Novinky

Finanční vzdělávání by mělo být pevnou součástí našeho celoživotního učení, protože nám pomáhá pochopit, jak správně hospodařit se svými penězi, jak je zhodnotit, jak funguje trh, jak se nepředlužit, jak nenaletět a mnoho dalšího. K dosažení toho je ale zapotřebí rozvíjet i další dovednosti a osvojovat si postoje, které nám pomohou k uplatnění se na trhu práce i celkově v životě.
Finanční gramotnost by měl ideálně učit i finančně gramotný a podnikavý učitel. Ten potřebuje oporu v metodice výuky finanční gramotnosti, přístup k novým výukovým metodám, zapojení mezipředmětových vazeb a propojení výuky s praxí.
Publikace, která vznikla ve spolupráci se společností yourchance o.p.s. a jejím projektem Finanční gramotnost do škol, je praktickým průvodcem pro učitele sloužícím k tomu, aby dovedl finanční gramotnost dobře předat žákům. Přehledně zpracovává téma a nabízí řadu praktických podnětů do výuky na ZŠ i SŠ, tipy pro činnosti, pracovní listy či ukázky dobré praxe.

Autorský tým je složený ze zkušených učitelů a spolupracovníků na projektech Finanční gramotnost do škol.

Šimon je kluk jako každý jiný. Chodí do druhé třídy, moc ho neposlouchají písmenka, má mladší sestru Anežku a taky jednu starší, Sandru, ale té už je dvanáct a je občas trochu divná. Jednoho večera zažije Šíma pravé předvánoční dobrodružství: ocitne se sám na zasněženém náměstí. Nikde nikdo. Jen on, bílé náměstí, kašna, stánky připravené na adventní trhy a krásný tajemný vyřezávaný betlém. A ten večer se stane zázrak: jedna figura z betléma, ta nejmenší hned u zábradlí, Šímovi přímo před očima obživne.
Jaké to je, stát celé dny a celé noci uprostřed vánočního těšení a poslouchat vánoční přání? Nezapomínáme někdy náhodou přes vlastní přání, na přání těch druhých? Příběh o tom, že krásné je dostávat. Ale stejně krásné může být i dávat.

Hana Zobačová je speciální pedagožka, redaktorka a autorka knih pro děti. V Portále vyšly její oblíbené knihy prvního čtení Žil byl kdysi kdesi, Auta, vlaky, bagry taky nebo Pokojíček plný hraček.

Psychoterapeuty můžeme vidět jako rizikové pracovníky vystavené emocionálně náročným depresivním stavům klienta. Prožívají drama nekonečného okamžiku, kdy proti sobě sedí dva lidé, kteří cítí beznaděj a neschopnost se jeden druhému přiblížit. V tu chvíli mohou mít pokušení to vzdát, rezignovat, prohrát, vzdát se naděje, a přece musejí zůstat a tím naději ztělesnit. Zpracováním vlastního prožitku terapeuti proměňují dynamiku depresivní situace a umožňují klientovi zažít lidské spolubytí bez nároku a očekávání. Deprese se pak může transformovat ve zdravé truchlení.
Kniha terapeutům nabízí průvodce, jak se při psychoterapeutickém sezení ukotvit tím, že porozumí svému prožitku s depresivním klientem a transformují své často negativní pocity do soucitu vůči klientovi i vůči sobě. Autor odkazuje na vlastní výzkumnou práci a uvádí četné příklady ze své terapeutické praxe.

Doc. MUDr. Jan Roubal, Ph.D., je psychoterapeut, psychiatr, supervizor a lektor psychoterapeutických výcviků. Vyučuje na katedře psychologie FSS MU v Brně, kde se účastní práce Centra pro výzkum psychoterapie. Pracoval v psychiatrické nemocnici převážně s depresivními pacienty, nyní má soukromou praxi.

„Jak zjistím, že jsem se rozhodla správně?“ „Co když se pletu?“ „Chci to vědět na 100 procent.“ „Vypnul jsem ten plyn?“
Honí se vám někdy hlavou podobné myšlenky? Potřebujete se pořád o všem ujišťovat a zpochybňujete svá předchozí rozhodnutí? Trávíte dny a noci kontrolováním e-mailů a zpráv? Pořád všechno analyzujete a rozvíjíte spousty hypotetických scénářů? Pokud ano, možná jste uvízli v ujišťovací pasti. Díky této knize zjistíte, kudy a jak z ní ven.
Tento jedinečný průvodce vychází z technik kognitivně-behaviorální terapie a nabízí tipy a techniky, které autoři prověřili ve své praxi. Pomůže vám vybudovat si odolnost vůči nejistotám, s nimiž se můžete setkat, a osvojíte si díky němu i základy kritického myšlení. Najdete v ní příběhy lidí, kteří mají podobně jako vy pocit, že si musejí být vším naprosto jisti, že potřebují věci opakovaně kontrolovat a pochybují o svých činech. Naučíte se, jak se vymanit z únavných a nekonečných cyklů pochybování a ujišťování, podpoříte díky němu svou sebejistotu a přestanete se vracet do kuchyně, abyste se ujistili, zda jste vypnuli plyn.

Martin N. Seif, Ph.D., je spoluzakladatel Americké asociace pro úzkosti a deprese a řadu let se podílel na jejím řízení. Je uznávaným odborníkem na léčbu úzkostí a fobií. Působí taktéž jako psychoterapeut.
Sally M. Winston, PsyD, je zakladatelkou Institutu pro úzkost a stres v Marylandu a podílí se na jeho vedení. Desítky let se věnuje školení pro psychoterapeuty.

Stres, hluk, odpovědnost, to vše je součástí života učitelek v mateřských školách. Jóga a cvičení mindfulness nabízejí možnost regenerace po náročném pracovním dni. Tato kniha není příručkou, která vám říká, co máte dělat, abyste se cítily dobře. Spíše vás má podnítit, abyste dělaly některé věci jinak, než jste zvyklé, zkoušely nové věci a pozorovaly, jak to ovlivňuje vás, vaše tělo, mysl a duši!

Katharina Bralo-Zeitler je lektorkou jógy a meditace.

Kniha aktivit, která především prvostupňové děti jistě zabaví, ať už na živo, nebo v online prostoru. Lze tu najít tvořivé postupy s návody, hry znalostní, tělocvičné, postřehové, ale také aktivity čistě pro zábavu a dobrou náladu. Některé jsou opravdu jednoduché, jiné zase spíše osloví starší děti. Všechny se ale dají realizovat s žáky 1. stupně, v družině nebo ve třídním kolektivu.
Každá hra je opatřena jednoduchými a přehlednými informacemi, na jakou kompetenci míří, co je dobré si k ní připravit, kolik příprava zabere času, kolik času je pak potřeba na její realizaci. U každého nápadu je také doporučení, jak hru modifikovat v případě online družiny.

Lada Flachsová je dlouholetá vychovatelka ve školní družině s obrovskou praxí.
Libor Drobný je výtvarník, malíř a ilustrátor dětské literatury.

Slavný psychoanalytik Erik Erikson vyšel z Freudova pojetí dětského vývoje, ale obohatil ho o popis společenských vlivů a rozpracoval i vývojové fáze v dospělosti a stáří. Člověk má podle jeho teorie v každém věku určitý úkol, jehož splněním si osvojuje určitou hodnotu. Pozoruhodné je na knize Dětství a společnost spojení psychologie s kulturní antropologií. Na jeho základě se autor snaží ukázat, že kultura, v níž jedinec vyrůstá, má zásadní vliv na jeho osobnost. To dokládá na pozorování členů dvou indiánských kmenů, které vytvářejí odlišný typ jedince (spontánní Siouxové a mnohem sevřenější Jurokové). Vliv společenských podmínek ukazuje i na analýze Němce Hitlera a Rusa Gorkého. Autor se kromě popisu různých životních stadií zabývá i vývojem identity, včetně popisu nebezpečí její ztráty a důležitosti doby adolescence pro její rozvoj.
Kniha, která byla napsána v roce 1950 a o 13 let později důkladně revidována, je Eriksonovou nejslavnější a nejzásadnější prací a její teorie jsou dodnes nedílnou součástí vývojové psychologie.

Erik H. Erikson (1902–1994) byl německý a později americký psychoanalytik, zástupce ego psychologie. Proslul svou teorií psychosociálního vývoje, která rozšiřuje klasické psychoanalytické pojetí o vliv kultury a prodlužuje ho až do stáří. Známé jsou i jeho rozbory slavných osobností (Einstein, Gándhí, Ježíš apod.). Byl dvanáctým nejcitovanějším psychologem ve 20. století. V češtině vyšly také jeho knihy Životní cyklus rozšířený a dokončený (2015) a Mladý muž Luther (1996).

Aleš a Matěj jsou velcí kamarádi, a když se u nich ve třídě ztratí tablet, rozhodnou se jej stůj co stůj najít. Do pátrání se zapojí i jiné děti ze školy a společně pomalu rozmotávají příběh toho, kdo jaký je, co kdo vlastně potřebuje a umí, proč každému z nás jde něco jiného a baví ho odlišné věci. Každý jsme jiný. Někdo má modré oči, další zase hnědé, a někdo možná nevidí, neslyší nebo úplně nerozumí všemu, co mu chceme říct. Další děti mohou mít potíže s pohybem nebo s učením. Přesto z nás mohou být kamarádi. Čtivá kniha objasňuje dětským jazykem nejrůznější postižení a ukazuje, že leckteré nesnáze lze překonat nebo je aspoň zmírnit.

Hana Zobačová je speciální pedagožka, redaktorka a autorka knih pro děti.

Výbor z klasického díla švédské myslitelky Ellen Key (1849–1926), která svými úvahami o výchově na přelomu 19. a 20. století zásadně ovlivnila pedagogické myšlení zejména ve Skandinávii a v Německu, ale i v Itálii, USA a Japonsku. Kniha obsahuje texty zabývající se úvahami o výchově dětí. Pozoruhodná je jejich nadčasovost, čtenář v nich zajisté rozpozná „věčná“ výchovná témata, která jsou i po více než sto letech stále předmětem pedagogického diskurzu. Autorka se jimi zabývá s pozoruhodným zápalem pro věc a s velkou dávkou temperamentního humoru. Dočteme se tak o „škole budoucnosti“, o úskalích náboženské výchovy nebo o „vraždění duší“ ve školách.

Ellen Key (1849–1926), švédská pedagožka, spisovatelka a myslitelka, se počátkem 20. století v Evropě proslavila zejména jako autorka pojednání o výchově nové generace Století dítěte, napsala však i řadu dalších esejů a článků, které získaly mezinárodní ohlas. Ve své době byla nazývána díky svým hojným kontaktům s významnými osobnostmi „babičkou Evropy“. V poslední době byl ve Švédsku obnoven zájem o její polozapomenuté dílo a objevují se snahy znovu nahlédnout některé její myšlenky a práce ze současné perspektivy.

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů. Jedinečnost publikace spočívá i v rozsáhlé autorské základně, díky níž se na jednom místě potkávají texty předních teoretiků i praktiků sociální práce, čímž vzniká původní dílo na rozhraní teorie a praxe. Důležitým impulzem pro vznik knihy byl výzkum, který proběhl v letech 2018–2021 pod názvem „Profesionalizace sociální práce“ a jehož výstupem byl i soubor profesiogramů obsahující činnosti, které sociální pracovníci vykonávají na jednotlivých typech pracovních pozic. Použité členění strategií a postupů používaných v sociální práci chce s tímto přehledem faktických činností českých sociálních pracovníků korespondovat. Kniha je proto určena jak akademikům a výzkumníkům, tak praktikům i studentům.

Doc. PhDr. Oldřich Matoušek učil na katedře sociální práce FF UK v Praze. Věnoval se praxi klinického psychologa a psychoterapeuta. Je autorem řady odborných publikací, v posledních letech zejména z oblasti sociální práce.
PhDr. Kateřina Šámalová, Ph.D., působí jako vedoucí Katedry sociální práce FF UK, kde vyučuje sociální právo, sociální politiku a sociální správu. Je garantem předmětu Lidská práva v kontextu sociální práce.
PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Katedře sociální práce FFUK. Přednáší též vybranou problematiku oboru sociální práce na ETF UK.
PhDr. Petr Vojtíšek, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře sociální práce FFUK.

Co udělat, když ve výkladní skříni uvidíme odraz svého dávno zemřelého rodiče a po chvíli pochopíme, že to jsme my sami?
Kniha se s velkou laskavostí, humorem a nadhledem vypořádává se situacemi, které přináší stárnutí. Může to být například šok, jenž utrpíme při náhlém zjištění, kolik nám je, různé známky stárnutí, strach z „neviditelnosti“, stavy zuřivosti a protesty spojené s omezením tělesných sil, erotické touhy, ageismus, stud za nemoci, hierarchie stárnutí, stereotypizace, ztráta „životního svědka“, protijed na stařecký pesimismus a další. Patnáct kapitol, částečně úvahových, částečně návodných, částečně proložených situacemi ze života klientů i terapeutky, se zaměřuje na překvapivost stárnutí a nabízí různé návody, jak se s touto situací konstruktivně vyrovnat.

Sissel Gran je známá norská psycholožka a terapeutka a autorka mnoha úspěšných knih. Pravidelně přispívá sloupky do norského tisku a vystupuje v médiích.

Paměti známého salesiána Jaroslava Kopeckého (1924–2014) jsou mimořádným svědectvím o životě salesiánů ve 20. století. Kopecký, který se stal přítelem a duchovním průvodcem velkého množství lidí, vzpomíná na svůj život od mládí spojený se salesiány Dona Boska – na válečná studia ve Fryštáku, na okolnosti zrušení řádu po komunistickém převratu, na dobu, kdy pracoval na stavbě řady přehrad v severních Čechách, na nespravedlivé věznění, tajné svěcení na kněze i fungování řádu v době normalizace. Jeho vyprávění se nesoustředí jen na sebe, ale připomíná velké množství dalších salesiánů, kteří žili své povolání navzdory nesčetným protivenstvím.

Jaroslav Kopecký SDB byl český salesiánský kněz, po 13 let byl šéfredaktorem řádového periodika Salesiánský magazín.

V kancelářské budově si lidé stěžují na pomalý výtah. Pokud budeme brát problém doslova, budeme se snažit výtah opravit nebo rovnou instalovat nový. Někdo však přišel na mnohem jednodušší a elegantnější řešení: umístit vedle výtahu zrcadlo, aby do něj lidé mohli při čekání fascinovaně zírat.
Otázka tedy zní: Řešíme vždycky ten správný problém? Abychom to zjistili, musíme vystoupit z daného rámce čili problém přerámovat. Ve své graficky výrazné knize autor popisuje konkrétní postupy přerámování, nabízí příklady a nechává zaznít názory odborníků. Jeho cílem je, abychom si začali klást otázky, místo abychom unáhleně nacházeli řešení. Jak říká Eric Schmidt, bývalý generální ředitel Googlu: „Autor nám přesvědčivě ukazuje, že problém často začínáme řešit dříve, než se hluboce zamyslíme nad tím, zda řešíme ten správný problém. Chcete-li mít superschopnost řešit lepší problémy, přečtěte si tuto knihu.“

Thomas Wedell-Wedellsborg je celosvětově uznávaný odborník na inovace a řešení problémů. Svou metodu přerámování využíval a zdokonaloval spolu s klienty jako Microsoft, Time Warner, Caterpillar, Deloitte, Wall Street Journal a OSN.

Novela z roku 1964, která vyšla česky jedinkrát v roce 1967, v mnohém překročila svou dobu. Autorka v ní líčí posledních několik týdnů života své matky. Téměř reportážní až naturalistické líčení fyzického a mentálního chátrání člověka je spojeno s bilancováním vztahu mezi matkou a dcerou. Péče, kterou se Simone snaží v posledních týdnech poskytnout své matce, je svědectvím o její lidskosti, touze přenést se přes všechno špatné, připravit jí skutečně snesitelný odchod, ale zároveň je to velké duchovní cvičení. Autorka je ledově upřímná, jako by chápala, že jen pravdivost ve vztahu k matce jí umožní vymanit se z nánosů stereotypů, rodinných falší, toxických vztahů. Vystupuje tak za všechny dcery, které řeší svou široce chápanou emancipaci, jež vykračují zpoza Stínu, které na ně matky vrhají. Zachovává si nicméně pořád něhu, láskyplnost, soucit, trpělivost, umocňované tím, jak pokračuje matčino fyzické chátrání.
Pozoruhodná novela Velice lehká smrt Simone de Beauvoir promlouvá po téměř šedesáti letech možná víc než v době svého vzniku. Je nejen reportáží o posledních dnech života, zajímavou i co se technických a medicínských aspektů celého procesu týče a vývoje, k němuž v této oblasti došlo. Popisuje řadu jevů, s nimiž se ve vztazích uvnitř rodiny setkal skoro každý, bez sentimentu a falešné úcty obnažuje patologické rysy, manipulace, zákeřné stereotypy, čímž ilustruje mnohé z toho, co už dnes přece jen vešlo do širšího povědomí. To vše v literárně výjimečné, sevřené a pronikavé formě. Cílem autorky nicméně není jen bořit, neboť v centru jejího zájmu je koneckonců celou dobu člověk a jeho důstojnost. Nesmířenost se smrtí a až živočišný boj za život, vyplývající z autorčina filozofického přesvědčení, je zároveň inspirujícím bojem za svobodu v životě, nespoutanou patologiemi, které rodí společnost a mezilidské vztahy, i vztahy mezi rodiči a dětmi.

Simone de Beauvoir (1908–1986) byla významná francouzská spisovatelka a filozofka, autorka řady klasických děl evropské literatury a myšlení.

Sestává život křesťana jen z toho, že neustále úzkostlivě prověřuje, co je dovoleno, co je zakázáno a co se nedoporučuje? Nebo spočívá poselství evangelia, a z něj vycházející život, v něčem důležitějším? Adrien Candiard, francouzský dominikán žijící v Káhiře, se ve své oceňované knize inspiruje nejkratší biblickou knihou, dopisem apoštola Pavla Filemonovi, v němž prosí za uprchlého otroka Onesima. Epištola slouží autorovi jako základ zcela aktuálních, jasných, a přitom hlubokých úvah o křesťanské svobodě, svědomí, o povolání k náročnému, ale autentickému a naplněnému životu z Ducha svatého. Dilemata, která prožívají Pavel, Filemon i Onesimus, jsou dilematy i moderního člověka.
Kniha získala ve Francii Cenu vnitřní svobody 2019.

Adrien Candiard je francouzský dominikán žijící v Káhiře, autor několika knih, za něž získal ocenění.

Eloise je energická a zajímavá dívka, která do Toryina života vstoupí poněkud nečekaně. Má za sebou řadu náročných životních peripetií, na dvanáctileté děvče toho prožila opravdu hodně. Zvládat různá zklamání a traumata jí pomáhá její bohatý vnitřní život, imaginární svět, který je jí útočištěm i pastí.
Prostředí, ze kterého Eloise pochází, je plné různých sociálních patologií. Otec závislý na drogách skončí ve vězení, laxní matka, které je osud jejích dětí naprosto lhostejný, matčin přítel, jemuž násilí na dětech není cizí. Eloise se ocitne v kolotoči pěstounské péče a snaží se zvládat věci po svém, což ale nedopadne vždycky tak, jak by chtěla. Navíc se u ní vzhledem k pohnutému osudu rozvinou poruchy chování.
I když se ale zdá, že Eloise se už ze svého vzorce chování nevymaní, objeví se životní šance. Otec opustil drogy, našel si mladou přítelkyni a má s ní chlapečka. A chtěl by, aby poznal svou starší sestru. Eloise tedy odejde k němu, a i když ani poté není život tak jednoduchý, jak by si možná přála, povede se jí navázat úžasný vztah k malému bratrovi i k partnerce svého otce. Dospěje a postaví se na vlastní nohy, potvrzuje to, že „nikdy není pozdě na šťastné dětství“.

Torey Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije ve Velké Británii. V Portále vyšly její knihy Spratek, Dračice a mazánek, Zvíře, Tygřice, Sebranka a Holka, kterou nechtěli.