravděpodobně řekli?

a) „X to má v sobě srovnané. Zdá se, že ji/ho většinou         jen tak něco nerozhází".

b) „X je skvělý/á. Ale občas si musí dát člověk pozor na       to, co říká.“ 

c) „Vypadá to, že je v životě X pořád nějaký problém.“ 

d) „X je podle mě moc náladový/á a nevyzpytatelný/á.“ 

e) „Čím míň se s X potkám, tím líp!“

David Fontana je pedagogický psycholog s rozsáhlou zkušeností s technikami zvládání stresu získanou na workshopech a seminářích.

2. Jsou některé z těchto rysů ve vašem životě běžně přítomné? 

•  Pocit, že málokdy uděláte něco správně; 
•  pocit, že jste štvanec, že jste v pasti nebo  zahnaný/á do kouta;  
•  špatné zažívání; 
•  nechutenství; 
•  potíže s večerním usínáním; 
•  pocity závratě nebo bušení srdce; 
•  pocení bez námahy nebo pobytu v teplém      prostředí; 
•  pocity paniky v davu nebo v uzavřených prostorech; 
•  únava a nedostatek energie; 
•  pocity beznaděje („Jaký to má všechno smysl?“); 
•  pocit na omdlení nebo nevolnosti bez tělesné příčiny; 
•  extrémní podrážděnost kvůli maličkostem; 
•  neschopnost se večer uvolnit; 
•  pravidelné buzení v noci nebo nad ránem; 
•  těžkosti s rozhodováním; 
•  neschopnost přestat přemýšlet o problémech nebo  událostech dne; 
•  plačtivost;
•  přesvědčení, že to prostě nezvládnete;
•  nedostatek nadšení pro milované zájmy;
•  neochota setkávat se s novými lidmi a zažívat nové věci; 
•  neschopnost říct „ne“, když nás okolí o něco žádá;
•  pocit, že máte více zodpovědnosti, než můžete unést.

3. Jste více či méně optimistický/á, než jste byl/a dříve (nebo zhruba stejně)? 

4. Baví vás sledovat sport? 

5. Dokážete si o víkendu bez výčitek přispat? 

6. Dokážete v rámci rozumných profesních a osobních mezí říci svůj názor a) svému nadřízenému? b) svým kolegům? c) členům svojí rodiny? 

7. Kdo dělá obvykle důležitá rozhodnutí ve vašem životě: a) vy? b) někdo jiný? 

8. Když vás kritizují nadřízení, jste z toho většinou: a) velmi smutný/á? b) trochu smutný/á? c) nepatrně smutný/á? 

9. Jste na konci dne spokojený/á, čeho jste dosáhl/a: a) často? b) někdy? c) jenom občas? 

TEST: Jak dobře se dokážete vymezit?

10. Máte pocit, že máte s kolegy neustálé konflikty? 

11. Přesahuje množství vaší práce čas, který máte k dispozici: a) obvykle? b) někdy? c) jenom velmi zřídka? 

12. Máte jasnou představu o tom, co se od vás profesně očekává: a) většinou? b) někdy? c) málokdy? 

13. Řekl/a byste, že máte na sebe obvykle dostatek času? 

14. Když si chcete s někým promluvit o svých problémech, najdete obvykle někoho, kdo vás se zájmem vyslechne? 

15. Myslíte si, že kráčíte přibližně správným směrem k dosažení svých životních cílů? 

16. Nudíte se v práci: a) často? b) někdy? c) velmi zřídka? 

17. Těšíte se do práce: a) většinou? b) někdy? c) skoro nikdy?

18. Máte pocit, že jsou vaše schopnosti a nasazení v práci dostatečně doceněny? 

19. Máte pocit, že jsou vaše schopnosti a nasazení v práci adekvátně ohodnoceny (ve smyslu prestiže a pracovního postupu)? 

20. Máte pocit, že vám nadřízení práci: a) aktivně ztěžují? b) aktivně usnadňují?

SPOLUPRÁCE S NEPŘÍTELEM

21. Kdybyste před deseti lety mohl/a nahlédnout svůj současný profesní vývoj, označil/a byste jej jako: a) nad svá očekávání? b) zhruba odpovídající svým očekáváním? c) zklamání? 

22. Kdybyste měl/a ohodnotit, jak moc se máte rád/a, na škále od (nejvíce) do  (nejméně), kolik by to bylo?

Knihu STRES V PRÁCI A V ŽIVOTĚ přeložila Alice Zavadilová.

Klíč ke škále stresu souvisejícího s profesním životem

1.    a) 0, b) 1, c) 2, d) 3 , e) 4
2.    1 bod za každou odpověď „ano“ 
3.    0 bodů za více optimistický,  1 bod za zhruba   stejně, 2 body za méně optimistický
4.    0 bodů za „ano“, 1 bod za „ne“ 
5.    0 bodů za „ano“, 1 bod za „ne“   
6.    0 bodů za každou odpověď „ano“, 1 bod za   každou odpověď „ne“  
7.    0 bodů za „já sám/sama“, 1 bod za „někdo jiný“ 
8.    2 body za velmi smutný, 1 bod za trochu smutný, 0 bodů za nepatrně smutný
9.   0 bodů za často, 1 bod za někdy,  2 body za jenom občas 
10.   0 bodů za „ne“, 1 bod za „ano“ 
11.   2 body za obvykle, 1 bod za někdy, 0 bodů za jen velmi zřídka 
12.   0 bodů za většinou, 1 bod za někdy, 2 body za málokdy 
13.   0 bodů za „ano“, 1 bod za „ne“ 
14.   0 bodů za „ano“, 1 bod za „ne“ 
15.   0 bodů za „ano“, 1 bod za „ne“ 
16.   2 body za často, 1 bod za někdy, 0 bodů za velmi   
17.   0  bodů za většinou, 1 bod za někdy, 2 body za  skoro nikdy 
18.   0 bodů za „ano“, 1 bod za „ne“ 
19.   0 bodů za „ano“, 1 bod za „ne“
20.   1 bod za a), 0 bodů za b) 
21.   0 bodů za nad očekávání, 1 bod za zhruba odpovídající očekáváním, 2 body za zklamání
22.   0 bodů za „5“, 1 bod za „4“ a tak dále, až ke  bodům za „1“

Jak interpretovat výsledek 

Jak jasně vyplývá z textu, body na škále stresu je nutné interpretovat obezřetně. Existuje tolik proměnných mimo záběr podobných škál, které přitom ovlivňují naše vnímání a způsob zvládání stresu, že dva různí lidé se stejným bodovým ohodnocením mohou zakoušet zcela odlišnou míru tlaku a napětí. Podobná škála nám nicméně může dát užitečnou informaci, jestliže ji bereme jako pouhé vodítko.

0–15 Stres není vaším životním problémem.  Neznamená to však, že máte nedostatek stresu, abyste se cítili zaneprázdnění a naplnění. Škála je sestavena tak, aby odhalila nežádoucí reakce na stres. 

16–30 Na zaměstnaného člověka je toto výsledek svědčící o únosné míře stresu. Není však na škodu zamyslet se nad tím, jak by se dala ještě snížit.

31–45 Stres je jednoznačně problémem a je zjevně potřeba přistoupit k nápravě. Čím déle budete pod takovou mírou stresu pracovat, tím těžší bude něco s tím udělat. Je naprosto nutné se nad svým profesním životem zamyslet. 

46–60 Zde je stres obrovským problémem a je nutné s tím něco bezodkladně dělat. V rámci generalizovaného adaptačního syndromu se pravděpodobně blížíte stadiu vyčerpání. Je nutné ubrat tlaku na síle.

Knihu STRES V PRÁCI A V ŽIVOTĚ koupíte na našem e-shopu.