Novinky

To, že autorčin zájem o téma introverze tak neuvěřitelně zarezonoval, asi vypovídá o trendu naší doby – objevovat sílu v tom, co je (zdánlivě) slabé, a hodnotu v tom, co bylo dříve příliš nenápadné. Miliony lidí tak přijali, že jsou introvertní či plaší, a zjistili, že právě díky těmto vlastnostem jsou dobří posluchači, kteří dovedou navazovat hluboké vztahy. Že jsou v kontaktu se svým vnitřním já. Že zvládnou všechno to, co je běžné pro extraverty, jen si poté musí zalézt někam na klidné místo a načerpat energii. Mnoho lidí Susan Cainové řeklo, že by si bývali rádi její knihu přečetli, když byli děti, dospívali nebo se sami stali rodiči introvertních dětí. A právě pro ně napsala Tichou sílu. Zde se zaměřuje na důležitá témata života dětí a dospívajících (škola, společenský kontakt, koníčky, domov), dává užitečné tipy (jak si uvědomit sílu své povahy, nebo naopak vystoupit z komfortní zóny), dělí se o svůj příběh i výpovědi mnoha introvertních dětí a dospívajících a knihu zakončuje doslovem pro rodiče a učitele. Kniha je určena pro introvertní a plaché děti a dospívající, jejich rodiny a ty, kdo s nimi profesně přicházejí do kontaktu. Susan Cain, která je sama introvertní, se stala vyhledávanou poté, co vydala svou nesmírně úspěšnou knihu Ticho. Její knihy byly přeloženy do 40 jazyků, její přednáška v rámci řady TED talks má 17 milionů zhlédnutí. Je spoluzakladatelkou společnosti Quiet Revolution a přednáší ve firmách, školách či jiných skupinách po celém světě.

Podnikatel Michael se probudí v nemocnici s ovázanou hlavou a netuší, jak se tam ocitl. Dovídá se, že zkolaboval při ranním běhání. Když zjistí, že muž, který mu zachránil život, je tesař, navštíví ho a zjistí, že je mnohem víc než to; je stavitelem životů, kariér, lidí a týmů. Tesař se s Michaelem dělí o svou životní moudrost a pomáhá mu tím nejen zachránit podnik, ale i najít hlubší smysl života. Hlavní postava a s ní i čtenář postupně zjišťuje, že úspěchu nelze dosáhnout přes noc, ale že existují nadčasové principy, které člověku pomohou vyniknout a působit na ostatní. Jon Gordon absolvoval Cornellovu univerzitu a vystudoval pedagogiku na Emoryově univerzitě. Jeho poradenská a školicí společnost se zaměřuje na rozvíjení pozitivních lídrů, organizací a týmů. Je autorem knih Síla pozitivního přístupu (vyšlo v Gradě, 2016) The No Complaining Rule (příběh o tom, jak si přestat stěžovat, česky zatím ne), Training Camp (příběh o tom, co se osvědčuje v přípravě sportovců, česky zatím ne) a dalších.

Touha žít opravdově, autenticky, nám v životě ukazuje směr. Chceme žít naplno, tak aby naše slova a činy odrážely to, co si myslíme a co cítíme. Naše myšlenky a pocity jsou pak vyjádřením toho, kým skutečně jsme. Snahou žít autenticky se v životě nezbavujeme bolesti, strachu, truchlení či smutku, ale získáváme možnost nacházet smysl v tom, co děláme, co cítíme a jak se chováme. Žijeme-li autenticky, jsme schopni lépe snášet těžkosti a překážky. Autor nabízí svěží a inspirující pohled na psychologii autentického života včetně praktických rad a cvičení. Vychází z existenciální filozofie, z poznatků humanistické psychologie a vlastní zkušenosti psychoterapeuta. Uvádí příklady z vlastní terapeutické praxe a ze zkušenosti ostatních terapeutů. V návaznosti na učení Abrahama Maslowa a Carla Rogerse vede autor čtenáře ve třech krocích k autentickému žití. Prvním krokem je poznat sám sebe, druhým vlastnit sám sebe a třetím být sám sebou. Pro všechny fáze uvádí autor praktická cvičení a doporučení. Stephen Joseph je britský psycholog, původem ze Severního Irska, psychoterapeut se specializací na zvládání traumatu a pozitivní psychologii, spoluzakladatel Centra pro trauma, resilienci a růst v Nottinghamu. Je autorem mnoha publikací na téma pozitivní psychologie, traumatu, na klienta zaměřený přístup. V Portále vyšla jeho kniha Co nás nezabije.

Představa o tom, že děti s ADHD nebo ADD ze své poruchy vyrostou, je bohužel lichá, poruchy pozornosti s hyperaktivitou nebo bez ní svého nositele provází po celý život. A život s ADHD nebo ADD může být velmi komplikovaný. Hyperaktivita nebo hypoaktivita, impulsivnost, neschopnost se delší dobu koncentrovat a další obtíže spojené s těmito poruchami mohou vést i k dalším obtížím. Mladí lidé s ADHD častěji páchají trestné činy, lidé s těmito poruchami mají obtíže v partnerských vztazích a vyskytuje se u nich problematické sexuální chování. Častěji také trpí depresemi či úzkostmi. Mívají také obtíže dokončit školu. Kniha nabízí velmi fundovaný, zkušený pohled pedagožky, která s mladými lidmi s těmito poruchami pracuje. Autorka zařazuje příběhy mladých lidí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou nebo bez ní a ilustruje na nich nejrůznější obtíže, s nimiž se dospívající s ADHD a ADD potýkají. Doporučuje postupy, které jsou ozkoušeny v praxi. Nijak ADHD a ADD nedémonizuje, jak se někdy stává. Uta Reimann-Höhn je německá pedagožka a autorka knih pro učitele.

Pracovní listy obsahují soubor zábavných úkolů pro děti ve věku 5–7 let. Jsou rozděleny do čtyř tematických bloků. Témata se vztahují k ročním obdobím a k vybraným svátkům naší kultury. Nabízená cvičení jsou zaměřena především na rozvíjení grafomotorických dovedností dítěte, pravolevé orientace, časových a prostorových představ, zrakového, sluchového vnímání. Rozvíjeny jsou také základní matematické představy, paměť a slovní zásoba dítěte. Součástí pracovních listů je metodický návod, který, především rodičům, ozřejmí problematiku související s rozvojem jemné motoriky a grafomotoriky. Mgr. Iva Košek Bartošová, Ph.D., vystudovala učitelství pro školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Na Univerzitě Hradec Králové působí jako odborná asistentka Ústavu primární a preprimární edukace. Učila v malotřídní škole s dětmi obtížně vychovatelnými. PhDr. Blanka Křováčková vystudovala jednooborovou psychologii na FF UK. Působila jako psycholožka v diagnostickém ústavu a v PPP, nyní je akademickou pracovnicí Univerzity Hradec Králové. Obě autorky publikovaly řadu odborných článků a podílely se mimo jiné na projektu týkajícím se přípravných tříd. V nakladatelství Portál společně vydaly knihu Už brzy půjdu do školy.

Které auto si mám koupit? Jak můžu motivovat sebe nebo svůj tým? Jak to, že lidé touží po tom, co nepotřebují? Kdy je čas na změnu? Proč je dobré mít omezený výběr? Žiju v přítomnosti? Proč lidé kouří, i když je to nezdravé? Na tyto i řadu jiných otázek pomohla tato kniha odpovědět již milionu lidí v 27 různých zemích. Skládá se z padesáti grafických modelů a jejich stručného popisu. Sami autoři říkají, že modely jsou zjednodušením důležitých součástí skutečnosti. S pomocí obrázků znázorňují to, co lze slovy vyjádřit jen stěží. Nehledejte v nich však odpovědi. Ty naleznete teprve potom, co si model sami vyzkoušíte. Autoři přitom používají proslulé i zcela neznámé modely rozhodování. Kniha tak velmi přístupnou formou poskytuje podněty pro rozmanité aspekty rozhodování i úspěšného života obecně. A ještě malý návod. Pokud rádi užíváte metodu „pokus–omyl“, začněte nejlépe částí „Jak se zlepšit“, případně „Jak zlepšit druhé“. Jste-li onen typ, který si nejprve prostuduje určitou teorii a pak podle ní jedná, doporučujeme začít kapitolou „Jak se lépe pochopit“ nebo „Jak lépe pochopit druhé“. Mikael Krogerus je původem finský žurnalista. Roman Tschäppeler zase švýcarský producent. Oba se potkali v alternativní dánské obchodní škole Kaospilot a dnes žijí ve švýcarském Bielu. Společně napsali několik bestsellerů, které byly přeloženy do řady jazyků. Knihu ilustroval Philip Earnhart.

Kniha pro všechny, kdo sice nejsou experty v oblasti psychologie, psychoterapie a neurovědy, ale přesto by rádi profitovali z nových poznatků a zjištění, k nimž tyto obory dospěly. Přehledný a vtipný a důkladný průvodce čtenářům ukazuje, jak na nejrůznější problémy od (zdánlivých) maličkostí až po ty největší a pomáhá tak zvládat nástrahy každodenního šílenství. Mnohé věci, které nám komplikují život, sice není nutné řešit prostřednictvím dlouholeté psychoterapie, přesto nás možná trápí zbytečně a profesionální rady nám pomohou lépe se v nich vyznat a lépe s nimi nakládat. Andrea Jolander je pseudonym známé německé psychoterapeutky s více než třicetiletou praxí.

„Řekněme, že stojíte blízko okraje útesu a užíváte si výhled. Není tu žádná bezpečnostní zábrana a část vašeho mozku, která hlídá možná nebezpečí a instinktivně se jim vyhýbá, znervózní a vyšle signál nohám, aby udělaly krok zpět, a riziko tím snížily. Jiná část mozku tento příkaz pohnout nohama zaznamená a snaží se ho vysvětlit tím, že porovná imaginární hrozbu s realitou. Žádná bezprostřední hrozba tu však není. Klidně stojíte. Proč tedy ustupovat zpět? V čem je problém? Mozek – generátor vtíravých myšlenek – vystřelí (iracionální) návrh: problém musí být v tom, že jsi chtěl skočit.“ Vtíravé myšlenky má občas téměř každý. Ať už se týkají jídla, sexu, násilného chování, devět z deseti lidí občas napadne něco, co vzápětí vnímají jako šokující, nepřiměřené či děsivé. Pokud se takové nechtěné myšlenky vracejí opakovaně a donutí člověka vyhýbat se jim pomocí rituálů v chování, může se takové myšlení a chování rozvinout v obsedatně kompulzivní poruchu. Autor, který sám přes dvacet let s touto poruchou zápolí, v upřímné snaze jí porozumět nabízí přehled psychologických, výzkumných, historických, ale i osobních postřehů a poznatků. Osobní příběh se prolíná celou knihou od prvního výskytu, kdy se nemoc ozvala jako „sněhová vločka uprostřed léta“, přes rozvoj složitých kompulzivních obran proti vtíravým myšlenkám, až po léčbu ve skupinové terapii KBT. David Adam je britský novinář, autor a redaktor populárně vědeckého časopisu Nature. Několik let působil jako speciální korespondent pro The Guardian pro oblast vědy, medicíny a životního prostředí.

Ničí sociální sítě naše děti? Kolik času stráveného na internetu je už příliš? Co pro teenagery znamenají selfie a sexting? Jak jejich život ovlivňuje syndrom zvaný FOMO (Fear of Missing Out), tedy potřeba být neustále online, protože jinak by bylo možné něco podstatného propásnout? Tento rádce jednoduchým, srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s tím, jaký vliv mohou mít současná média na naše děti, ale i na nás samotné. Každá kapitola je zakončena shrnutím nejdůležitějších bodů a užitečnými typy pro běžný život. Poskytuje tak přehledný a čtivý návod, jak snadněji proplouvat nástrahami digitální éry. Kniha je ceněna zejména pro svou informativnost a pozitivní tón. Dr. Yalda T. Uhls původně pracovala v MGM a Sony, pak se ale začala věnovat otázkám dětského vývoje a získala doktorát z psychologie na UCLA. Nyní zkoumá, jak média ovlivňují sociální chování u teenagerů, a vede seminář o digitálních médiích a lidském vývoji.

Newyorská rabínka v deseti kapitolách velmi dojemně, přesvědčivě a s humorem na mnoha příkladech z vlastní zkušenosti vypráví o vlastní cestě k Bohu, k pokoře a přijetí všech stránek života. Řešením je nalezení „božské jiskry“, tj. Božího úmyslu v sobě, a její udržování. Kniha je zajímavá i autentickým zachycením prostředí, v němž žijí newyorští Židé, a krátkými, zábavnými příběhy o chasidských mudrcích. Deset kapitol se zabývá vnitřním vývojem člověka zasaženého nepředvídanými životními událostmi, jeho posunem k pravdivému životu, uzavřením „partnerství“ s Bohem, nacházením obecného smyslu v životních událostech a s tím spojenými pochybnostmi. Sherre Hirsch je americká rabínka, spisovatelka a spirituální koučka, mediálně velmi známá. Napsala ještě další knihu: Jak se vypořádat s životními změnami a žít bez strachu a výčitek svědomí (2015).