Novinky

Tam, kde je světlo, je i stín. V Jungově individuaci jde o protiklad s personou – tou stránkou, kterou rádi stavíme na odiv a jejíž prostřednictvím prezentujeme svou bezúhonnost. Čím vyhraněnější persona, tím větší přetvářka a tím více potlačený stín. Stín ale nemusí znamenat vyložené zlo, nýbrž častěji prostě něco, co je méněcenné a nedokonalé. Ten, kdo si neuvědomuje vlastní stín, ho často promítá na druhé – třeba na cizince. Integrovat vlastní stín znamená překonat úzkost a paradoxně jí odebrat sílu. Znamená to přijmout vlastní životnost, stát se realističtějším a méně narcistickým. Verena Kastová existenci stínu dokládá na mýtech, pohádkách i příkladech z terapie či z každodenního života. Popisuje individuální i kolektivní stín a způsoby, jak stín přijmout. Výsledkem takového procesu je větší opravdovost, pokora i zodpovědnost za vlastní chyby.
Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na institutu C. G. Junga v Curychu. Do roku 1998 byla předsedkyní Mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Je autorkou řady knižních titulů. V nakladatelství Portál vyšly její knihy Imaginace jako prostor setkání s nevědomím (1999), Krize a tvořivý přístup k ní (2000), Dynamika symbolů (2000), Otcové–dcery, matky–synové (2004), Hněv a jeho smysl (2010), Touha po druhém (2011), Úzkost a její smysl (2012), Sny (2013), Truchlení (2015), Závist, žárlivost a jejich smysl (2016).

Pepík Popleta je opravdu trochu popleta a leccos v matematice nebo pravopise se mu plete. Povede se mu získat kouzelné pero a pak se začnou dít opravdové divy: Pepík začne cestovat a dostane se tak například do Yellowstonského národního parku, na nejvyšší horu světa nebo se zahřeje na Kanárských ostrovech. Děti pomocí výsledků luští tajenky, text a tajenky na sebe navazují a vytvářejí jednoduchý příběh, což děti více motivuje k počítání. Sešit je doplněn i o několik skrývaček, spojování čísel dle násobků a o obrázky vybarvované podle výsledků.
Iva Nováková je absolventka střední odborné školy výtvarné, zaměřuje se na tvorbu pro děti. Je autorkou zábavných a didaktických doplňovaček, hádanek, omalovánek a vystřihovánek. V Portále vyšly mj. její knihy Zábavný pravopis, Víš, co čteš?, Čtu a vím o čem, Počítej a lušti, Anglicko-české doplňovačky, Poznej s námi Česko a S penězi si poradím.

Lidé si dnes začínají více všímat toho, jak žili naši předkové. Jejich úspěchy i potíže totiž mohou do značné míry ovlivnit i náš osud. Některá vaše trápení a starosti mají své kořeny v dobách, kdy jste se ještě nenarodili. Tato kniha se zaměřuje právě na ně – může proto nabídnout mnohem víc než obyčejný rodokmen sestavený z údajů na matrikách. Pomůže vám, abyste sami prozkoumali osudy svých předků a především vyhledali oblasti, které mohou ovlivňovat vaše životy.
Mgr. Lenka Šnajdrová vystudovala jednooborovou psychologii na FF MU v Brně. Poté pracovala jako klinická psycholožka a psychoterapeutka v nemocničních ambulancích. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v analytické psychologii. V současné době je na rodičovské dovolené. V Portále vyšla její kniha Psychoterapie našich prababiček (2018).

Tma dokáže zklidňovat, je laskavá, konejšivá a zároveň dokáže jít až na dřeň našich nejniternějších emocí. Proč ji nepřijmout jako zásadní součást našich životů?
Norská novinářka Sigri Sandberg se vypravila na pětidenní pobyt v polární noci na norských horách. Ve své knize píše o tom, proč je pobývání v temnotě prospěšné, proč bychom si měli tmy vážit a prožívat ji, přestože se jí instinktivně obáváme, a obecně se zabývá úvahami o významu tmy v dnešní době projasněné umělým světlem. Proč v nás samota v polární noci na horách vzbuzuje strach? Ztratili jsme instinktivní respekt k přírodě? Jak nás ohrožuje světelný smog, aniž bychom si to uvědomovali? Jak inspiruje tma umělce? Co vyvolává pobyt ve tmě v našem těle? Nepotřebují občas nakonec samotu a tmu všichni, aby se vyhnuli stádnosti?
Zajímavý, neotřelý text na pomezí beletrie a literatury faktu využívá i úryvky z deníků a dopisů Christiane Ritterové, rodačky z Karlových Varů (1897–2000), která před druhou světovou válkou strávila s manželem, lovcem arktické zvěře, rok na Špicberkách.

Hledáte sebe samu? Vydala jste se po nesnadné cestě ke své skutečné podstatě? Pak jistě víte, že uskutečnění podobných hlubokých změn vyžaduje dlouhodobé nasazení a že návrat k prapůvodním ženským instinktům je náročný.
Kniha německé terapeutky inspirovaná slavným titulem Ženy, které běhaly s vlky byla napsána na pomoc všem ženám, které se na podobnou pouť vydaly. Na základě archetypů přiřazených k jednotlivým úsekům cesty – Ničitelky, Milenky, Válečnice, Královny a Divošky – provádí čtenářky po této nesnadné cestě. Text je koncipován jako průvodce, který doporučuje zvláště zajímavá místa a varuje před úskalími, inspiruje a nabízí dosud nepoznané zážitky. Autorka doporučuje pročítat jednotlivé kapitoly několikrát a nahlížet je z různých pozic osobního vývoje. Často pokaždé pozorujeme svět zcela novýma očima a objevujeme jej znovu a nově, což vede k hluboké osobní transformaci.
Text je rozdělen na tři části – sestup do říše stínu, kdy je odhaleno skutečné já, návrat k sobě samé, jenž obnáší prožití autentických pocitů, proces odpuštění a dosažení emoční autonomie, pochopení vlastních potřeb a vlastní ceny a využívání intuice, a konečně dospění k cíli – k optimálnímu využívání vlastní kreativity.
Sabine Groth, spisovatelka, psychoterapeutka a učitelka, vystudovala pedagogiku, psychologii a tvůrčí psaní v Berlíně. Při své práci využívá široké spektrum terapeutických metod a vede semináře pro ženy zaměřující se na osobní růst.

Spolupráce se v dnešním světě stává stále náročnější a zároveň nezbytnější. Pokud chceme, aby vzniklo něco, na čem nám opravdu záleží, často musíme spolupracovat s lidmi, i když s nimi nesouhlasíme, nemáme je rádi nebo jim nedůvěřujeme. Autor, který má zkušenost s vyjednáváním v nejrůznějších kontextech ve více než padesáti zemích světa, popisuje rozdíl mezi konvenční spoluprací a tzv. pružnou spoluprací, která nás nutí vyjít mimo sebe samé. Ta první předpokládá společné cíle a jasné dohody, zatímco druhá systematicky experimentuje s různými perspektivami, nutí postupovat po malých krůčcích bez předem daného celkového plánu a nezřídka vyzývá ke změně vlastní pozice. Velmi praktickou a inspirativní knihu zakončuje popis šestitýdenního kurzu pružné spolupráce.
Adam Kahane je facilitátor pracující s řediteli, politiky, generály, bandity, státními zaměstnanci, odboráři, aktivisty, duchovními i umělci ve všech koutech světa. Žije v Montrealu a Kapském městě.

Toníka trápí noční můra: V noci se na něj často řítí obrovské černé náklaďáky. Bojí se kvůli tomu chodit spát. Ani on, ani jeho rodiče si s tím nevědí rady. Jednou je Toník u babičky a prozradí jí, co ho trápí. A babička ví, jak na to…
Toníkův zlý sen není jen příběhem o nočních můrách, ale vůbec o tom, jak zařídit, aby nás netrápilo, že nás něco trápí.
Knihu doprovázejí informace pro rodiče o tom, co jsou noční můry a jak se s nimi dá pracovat.
Ben Furman je finský psychiatr, terapeut a kouč, jeden z inovátorů v přístupu zaměřeném na řešení. Ve Finsku má svůj televizní pořad, je mezinárodně uznávaným odborníkem. Jeho publikace byly přeloženy do mnoha jazyků. Česky vyšly jeho knihy Nikdy není pozdě na šťastné dětství a Nikdy není pozdě na spokojený tým.

Thomas Frings je známý německý kněz, který na sebe výrazně upozornil poté, co v roce 2016 opustil svou farnost a odešel do kláštera. Pohnutkou k tomu mu byla frustrace z toho, jakým způsobem běžná duchovenská činnost probíhá, jak církev tápe ve svém poslání působit v moderním světě. Ve své knize představuje své chápání křesťanské, resp. katolické víry. Odpovídá na otázky, PROČ věří, ČEMU věří, JAK věří. Bůh pro něj není něco, co funguje, nějaký automat na lidské potřeby. Obrazu takového Boha se klidně vzdává a svou autentickou výpovědí vychází vstříc hledajícím a pochybujícím. Ptá se, jak dnes věřit a svou víru žít, jak se nadchnout pro evangelium.
Thomas Frings (1960) je od roku 1987 katolickým knězem. Působil v Münsteru, v roce 2016 odešel do jednoho holandského kláštera. Od roku 2018 opět působí jako kněz v Kolíně nad Rýnem.

Kniha představuje praktická cvičení, která pomohou čtenáři osvojit si dovednost všímavosti, účinně se orientovat v mezilidských vztazích, regulovat své emoce a tolerovat stres. Autoři staví na základech dialekticko-behaviorální terapie (DBT), jejíž účinnost byla prokázána při léčbě celé škály duševních poruch a potíží, zejména těch charakterizovaných neschopností zvládat své emoce.
DBT se osvědčuje při zvládání stresu bez ztráty kontroly a destruktivního jednání. Aby člověk mohl tyto techniky použít, je třeba budovat dovednosti ve čtyřech klíčových oblastech – tolerance vůči stresu, všímavost, regulace emocí a účinnost v mezilidských vztazích. Cvičení k osvojení těchto dovedností jsou prováděna krok za krokem a jejich uplatnění v reálném životě má dlouhodobé účinky. Kniha je určena profesionálům, kteří ji využijí při poskytování podpory v terapii, i laikům, kteří ocení jasné a praktické rady pro lepší zvládání svých emocí.
Matthew McKay je americký profesor psychologie na Wright Institute v Berkeley. Je spoluautorem knihy The Revelation and Stres Reduction Workbook, Thoughts and Feelings, Messages a Self-Esteem.
Jeffrey C. Wood je americký KBT terapeut se specializací na léčbu deprese, úzksoti a traumatu. Je autorem knihy Getting Help
Jeffrey Brantley je americký psychiatr a terapeut, ředitel Mindfulness-Based Stress Reduction Program na Duke University. Je autorem knihy Calming Your Anxious Mind.

Pokračování úspěšných tréninků mentální kondice na každý den v roce přináší opět osvědčená, a přesto neotřelá cvičení, při nichž si bez jakýchkoli pomůcek může každý potrénovat mozkové závity.
PhDr. Mgr. Mgr. Mgr. Jana Bílková, Ph.D., je psycholožka, překladatelka a tlumočnice. Učí na univerzitách a akademiích třetího věku, vede přednášky v knihovnách a v aktivizačních programech pro seniory. V Portále vydala úspěšné knihy Trénink mentální kondice (2017) a Cvičení mentální kondice (2018).

Žijeme v době, kdy si můžeme dovolit vlastnit hodně věcí. Čím více věcí, tím snáze vzniká nepořádek. Přestáváme rozlišovat hodnotné od nehodnotného. To má špatný vliv na to, jak se cítíme. Gretchen Rubin ve své nové knize radí vypořádat se s tímto problémem zábavně, a to v několika krocích: Zvolte to, co si ponecháte. Vytvořte z toho řád. Vtiskněte mu svou individuální podobu. Zvykněte si tento řád udržovat. Dodejte k tomu kousek krásy.
Gretchen Rubin původně vystudovala práva, ale později dala průchod své lásce ke knihách a psaní. Je autorkou řady knih, ve kterých se zabývá otázkou, jak žít lepší a šťastnější život. Z nich asi nejslavnější je Projekt štěstí (česky 2011).

Po úspěchu své knihy Příručka psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou se manželé Cabyovi rozhodli napsat jakési pokračování, které svou strukturou navazuje na předchozí knihu, ale rozvíjí nové nápady týkající se řešení problémových situací (např. práce s metaforami, se zdroji, s improvizací). U každé intervence je opět uvedena následující struktura: základní idea, popis metody, konkrétní tipy pro užití, indikace, kontraindikace, vhodné pro. Techniky jsou primárně míněny pro práci s dětmi a dospívajícími, ale dobře je využijí i páry, rodiny, skupiny a jednotlivci, a to v kontextu psychoterapie, pedagogiky, sociální práce, koučinku i jiných druhů práce s lidmi.
Přehled psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou předchozí knihu manželů Cabyových vhodně doplňuje, avšak může fungovat i zcela samostatně a bez znalosti předchozí publikace.
Dr. Filip Caby pracuje jako hlavní lékař oddělení dětské psychiatrie Nemocnice v německém Papenburg-Aschendorfu. Má systemické a hlubinněpsychologické vzdělání.
Dr. Andrea Caby je profesorkou sociální pediatrie na Univerzitě v Emdenu/Oldenburgu.

Pojmem „mateřská deprese“, který autorka sama definovala, dosud nebyl dostatečně popsán a odborně zkoumán a rozumí se jím dlouhodobý depresivní stav, jímž průběžně trpí matky malých dětí s predispozicí k depresi (na rozdíl od poporodní deprese). Na základě vlastní zkušenosti a výpovědí dalších matek, které se musely s tímto problémem dlouhodobě potýkat, Tracy Thompsonová tento stav popisuje a definuje, vymezuje se proti tabu, s nímž bývá stále ještě koncept „nemilující matky“ spojován, a nabízí řadu rad, jak si tuto situaci pokud možno usnadnit a hlavně jak ji nepředat dalším generacím.
Tracy Thompsonová je americká novinářka. Další její knihou je Beast, beletristicky laděný příběh o tom, jak se s depresí vyrovnávala ona sama.

Vojta a Klárka jsou opět tady a s nimi i nový dobrodružný příběh o cestě za pokladem svatého Václava. Děti se s pomocí trochu bláznivého vědce Alexe dostávají do minulosti, cestují však nikoliv pouze jednou, ale hned několikrát a podaří se jim navštívit dobu knížete Václava, císaře Karla IV., Jiřího z Poděbrad, císařovny Marie Terezie nebo Tomáše G. Masaryka. Děti nejenže se snaží svatováclavský poklad najít, ale stanou se i jeho opatrovníky. Společně s Vojtou a Klárkou se prostřednictvím odkazů v knize mohou strážci pokladu stát i všichni čtenáři, kteří správně rozluští zašifrovanou zprávu a posbírají všechny klíče, kterými pak poklad uzamknou a uschovají na tajném místě.
Kniha kombinuje čtení s luštěním. Každá kapitola je ukončena logickým, matematickým, jazykovým, postřehovým či jiným úkolem, který děti odkáže na pokračování v příběhu. Na některých místech se čtenáři mohou i samostatně rozhodnout, jak by dle nich měl příběh pokračovat. Jde tedy o knihu v pravém slova smyslu interaktivní. Děti si tak bystří hlavu i vlastní úsudek a navíc se nenásilnou formou dozvídají informace ze života našich předků.
Kniha je určena především pro děti od 9 do 13 let.
Renata Šindelářová je spisovatelka, redaktorka a lektorka na vlastní noze. Cvičí jógu, má ráda turistiku a fotografuje. V Portále jí vyšla kniha Ztraceni v rudolfinské Praze (2017).