Bestsellers

Kniha ke stému výročí vzniku Československa procházím jednotlivými roky republiky a v každém z nich upozorňuje na zajímavosti, které se tehdy udály. Zvídavé děti se tak dozvědí nejen zásadní historické skutečnosti, ale i to, kdy byla vynalezena hra Pexeso, kdo vymyslel kontaktní čočky nebo co znamená zkratka SUNAR. Knihu provázejí kvízy a dobové vtipy. Lenka Pecharová absolvovala FF UK Praha (historie – germanistika) a Pedagogickou fakulty ZČU Plzeň (učitelství – anglický jazyk), 18 let vyučuje na základní škole, publikačně se zaměřuje na mezipředmětové vazby, v nakladatelství Portál vyšlo: Od blechy po slona, Počítáme s vitamíny, Po stopách Karla IV.; volnočasově se věnuje práci s dětmi, hlavně letním táborům.

Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné a moudré knihy Exotem na této zemi. Příběhy z bohatého Heryánova života plného setkání s nejrůznějšími lidmi všech společenských vrstev se prolínají s jeho kněžskou službou a spojují se s výkladem biblických pasáží. Spojujícím leitmotivem je téma Boží velkorysosti, jejíž uvědomění vede člověka k radosti, svobodě a chuti podílet se na ní svou vlastní aktivitou pro druhé. Ladislav Heryán je salesián, biblista, autor úspěšné knihy Exotem na této zemi.

Slavná kniha psychologa M. Scotta Pecka, autora známých titulů Nevyšlapanou cestou, Postel u okna či V jiném rytmu, obrací svou pozornost k jednomu z největších témat lidského života – k otázce zla. Projevy lidského zla a jeho podstatu zkoumá jak z vědeckého, psychologického a psychiatrického hlediska, tak z pohledu široce chápaného křesťanství. Autor vychází ze své bohaté terapeutické praxe, živě přibližuje několik výrazných příběhů, s nimiž se během své práce setkal, včetně účasti na exorcismu, a rozbor problému lidského zla rozšiřuje o otázky narcismu, kolektivní viny, pohodlnosti a lhostejnosti. Peckův odborný zájem nezůstává jen u analýzy, vede k úvahám o osobní spiritualitě člověka a zdůrazňuje zásadní roli lásky a dobra jak v životě, tak v terapeutické práci. Morgan Scott Peck byl americký psychiatr a spisovatel. V Portále vyšly jeho knihy Postel u okna, V jiném rytmu a Přátelská sněhová vločka.

Turínské plátno patří mezi nejpodivuhodnější křesťanské relikvie. Ačkoli je jeho pravost stále nejasná, jeho spirituální působnost je nezpochybnitelná. V češtině přesto neexistuje žádná kniha, která by tento duchovní rozměr Turínského plátna rozvíjela a moderně reflektovala. Zdeněk Jančařík, autor úspěšné knihy Přeskočit horu, se chápe tématu jak v jeho faktické, historické rovině, tak té spirituální. Nad plátnem rozvíjí současnou, a přesto nadčasovou meditaci o zásadních aspektech křesťanské víry. Dává tak klíč jak k duchovnímu vnímání plátna v jeho historické perspektivě, tak k rozvoji osobní spirituality každého člověka. Zdeněk Jančařík je salesián, překladatel z němčiny (např. sebrané spisy Edity Steinové), autor knihy Přeskočit horu. V současné době vede salesiánskou komunitu v Brně-Žabovřeskách.

Kdysi se mě jedna novinářka zeptala, proč mluvím o bývalých pacientech jako o střízlivých přátelích. Důvod je prostý, protože mi jako přátelé připadají. Přátelství nebo spřízněnost cítím i vůči lidem, s nimiž jsem se setkal jen letmo nebo o kterých jsem slyšel. Mými přáteli se, vážení čtenáři, můžete prostřednictvím této knihy stát i vy. Kniha, kterou držíte v rukou, není učebnice, ale kamarád. Můžete ji otevřít na kterémkoli místě, kousek si přečíst, a pak se věnovat něčemu jinému. Můžete při její četbě třeba pít čaj, poslouchat hudbu nebo se vesele kodrcat v hromadné dopravě. Vlastně s pitím čaje raději opatrně, kdybyste se začali smát, mohli byste se pobryndat. A ne že bych zde popisoval jen veselé věci, ty ale převažují. MUDr. Karel Nešpor, CSc., je emeritním primářem v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde působí od roku 1979. Má za sebou rozsáhlou přednáškovou a publikační činnost. V Portále vyšly v poslední době jeho knihy Jak překonat hazard, Návykové chování a závislost, Sebeovládání, Duševní pružnost v každodenním životě, Kudy do pohody a Jak být milejší.

Bohatě ilustrovaná kniha je prvním a jediným dílem, v němž C. G. Jung vykládá laickému čtenáři svou nesmírně vlivnou teorii symbolů, jak se projevují především ve snech. Jung sám nabyl přesvědčení, že má povinnost vysvětlit i nepoučeným čtenářům své ideje, a proto ve věku 83 let sestavil koncepci této knihy včetně zadání pro své spolupracovníky. Práci na své stati dokončil 10 dní před vlastní smrtí. Celou knihou se vine přesvědčení, že člověk může dosáhnout plnosti jen skrze poznání a přijetí aspektů nevědomí, které poznává skrze sny a jejich symboly. Každý sen je přímý druh komunikace se snícím, jenž využívá symbolů společných pro lidstvo, ale aplikovaných vždy zcela individuálním způsobem. Mezi spoluautory najdeme významné Jungovy žáky, jako byla Marie-Louise von Franz, Aniela Jaffé nebo Jolande Jacobi. Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla jeho Červená kniha (2010, čtenářská edice 2013), Vybrané spisy C. G. Junga (2014), Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (2015), Rozhovory s C. G. Jungem (2015) a Aspekty mužství (2017).

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci? Tyto a mnohé další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Nedostatečný pocit vlastní hodnoty komplikuje výrazným způsobem život mnohým z nás. Důsledkem mohou být často úzkosti, deprese, psychosomatická onemocnění nebo různé formy závislostí. Heinz-Peter Röhr poukazuje na skutečnost, že zdravému pocitu vlastní hodnoty stojí často v cestě určité vnitřní vzorce či programy. Ty lze přirovnat k softwaru, který člověku umožňuje pouze určitý typ operací. A lidé s nedostatečným pocitem vlastní hodnoty jsou obvykle „naprogramováni“ tak, že své vlastní spokojenosti stojí v cestě… Autor čtenáři pomáhá nejprve sebedestruktivní vnitřní naprogramování rozpoznat. Vychází z poznatků a konceptů různých psychologických směrů a psychoterapeutických škol – z psychoanalýzy, KBT, transakční analýzy, existenciální psychoterapie – a s jejich využitím následně pomáhá, jak ze starých programů vystoupit a zaujmout nový postoj k sobě i k životu. Knihu ocení psychologové, psychoterapeuti, pracovníci pomáhajících profesí, čtenáři se zájmem o populárně psychologickou tematiku.
Heinz-Peter Röhr se 25 let zabývá psychoterapií závislostí na odborné klinice v německém Fredeburgu. Je autorem mnoha knih. V nakladatelství Portál vyšly jeho tituly Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy.

Knížka je knížka, která vám na každé stránce poví, co s ní máte udělat. A pokud ji poslechnete, pochopíte, že máte v ruce opravdu neobyčejnou knížku. Stačí jí zatřást, někde poklepat, jinde fouknout do barevných puntíků a začnou se dít překvapivé věci… Knížka přirozeně rozvíjí pozornost, orientaci na ploše, číselné představy a zrakové vnímání předškolních dětí, připravuje pro čtení a psaní, ale rozhýbá, potěší a rozesměje i dospělé. Knížku ve svých knihovnách ocení rodiče předškoláků, pedagogové předškolních zařízení a speciální pedagogové. Hervé Tullet je francouzský výtvarník, ilustrátor, autor několika bestsellerů v oblasti knih rozvíjejících dětskou kreativitu.

Kniha známého salesiánského kněze a pedagoga, „pastýře undergroundu“, je putováním po stopách Božího milosrdenství na této zemi. V krátkých příbězích se setkávají dva světy: svět Heryánovy kněžské každodennosti vyplněný setkáními s lidmi z různých vrstev společnosti, vesměs ale z jejích okrajů, a svět biblických poselství a podobenství. Ty vnášejí do naší současnosti paprsky pochopení a smyslu, ale také nastavují zrcadlo naší pýše a sobectví. Heryán ukazuje, jak je svět naplněn Božím milosrdenstvím, které nás v každé chvíli vybízí k tomu, abychom změnili naše uvažování a nechali se jím prostoupit. Jednotlivé kapitoly-příběhy knihy zaujmou bezprostředností a upřímností, s jakou nahlížejí v Boží perspektivě aktuální dění kolem nás, a prohlubují touhu po obrácení srdcí. Ladislav Heryán je známý salesiánský kněz, biblista a pedagog.

Alenka chodí do první třídy a moc touží zažít nějaké dobrodružství. Svěří se kamarádům ze třídy a nakonec vznikne pátrací parta. Ale kde vzít dobrodružství? Ve dne na nic nenarazili, a tak se rozhodli pro noční pozorování. Při něm Alenka, která bydlí naproti škole, uvidí ve školní budově rozsvícené okno. Není to okno v žádné třídě, ale na půdě. Děti se rozhodnou ho prozkoumat a po vyučování se tajně vypraví do půdních prostor. V zaprášené místnosti, ve které se v noci svítilo, neobjeví na první pohled nic neobvyklého. Jsou tam jen vycpaná zvířata. Ale jak to, že na stole není žádný prach? To je rozhodně potřeba důkladně prozkoumat. Alenka, Jana, Adam a Lukáš přemýšlejí, jak to udělat, aby se do školy mohli dostat v noci. Pomůže jim náhoda. Paní učitelka pro děti místo zrušeného školního výletu připraví spaní ve škole se spoustou her a zajímavých soutěží. Při té příležitosti se dětem podaří podívat se na půdu i v noci. To, co uvidí, je rozhodně překvapí. Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka a spisovatelka, v Portále vydala celou řadu knih, např. Pohádky před spaním, Pohádky pod polštář, Pohádky do hajan nebo trilogii Školní strašidlo, Školní detektiv a Velký případ školního detektiva

Většina z nás byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, ke kladení požadavků a ke komunikaci s lidmi v termínech, co je „správné“ a co „špatné“. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním. Koncept NVC (Nonviolent Communication) – tedy koncept nenásilné komunikace – který rozvinul M. B. Rosenberg, představuje ucelený výcvik v komunikaci a je založen na naslouchání sobě i partnerovi, ochotě vnímat potřeby a pocity vlastní i druhého. Metoda NVC osvobozuje komunikaci od negativních zkušeností, pomáhá překonávat navyklé vzorce v jednání s druhými, napomáhá k řešení konfliktů a rozvíjí vztahy založené na úctě a kooperaci. Knihu ocení čtenáři se zájmem o témata efektivní komunikace, školitelé v oblasti komunikace, učitelé a vychovatelé.

Závislá porucha osobnosti se vyznačuje zvýšenou potřebou závislosti na druhých lidech, neschopností osamostatnění, nízkým sebehodnocením či nepřiměřenými obavami z opuštění. Tato porucha je podle odborníků mnohem rozšířenější, než se dříve soudilo, a vede často k různým formám závislého chování, psychosomatickým onemocněním, depresím nebo dotyčného dostává často do role týraného a zneužívaného člověka. Autor popisuje na pozadí grimovské pohádky Husopaska to, jak k chorobné závislosti dochází a jaké charakteristické formy na sebe může brát. Citlivě objasňuje, jak může emocionální zneužívání v rodinách vést k masivnímu narušení pocitu vlastní hodnoty, a ukazuje, jak může dojít u dotyčného člověka k osvobození a uzdravení. Heinz-Peter Röhr působí přes dvacet pět let jako psychoterapeut na odborné klinice pro léčbu závislostí v německém Fredeburgu. Autor řady knih. V nakladatelství Portál od něj vyšly knihy Narcismus – vnitřní žalář (2001), Hraniční porucha osobnosti (2003), Hysterie – strach z odmítnutí (2009).

První díl humoristické série o holčičce Elle a jejích kamarádech, určený především mladším školákům. Ella chodí do první třídy a v knížce popisuje svůj život, běžné, každodenní příhody (příprava vánoční besídky, návštěva divadla, bláznivý výlet do bazénu, problémy s panem učitelem apod.), ovšem velice humorně a vtipně, takže se pobaví nejen děti, ale i (předčítající) rodiče. Popisem zdánlivě obyčejných střípků z všedního dne vyprávění připomene nesmrtelnou klasiku Děti z Bullerbynu. Timo Parvela je původní profesí učitel, píše pro děti i pro dospělé a ve Finsku je v oblasti dětské literatury nepopiratelnou hvězdou. Jeho knihy byly přeloženy do více než třiceti jazyků a získal za ně řadu ocenění. Série o Elle patří k těm vůbec nejpopulárnějším. Magda Veverková Hrnčířová je ilustrátorka a grafička. Pro nakladatelství Portál ilustrovala např. knihy „František a jeho pohádky do postýlky“ (2010) či „Pohádky do kapsy“ (2010).

Když kniha Jak si lidé hrají vyšla poprvé před bezmála padesáti lety, stala se revolučním textem umožňujícím porozumět, co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí. Publikace se stala na dlouhou dobu populárně psychologickým bestsellerem, který autorovi přinesl slávu a uznání, a jednou ze základních knih transakční analýz.
My všichni bez přestání hrajeme hry – sexuální hry se zástupci druhého pohlaví, manželské hry s našimi partnery, mocenské hry s našimi šéfy, soutěživé hry s našimi přáteli... Berne nás nechává porozumět tajným trikům a nevědomým manévrům, které jsou součástí našich důvěrných vztahů. Po přečtení knihy se všichni v nějaké hře poznáme a poznáme i naše partnery, rodiče, kolegy. Některé věci se změnily, tak jako doba, ale některé se nemění. Proto zůstává tato kniha i po letech stále aktuální a přínosná pro pochopení vztahů mezi lidmi a chování vlastní i ostatních.
Eric Berne (1910–1970) je známý jako zakladatel transakční analýzy. Napsal řadu knih, z nichž nejslavnější je právě titul Jak si lidé hrají. Také jako e-kniha

Rozumné sebeovládání je klíčem ke svobodě, lepšímu zdraví, dobrým vztahům a úspěchu. Tato kniha je čtivá, srozumitelná a praktická. Vhodná je téměř pro každého, kdo potřebuje zlepšit sebeovládání v některé oblasti života – tedy naučit se zvládat např. stres, silné emoce, jídelní chování, nakupování či různé rizikové návyky. Právě stres, silné emoce a bažení (craving) podstatně znesnadňují sebeovládání. Ke zvládání těchto stavů lze většinou používat stejné nebo podobné postupy.
Kniha do jisté míry navazuje na autorovy předchozí práce týkající se léčby návykových nemocí, zvládání stresu, relaxačních technik, smíchu a psychoterapie. Vychází především z jeho mnohaletých praktických zkušeností a nepostrádá humor. Zajímavost a názornost textu zvyšují četné příklady a příběhy, mnohdy z každodenního života. Kniha je doplněna konkrétními a jasnými návody a jednoduchými cvičeními.
V knize najdou inspiraci nejen laici, ale i odborníci z různých oblastí. Podobnou publikaci by totiž v češtině hledali jen obtížně.
MUDr. Karel Nešpor, CSc., vede primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice a přednáší zdravotníkům i vysokoškolským studentům. Přibližně 30 let se zabývá prevencí a léčbou návykových nemocí. Je autorem řady odborných i populárních prací. V Portálu vyšly jeho knihy: Kouření, pití, drogy (1994), Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech (1996), Jak zůstat fit a předejít závislostem (1999, s H. Pernicovou a L. Csémym), Vaše děti a návykové látky (2001), Návykové chování a závislost (naposledy 2011), Jak překonat hazard (2011).

John Bradshaw je celosvětově proslulý autorem několika bestsellerů zabývajících se zejména poruchami rodinného systému a jejich přenosem na další generace a technikami napomáhajícími uzdravení tzv. „vnitřního dítěte“. Kniha Návrat domů se zabývá tímto vnitřním dítětem, které se zejména u jedinců z dysfunkčních rodin přestane rozvíjet a ustrne v některé z raných fází, v nichž utrpělo trauma. Naše traumatizované vnitřní dítě pak způsobuje, že se nerozhodujeme na základě našich dospělých skutečností, ale jako malé, zraněné a bázlivé dítě. Bradshaw se podrobně věnuje rozboru důvodů, z nich k traumatizaci došlo, nabízí nepřeberné množství technik, jak vnitřní dítě vyléčit a ochránit a poskytuje i cenné rady, jak si nově objevené postoje udržet. Kniha obsahuje velké množství podpůrných cvičení, technik a testů a je založena na osobní zkušenosti autora. John Bradshaw (1933–2016) měl teologické, filozofické a psychologické vzdělání. Působil jako známý americký poradce, lektor a řečník. Jeho knih se prodalo přes 10 milionů výtisků a byly přeloženy do 42 jazyků. Česky vyšly jeho knihy Jak se zbavit studu, který vás svazuje (1997) a Rodinná tajemství (2006).

Navzdory svým plánům za svého života Erich Fromm o psychoanalytické terapii skoro nic nepublikoval. Jak však píše jeho žák Rainer Funk, každý, kdo byl Frommem analyzován, pocítil jeho „neúprosnost hledače pravdy a kritického průvodce, ale také mimořádnou schopnost vcítění, blízkost a bezprostřednost ve vztahu k druhým“. V souladu s tím, že Fromm nezaložil novou terapeutickou školu, jeho stati na téma psychoanalýzy neinformují o žádných technikách. Zde předkládané texty, jež uspořádal právě Rainer Funk, spíše informují o Frommově vztahu s duševně trpícími lidmi naší doby a o jeho schopnosti individuálního vnímání základních problémů člověka. Analytik se v jeho pojetí učí vycházet především sám se sebou a je sám sobě nejbližším pacientem, takže pacient se v určitém smyslu stává jeho analytikem. Soubor zde předkládaných textů je přepisem nahrávek Frommových přednášek a rozhovorů, které tak mají povahu mluveného slova a důležitým způsobem charakterizují Ericha Fromma jakožto člověka. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Fromm jakožto Žid v roce 1933 emigroval do Spojených států. Konec života strávil ve Švýcarsku. V Portále vyšly jeho knihy Strach ze svobody (2014), Umění milovat (2015), Umění být (2016).

Základním tématem knihy známých koučů je rozpor mezi naším vnějším životním blahobytem a vnitřním světem, respektive pocitem spokojenosti s vlastním životem. Zatímco parametry blahobytu neustále vzrůstají, z hlediska teorie optimálního prospívání v nás pocit štěstí obecně klesá. Co pak lze v našich životech považovat za úspěch? K čemu máme motivovat, vést, inspirovat mladé lidi a včetně sebe samých? Je možné si hédonicky užívat hojnosti, a zároveň být vnitřně šťastní? Jak snížit negativní dopady nadbytku (v psychologii často používáme termín „nemoci blahobytu“), jako například problematiku sebevražd, vzrůstající spotřebu psychofarmak, zvyšující se existenciální vakuum, psychickou entropii, ztrátu smyslu, syndrom vyhoření…? Kniha je inspirativním čtením pro každého moderního člověka provokujícím k zamyšlení nad výše zmíněnými otázkami a praktickou ukázkou, jak s tímto rozporem naložit tak, abychom mohli být zároveň „bohatí i šťastní“. Marián Jelínek je hokejový trenér, dlouhodobě se věnuje sportovnímu i jinému koučinku. Působí jako mentor a kouč, přednáší, vede školení a workshopy. Je spoluautorem řady knih a získal doktorát z kinatropologie a psychologie. Kamila Jetmarová je psycholožka, aktivně spolupracuje s vrcholovými sportovci. Jako mentorka se věnuje duševnímu rozvoji, zejména meditačním a relaxačním technikám.

V dnešní době jsou v oblibě knížky zaměřené na to, jak se cítit lépe. Současně se zajímáme, jak žili naši předkové. Tato kniha se snaží spojit moderní psychohygienu a další oblasti psychologie s tím, co měla autorka příležitost naučit se od starých lidí. První část je zaměřena na práci s tělem a na to, jak využít působení našeho okolí na nás. Druhá se věnuje různým způsobům sebepoznání, jež byly ke zlepšování vlastního života používány v minulosti a které lidé využívají i dnes. Třetí část popisuje účinné zacházení s vlastními myšlenkami. Ve čtvrté se ukazuje, jak lze tuto knížku prakticky využívat k další práci na sobě, abychom měli pohodovější život. Při práci s lidmi trpícími neurotickými obtížemi a některými druhy deprese si autorka ověřila, že často mohou výrazně pomoci i zdánlivě drobné změny. Potkala také spoustu lidí, kteří nikdy nebyli v psychologické ambulanci – a přitom s velkým úsilím hledají cestu k větší pohodě. Pro ně všechny je určena její kniha, jež se snaží racionálně popsat různé tradiční postupy a úkony a nalézt jejich využití v dnešním životě. Mgr. Lenka Šnajdrová vystudovala jednooborovou psychologii na FF MU v Brně. Poté pracovala jako klinická psycholožka a psychoterapeutka v nemocničních ambulancích. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v analytické psychologii. V současné době je na rodičovské dovolené.

Jedná se o Goffmanovo klasické dílo na pomezí sociologie a psychologie, v němž autor téměř beletristickým způsobem popisuje základní myšlenky své dramaturgické sociologie (či dramaturgické sociální psychologie). Na základě Shakespearovy metafory „všichni hrajeme divadlo“ popisuje lidské interakce pomocí divadelní terminologie (představení, herec, role, scénář, obecenstvo, přední region, který u něj znamená jeviště, či zadní region ve významu zákulisí). Podle Goffmana často utváříme vlastní chování bez ohledu na to, co prožíváme, takže se ve své roli snažíme vytvářet určitý dojem podle určitého scénáře (např. lékař užívá prostředky pro to, aby na své pacienty působil důvěryhodně). Na svou roli se připravujeme, abychom ji pro své obecenstvo sehráli co nejpřesvědčivěji, přičemž naše chování v roli a mimo roli se může značně lišit. K mnohým rolím potřebujeme další jedince, kteří s námi sdílejí řadu informací, jež obecenstvo nemá. Kniha je založena na detailním výzkumu a pozorování společenských zvyků v řadě životních oblastí. Erving Goffman (1922–1982) byl slavný americký sociolog, zakladatel směru dramaturgické sociologie, která na základě metafory, že život je divadlo a lidé zaujímají své role jako herci, vtipně analyzuje každodenní život. Česky vyšla také jeho kniha Stigma (2003).