Starý pán neposlouchá jazz. Rozhovory s C. G. Jungem

Knižní rozhovory s velkými osobnostmi vědeckého světa jsou žádané z prostého důvodu. Bývají srozumitelnější „light“ verzí mistrova díla. Už proto, že velikán rozmlouval obvykle s někým z řad novinářů, musel volit prostší jazyk, zkratku, častěji vysvětlovat. A novinářskou specializací je zase ohlídat, aby kniha-rozhovor měla potenciál oslovit co nejširší veřejnost. Obojí se někomu, kdo se v oboru neorientuje, hodí. Zvlášť u mistrů končící „měšťanské“ éry první poloviny dvacátého století, kteří si na komplikovaný jazyk potrpěli a považovali ho za erbovní znak své kultivovanosti.

Rozhovory s C.G. Jungem jsou knihou rozhovorů se švýcarským lékařem a psychoterapeutem, zakladatelem analytické psychologie C. G. Jungem, kterou vydalo poprvé v roce 1977 nakladatelství univerzity v Princentonu, plní i tuto úlohu. Jak ale z titulu plyne, nejde o jeden knižní rozhovor, ale celou sbírku rozhovorů s „pozdním“ Jungem, tedy mezi lety 1933 a jeho smrtí v roce 1961. Najdete tu na třicet položek. Krátké Jungovy proslovy pronesené při návštěvě některé z univerzit, skutečné rozhovory pro společenské magazíny (například slavný rozhovor pro Cosmopolitan z roku 1939), ale i přepisy rozhlasových rozhovorů či dokonce rozsáhlých několikahodinových filmových interview, která se snažila zmapovat co nejkomplexněji vývoj Jungovy osobnosti. Některé momenty se proto opakují; hlavně dotazy na vztahy s Freudem a psychologické charakteristicky Hitlera, Mussoliniho či Stalina, ale výhodou je, že na rozdíl od běžného knižního rozhovoru můžeme sledovat vývoj Jungových názorů a proces stárnutí intelektuálního velikána.

Díky tomu se současný čtenář dozví věci, které nejspíš netušil a jež nemusely být patrné ani pro čtenáře této knihy v sedmdesátých letech. Pozoruhodná je paralela společenské atmosféry současnosti a třicátých let. Ono sílící vědomí blížícího se velkého konfliktu, který plyne z temných stránek společenského nevědomí. Jungův vhled do těchto procesů je obdivuhodný, včetně schopnosti předvídat politické kroky západních mocností vůči Československu, což se dostává do komického rozporu například s výrokem, že za hranicemi Německa najdeme jen slovanské mužiky, ubohou bílou chátru Evropy. Podobné poznámky, a najdeme jich tu více, nás ujistí, že i géniové mají svá omezení a slabosti. Obecně je patrné, že Jung, pevně zakotvený ve švýcarské měšťanské kultuře biedermeieru, chápal stále méně, kam se společnost ubírá. Zatímco jeho předválečné komentáře působí jasnozřivě, pozdní rozhovory se často nesou v tónu lehce nevrlého pohoršení. Znechucující mu přijde rádio, hudba, kterou vysílá, zvláště pohoršen byl jazzem, a nejhorší ze všeho je pro něj… televize. Sbírka jungovských rozhovorů je rychlým vhledem do genia i přirozených mezí velké osobnosti.

Tomáš Feřtek

Knihu Rozhovory s C. G. Jungem můžete koupit v našem e-shopu