Bestsellers

Krátká zamyšlení známého salesiánského autora Ládi Heryána vycházejí z nejrůznějších podnětů, často zcela banálních. Dotýkají se přitom vždy důležitých témat víry a spirituality v současném světě. Svižné, trefné texty dávají hlouběji nahlédnout do Heryánova života a ještě více zprostředkovávají jeho autentický pohled na křesťanskou víru a radostnou zvěst evangelia.

Ladislav Heryán je salesián, biblista, autor úspěšných knih Exotem na této zemi, Stopařem na této zemi, Sami na této zemi? aj.

V rámci Stanford Historical Society Oral History vznikly v roce 2017 nahrávky rozhovorů s předním současným psychologem Philipem Zimbardem (* 1933). V nich vzpomíná na své drsné dětství za hospodářské krize v chudinském čtvrti New Yorku v rodině sicilských emigrantů, svou touhu studovat, která ho dostala z těchto poměrů až na vysokou školu, začátky psychologické praxe v laboratoři se zvířaty, přátelství se Stanley Milgramem. Velkou část věnuje vzpomínkám na atmosféru na univerzitě v 60. a 70. letech a na okolnosti, průběh a důsledky svého světoznámého Stanfordského experimentu. Dále se ale věnuje i následujícím projektům (zkoumání stydlivosti), svému angažmá ve zkoumání vězeňských systémů, aféře kolem věznice Abú Ghrajb, své přednáškové činnosti po celém světě. Kniha přináší nejen unikátní, živě líčené, a přitom obsahově nabité paměti výrazné osobnosti světové psychologie, ale podává i široký vhled do dějin celého oboru ve 20 století.

Philip Zimbardo patří k nejznámějším současným psychologům na světě. Proslavil se mj. svou knihou Luciferův efekt. Portál chystá k vydání jeho knihu Nesmělost.
Daniel Hartwig je historik, filozof a archivář Stanfordovy univerzity.

Dítě se vypravuje na cestu, která vede ke zkoumání míst v jeho nitru. Jedinými slovy této jinak tiché knihy jsou označení míst na mapách tajemných krajin, které překvapivě a nápaditě popisují různé lidské pocity. Kouzelná kniha představuje množství odstínů jednotlivých emocí od radosti, studu, údivu a strachu až k lásce. Výtvarně výrazná kniha je určena pro děti od 4 let.

Bimba Landmann je italská ilustrátorka. Její knihy byly přeloženy do více než 20 jazyků, své kresby vystavovala v Londýně, Tokiu, USA i celé Evropě. Považuje se za žačku českého ilustrátora Štěpána Zavřela.

Láska ke knihám se v dětech dá probudit mnoha různými způsoby. Zdaleka to neobnáší jen předčítat nebo číst text. Jak to udělat? Hrou, kreslením, vymýšlením, mluvením, pantomimou, a to není zdaleka všechno. Bohatě ilustrovaná belgického autora přináší návody,
- jak vytvořit prostředí, které podporuje chuť ke čtení,
- jak vybrat vhodnou knihu,
- jak čtení knihy oživit,
- jak se v množství knih orientovat,
- jak si hrát se slovy a ilustracemi z knihy,
- jak si vymýšlet příběhy inspirované knihami
- a jak s knihami malovat, vyrábět a vynalézat.
Pojďte si hrát! Vytvořte „občanský průkaz“ své oblíbené knižní postavy, uspořádejte výstavu knih podle společné myšlenky či tématu ilustrace nebo namalujte podle knížky komiks.
Kniha je zaměřená na podporu čtení a rozvoj čtenářství. Je určená rodičům, učitelům, vychovatelům – všem dospělým, kteří chtějí podporovat u dětí radost ze čtení a směrovat je ke čtenářství jako zábavné a objevné aktivitě. Vhodné pro děti od 2 do 8 let.

Philippe Brasseur je nezávislý kreativec, ilustrátor, organizátor a šéfredaktor časopisů pro mládež, autor řady knih pro mládež.

Tato kniha je výsledkem série přednášek, kterou měl autor v letním semestru roku 1966 na Jižní metodistické univerzitě v texaském Dallasu. Ústředním pojmem přednášek je logoterapie – psychoterapie zaměřená na hledání smyslu lidského života. Frankl zde zdůrazňuje systematickou povahu logoterapie, která předpokládá svobodu vůle, vůli ke smyslu a smysl života. Zaměřuje se na konkrétní logoterapeutické techniky a také na aplikační oblasti logoterapie, jež léčí různé typy neuróz. Logoterapie je kladena do kontextu jiných psychoterapeutických škol a závěrečná kapitola knihy se věnuje i jejímu vztahu k teologii.

Viktor E. Frankl (1905–1997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na Vídeňské univerzitě a profesorem logoterapie na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem tzv. logoterapie a existenciální analýzy jakožto „třetího vídeňského směru psychoterapie“, který se zaměřuje na hledání smyslu v lidském životě. Ve svých knihách Frankl mj. využil své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů. V Portále vyšly jeho knihy Utrpení z nesmyslnosti života a Teorie a terapie neuróz.

Zhruba 15–20 % lidí je citlivějších na podněty ve svém okolí. Mnozí to vnímají jako zátěž – mnohdy v důsledku nepochopení okolí, které dané jedince pokládá za přecitlivělé. Rolf Sellin ve své dnes již slavné knize popisuje, jak vlastní hypersenzitivitu přijmout a jak se zase soustředit na sebe samého, aby člověk dokázal vnímat svoje tělo a vlastní potřeby a mentálně se lépe chránil. Tak se z vysoké citlivosti stane přednost – schopnost intenzivně vnímat a rozlišovat. Praktická a přehledná kniha je doplněna sebeposuzovacím testem, podněty k zamyšlení a cvičeními, s jejichž pomocí vysoce citliví lidé konečně pochopí, proč jsou „jiní“ a v čem spočívá jejich vnitřní bohatství. Kniha vychází v přepracovaném překladu.

Rolf Sellin je původní profesí architekt, který o sobě zjistil, že je vysoce citlivý. Když se učil pracovat se svou citlivostí, vyvinul metody, které dnes ve svých seminářích a knihách zprostředkovává nejen hypersenzitivním laikům, ale i psychoterapeutům a psychologům. V Portále vyšla jeho kniha Blíž tě nepustím (2019).

Sanskrtské slovo „mandala“ znamená kruh. Ten lze ztvárnit v oblasti náboženských rituálů nebo v psychologii. Jako psychologické fenomény se mandaly spontánně vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie. Velmi často obsahují čtvernost nebo násobek čtyř ve formě kříže, hvězdy, čtverce, osmiúhelníku atd. Jedná se o sebeléčebný pokus přírody, která u jedince konsteluje kontakt mezi vědomím a nevědomím a spojuje zdánlivě neslučitelné protiklady. Takové obrazy mají na svého zhotovitele značný terapeutický účinek, ale pouze tehdy, když se objevují spontánně.
Výbor obsahuje tři Jungovy příspěvky na téma mandal: „K empirii individuačního procesu“, „O symbolice mandaly“, „Mandaly“. První z nich představuje analýzu Jungovy pacientky paní X, druhý se zabývá výtvory různých pacientů a třetí je obecným pojednáním o tomto jevu.

Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla řada jeho knih, např. Červená kniha, Vybrané spisy C. G. Junga, Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, Rozhovory s C. G. Jungem, Aspekty mužství, Člověk a jeho symboly či Psychologické typy.

Máte potíže s usínáním?
Dokážete se delší dobu soustředit jen s obtížemi?
Toužíte po dokonalém životě celebrit ze sociálních sítí?
Kniha renomovaného švédského psychiatra se zabývá dopadem „digitálního věku“ na fungování našeho mozku. Stres, který zažíváme dnes, není stejný jako u našich předků. Jak se s ním vypořádat, když nás mobilní telefony zásobují dopaminem, a podporují tak vytváření závislosti? Navíc narušují naši schopnost soustředění už jen tím, že se nacházejí v naší blízkosti, ani je nemusíme používat. Když si je s sebou bereme do postele, ovlivňuje to kvalitu našeho spánku, a neustálé porovnávání s ostatními na sociálních sítích nám také na klidu nepřidá. U dětí už byla zaznamenána nejdrastičtější behaviorální změna všech dob a není zdaleka jasné, jak používání mobilních telefonů a čtení elektronických materiálů do budoucna ovlivní naši schopnost učení. Nemluvě o prohlubujícím se pocitu sociální izolace…
Autor nabízí „první pomoc“ v podobě tipů, jak významně změnit životní styl ve svůj prospěch, uvádí nejnovější poznatky výzkumníků této oblasti a v závěru se zabývá úvahami o tom, zda se náš mozek dokáže na změněné podmínky adaptovat.

Anders Hansen je švédský psychiatr a autor velmi populárních knih o mozku.

V naší době, kdy se vše točí kolem hledání štěstí a kdy dokonalost a autonomie jako by byly normou, je mnoho lidí zároveň osamělých. Autor, známý belgický psychiatr, věří, že snaha o štěstí jako cíl života je chybná. Poukazuje na to, že smutek a problémy nejsou v moderní společnosti považovány za normální jevy. Vyzývá lidi, aby se navzájem častěji podporovali a nehledali hned odbornou pomoc. De Wachter pevně věří, že smutek není psychiatrická porucha, ale součást života. Proti hledání štěstí klade usilování o smysl a význam, což jsou podle něj mnohem cennější vodítka na cestě životem. Umění být nešťastný je srozumitelná, čtivá a láskyplná kniha o jednom aspektu života, jemuž se obvykle nedostává dostatečné pozornosti.

Prof. Dr. Dirk de Wachter je belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě (KU) v Lovani. Je odborníkem na systemickou a rodinnou terapii, v tomto oboru působí jako školitel a supervizor.