Novinky

Prázdniny v českých lesích jsou snad nejkrásnější na světě. Zejména v chaloupce s rozkvetlou zahradou, co by kamenem dohodil od rybníka s topoly na hrázi. Honzík by u tetičky Pravoslavy s prapodivným účesem, která sice píše s tolika chybami, že by z toho paní učitelku snad trefil šlak, ale zato vypráví báječné pohádky a snídá žužu, nejraději zůstal bydlet natrvalo. Už proto, že má potíže s vyslovováním r a ř, když je nervózní, a u tety panuje klid a pohoda. Když se Honzík jednoho dne proboří nohou do dutiny skryté pod pařezem, objeví tam podivuhodný svět obývaný zvířátky. V tomhle světě je na všechno dost času, popíjí se tu čaj z porcelánového servisu, vyprávějí se pohádky, a když je někdo statečný a neohrožený, klidně může mít všechny vady řeči, co jich jen je, nikdo se tím nezabývá. Kdykoli se objeví nějaké nebezpečí nebo narušitel, Honzík a jeho noví kamarádi dají hlavy dohromady a s přehledem situaci vyřeší. A na konci čeká skutečně nečekané překvapení… Lucie Šavlíková působí jako nakladatelská redaktorka. Vystudovala obor překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě UK a k literárním překladům se ve volném čase ráda vrací. Stála u zrodu několika důležitých projektů podporujících dětské čtenářství. Po létech práce s texty jiných autorů, zejména těch dětských, se rozhodla zkusit štěstí a napsat také něco vlastního. A tak vznikly Černobílé prázdniny, které jsou její literární prvotinou. Žije v Praze, má tři dospělé děti a jednu čokoládově hnědou fenku.

Kniha francouzského antropologa, religionisty a etnologa Arnolda van Gennepa z roku 1909 patří k jeho nejznámějším a stala se klasickým dílem o přechodových rituálech. Formuluje v ní svou klasifikaci těchto rituálů a věnuje se oblastem, jako je těhotenství a porod, narození a dětství, iniciační rituál, zásnuby a svatba, pohřební rituály. Van Gennep se pokouší seskupit všechny obřadní sekvence, které provázejí přechod od jedné situace k druhé. Každý přechodový rituál podle něj obsahuje tři sekvence: rituály odluky, rituály pomezní a rituály sloučení. Jejich funkcí je vytvořit bezpečný rámec pro transformaci, jíž jedinec prochází, a umožnit vědomé prožití této změny (společenské) role. To dovolí nejen přijetí nové role, ale následně i převzetí zodpovědnosti. Tyto myšlenky jsou stále aktuální a setkávají se i v současné společnosti s novou vlnou zájmu, o čemž svědčí vědomé obnovování různých typů takových rituálů. Arnold van Gennep (1873–1957) byl významný francouzský antropolog, religionista a etnolog.

Irvin D. Yalom celý svůj profesní život strávil zkoumáním života druhých lidí. Ve svých vzpomínkách obrací své terapeutické oko na sebe samého. Svůj příběh začíná jednou noční můrou: Je mu dvanáct a jede na kole podél domu, kde bydlí dívka s výrazným akné. Tak jako každé ráno na ni ve snaze se s ní skamarádit volá: „Ahoj, Vosypko!“ Ale dívčin otec mu ve snu vysvětluje, že tenhle pozdrav dívku zraňuje. V Yalomovi se tehdy zrodila empatie. Tato kniha není pouhým popisem jednoho života. Yalom se v ní vrací ke svým klientům a ke knihám, které napsal. Důležité jsou ale hlavně vztahy, které prožil a prožívá. Mluví v ní o své ženě, s níž se seznámil díky tomu, že ho jeho kamarád vtáhl do okna domu, kde se konala party její rodiny, a s níž žije více než 65 let. Vrací se k různým cestám, které se svou ženou uskutečnil, ať už to byly líbánky, na kterých si půjčili starou Vespu a projeli Francii, nebo cesta na Bali, kterou oslavili, že jejich nejmladší dítě odešlo z domu. Reflektuje svůj život i svou práci, smutně mluví o rozpadu manželství svých dětí a o tom, jak s Marylin budovali svůj vztah a překonali různé krizové momenty. Jeho kniha je také vzpomínkami oboru. Zmiňuje v ní řadu významných psychologů, s nimiž se setkal a spolupracoval, a také své kolegy, od nichž se i dnes učí novým přístupům. Se čtenářem se loučí jako starý muž, který bere občasné výpadky paměti jako jistou výhodu. Knihy, na které pozapomněl, si může přečíst znovu. Irvin D. Yalom je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě. V Portále vyšly jeho knihy Lži na pohovce, Existenciální psychoterapie, Když Nietzsche plakal, Máma a smysl života, Chvála psychoterapie, Láska a její kat, Každý den o trochu blíž, Léčba Schopenhauerem, Problém Spinoza a Hovory k sobě. V časopise Psychologie dnes vyšla jeho povídka Volám policii.

Interaktivní aktivizační kniha pro seniory a všechny, kteří o ně pečují. Kniha navazuje na Knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a Vlastivědnou knížku pro vzpomínání a procvičování paměti a opět propojuje procvičování paměti s reminiscencí. Tématem je tentokrát jídlo, vaření a stolování. Struktura je obdobná jako u předchozích „vzpomínacích“ knih: každé téma začíná přípravou a přivítáním, následuje kvíz, procvičování paměti s obrázkem, vzpomínání, opakování, diskuse a tipy na další práci. Nechybí ani interaktivní dvoustrana pro seniory se specifickými potřebami. Samozřejmostí jsou správné odpovědi na kvízové otázky a nejrůznější doplňující informace. Klára Cingrošová vystudovala sociální práci na VOŠ sociální práce, v současné době pracuje na Městském úřadě v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi jako koordinátorka volnočasových aktivit pro seniory. Má dlouhodobou zkušenost s aktivizací seniorů, absolvovala řadu kurzů a výcviků zaměřených na práci se seniory. Klára Dvořáková vystudovala sociální práci na VOŠ sociálně právní, v současné době pracuje v Hospici Dobrého Pastýře jako aktivizační a sociální pracovnice. Působila jako dobrovolník s dlouhodobě nemocnými pacienty. Absolvovala kurzy trénování paměti a reminiscence.

Raná péče představuje významnou pomoc rodinám dětí s handicapem. Provází je prvními týdny, měsíci a roky života dítěte a pomáhá jim zprostředkovat nebo dokonce sama zajišťuje komplexní služby v podobě psychosociální pomoci, rehabilitace, právní pomoci, podpůrných aktivit pro rozvoj dítěte. Některá střediska rané péče dokonce disponují ludotékou neboli půjčovnou hraček. Mgr. Terezie Hradilková 30 let působí v oboru raná péče, zakládala a řídila první střediska rané péče v ČR – pro rodiny dětí s postižením, 25 let se zabývala zakládáním, řízením a kvalitou rané péče v ČR a v zahraničí.

Autorka, uznávaná autorita v oblasti psychiatrie a léčby bipolární poruchy, s velkou upřímností, vhledem a moudrostí líčí vlastní zápas s touto nemocí. Odkrývá děsivou stránku i krutou přitažlivost odmítnutí medikace, pro něž se během své nemoci několikrát rozhodla. Popisuje závratné výšky i tíživé deprese, které léčila u mnoha svých pacientů, a které prožila na vlastní kůži, včetně záchvatovitého utrácení, epizod násilí a pokusů o sebevraždu. Téma přijetí diagnózy, potřeby léčby a medikace, které tak často lidem postiženým duševní nemocí typu bipolární poruchy činí potíže, je stěžejním tématem knihy. Autorka, navzdory svému vzdělání a profesi, pouze postupně dochází k rozhodnutí rozloučit se se svým onemocněním s pomocí medikace a psychoterapie. Díky své autentičnosti i odbornému vhledu se kniha stala v původním vydání bestsellerem. Kay Redfield Jamison je uznávaná psychiatrička, odbornice na bipolární poruchu, autorka odborných publikací.

Nový soubor krátkých duchovních příběhů a zamyšlení známého salesiánského autora dává opět podněty pro osobní rozjímání, společnou četbu nebo jen pro chvíle, kdy potřebujeme potěšit a povzbudit. Moudrost a laskavost každého z povídání ocení všichni, kteří hledají dotek vlídného duchovního poučení a posily. Salesián Bruno Ferrero vydal v Portále řadu knih pro potěchu duše, naposledy např. Hvězdy pro duši, Rosa pro duši, Svítání pro duši nebo Hostina pro duši.

Každý je někdy smutný, sklíčený, bez nálady, podrážděný. Když ale tyhle nálady přetrvávají po delší čas a začínají ti bránit v činnostech, které tě dřív bavily a dělaly ti radost, bylo by dobré poradit se s někým, kdo se v těchto věcech vyzná, třeba s psychologem nebo psychiatrem. Můžeš také sáhnout po této knize. Najdeš v ní příběhy dospívajících, kteří měli depresi, dozvíš se, jak se jejich porucha projevovala a co jim pomohlo. Také zjistíš, kde můžeš hledat pomoc a co můžeš udělat pro to, aby ti bylo lépe. Depresí onemocní jedno z třiatřiceti dětí a jeden z osmi dospívajících, takže je pravděpodobné, že ji někdy měl někdo z tvých kamarádů nebo spolužáků. Bev Cobain je psychiatrická sestra s dlouhodobou zkušeností s prací s dospívajícími. Je sestřenicí amerického zpěváka a kytaristy Kurta Cobaina, který trpěl depresí a závislostí na drogách a ve svých 27 letech spáchal sebevraždu.

Nová kniha známého psychoterapeuta Heinze-Petera Röhra ukazuje, že pouze když mají děti silné sebevědomí, mohou se dobře rozvíjet. Poruchy vývoje sebevědomí často ústí v psychologické problémy v dospělosti a v problémy chování. Je proto třeba, aby rodiče podporovali rozvoj svých dětí. To je však možné pouze tehdy, pokud mají sami dostatečný pocit vlastní hodnoty. Jen tak pochopí, co podkopává sebevědomí jejich dětí, a mohou jim pomoct najít cestu k nalezení jejich sebeúcty. Heinz-Peter Röhr je známý německý psychoterapeut se specializací na terapii závislostí. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha úspěšných knih, které vyšly v Portále: Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy aj.

Kniha dvou úspěšných německých spisovatelů vychází z jednoduchého, ale často nedoceňovaného faktu: silné a důležité vzpomínky na dětství, které nás často formují na celý život, se nezřídka vážou ke zdánlivě docela obyčejným událostem a zážitkům. Někdo nám ale tehdy věnoval svůj čas, a my jsme na to nikdy nezapomněli. Tento rodičovský rádce je napsaný uvolněným tónem a poskytuje 88 osobních tipů a impulzů dvou zkušených otců, jak (a kde) takové nezapomenutelné zážitky dětem zprostředkovat. Nejde přitom zdaleka jenom o „akci“, ale často o zdánlivě banální a všední věci, z nichž se však může stát něco mimořádného. Věci, jež významnou měrou přispívají k vytvoření pevné vazby mezi rodičem a dítětem a k dětskému pocitu jistoty a bezpečí a rodičům připomenou, jaké to bylo, když byli ještě dětmi, po čem toužili a co chtěli s vlastními dětmi dělat jinak. Vyšlo v pěti vydáních. Z obsahu: Postavit něco, co plave. Naučit se důstojně prohrávat. Krást třešně. Hádat se. Improvizovat. Loučit se. Šířit strach a hrůzu. Hrát na hudební nástroj. Trénovat občanskou neposlušnost. Vymyslet si tajný jazyk. Společně si číst. Hodit se do gala. Dělat nepořádek. Povídat si o lásce. Naučit se ocenit luxus. Poslouchat náročnou hudbu. Čekat. Psát si dopisy. Zachránit svět. Hans Rath vystudoval psychologii, filozofii a germanistiku. Je úspěšným autorem a scénáristou. Žije v Berlíně. Edgar Rai vystudoval hudební vědu a anglistiku. Pracoval mimo jiné jako scénárista, trenér basketbalu, sbormistr, řemeslník a on-line redaktor. Od roku 2001 je spisovatelem na volné noze. Žije také v Berlíně.

„Jednoho dne se mě Jack zeptal: ‚Jakou barvu má pondělí?‘ ‚Cože?‘ odpověděla jsem udiveně. ‚Ty vidíš dny barevně?‘ ptala jsem se.“ Výchova pěti dětí může být pro většinu rodičů velkou výzvou, ale pokud jedno z dětí dostane diagnózu porucha autistického spektra, život začne být chaotičtější, emotivnější, plný fascinujících momentů s dítětem, jehož způsob myšlení je jiný. Carrie Cariello ve své knize nabízí pohled na to, jak probíhal a probíhá rodinný život v situaci, kdy jedno z dětí prožívá věci jinak. Její kniha je optimistická, Cariello nepíše „jen“ o svém synovi s autismem, ale též o ostatních dětech a o svém muži, o tom, jaký je jejich rodinný život, s čím se potýkají a co zažívají. Nepíše o tom, že by jejich život byl těžší nebo náročnější, ale že je jiný, a dokonce tvrdí, že autismus změnil jejich rodinu k lepšímu. Carrie Cariello je matka pěti dětí, z nichž druhé má poruchu autistického spektra.

Komiksový úvod do psychologie nabízí překvapivě chytré a poučené, přesto dostatečně zábavné a uvolněné uvedení do psychologie jako oboru, ale hlavně do rozumění lidskému chování a vnímání. Čtenáři se touto cestou seznámí se základními principy vnímání světa (percepce, učení, paměti, myšlení), vnímání sebe (metakognice, emoce, motivace, stres a zdraví) i vnímání druhých (jazyk, osobnost, sociální vliv, stereotypy). Komiksový úvod do psychologie ocení nejen všichni středoškoláci, ale i zájemci o vysokoškolské studium psychologie. Pro odborníky může být kniha užitečným pomocníkem v tom, jak srozumitelně sdělovat fakta o jejich oboru. Danny Oppenheimer je profesor marketingu a psychologie na UCLA. V roce 2006 získal cenu Ignáce Nobela za literaturu. Grady Klein je komiksový kreslíř, animátor a grafický designér. ((obálka převzatá))

Všichni se dnes a denně musíme rozhodovat. Řada rozhodnutí nemá na náš život nijak zásadních vliv, někdy jde ale o hodně, ba o všechno. A některá naše rozhodnutí jsou tak bláznivá, že jim zpětně sami skoro nemůžeme uvěřit. Ale jak vlastně proces rozhodování funguje a co ho ovlivňuje? Proč se dnes rozhodneme takto – a zítra úplně jinak? Rozhodují se ženy jinak než muži? Jsou spontánní rozhodnutí lepší než ta důkladně promyšlená? A pokud ano, proč? Autor se v první části knihy se zabývá (nejen) výše uvedenými otázkami a hledá na ně odpovědi, ve druhé pak nabízí konkrétní praktické techniky a metody, jež mohou čtenářům rozhodovací proces usnadnit. Pojmenovává rovněž typické chyby, jichž se při rozhodování dopouštíme, a ukazuje, jak se jim příště můžeme vyhnout. K lepšímu pochopení vlastních cílů a tedy i ke snazšímu rozhodování napomůže i několik testů. Jedná se o velmi praktickou a zábavně napsanou knihu nejen pro ty, kdo mají s rozhodováním problémy. Jochen Mai je ekonomický novinář a soukromý poradce pro oblasti social media, corporate blogs, employer branding a komunikace na sociálních sítích. Vyučuje rovněž na vysokých školách. Jeho blog karrierebibel.de získal v roce 2009 cenu Lead-Award. Je žádaných řečníkem, účastníkem diskusí a odborníkem na sociální média. Vydal řadu úspěšných knih.

Kniha Člověk, jaký je bývá považována za Adlerovo stěžejní dílo a jakousi učebnici individuální psychologie. Adler zde srozumitelným způsobem představuje své základní myšlenky týkající se například komplexu méněcennosti a pudu k moci, vlivu společnosti na vývoj jednotlivce, vztahu muže a ženy či sourozeneckých konstelací. V druhé části knihy se autor zaměřuje na popis charakteru a výklad některých konkrétních charakterových rysů. Adler svým výkladem poskytuje vodítka, jak utvářet své každodenní vztahy, a nechává projevit své přesvědčení, že člověk je bytost, která se může rozhodovat, je zodpovědná za své chování a dokáže se v případě potřeby změnit. Kniha v češtině vychází po více než 80 letech. Alfred Adler (1870–1937) se narodil na vídeňském předměstí do rodiny židovského obchodníka. Stal se lékařem a po počátečním příklonu k psychoanalýze se s Freudem rozešel a založil vlastní školu individuální psychologie. Nejvíce proslul svým pojednáním o souvislosti mezi pocitem méněcennosti a pudem k moci, které bylo částečně ovlivněno tím, že trpěl tělesným postižením. Byl autorem více než 300 knih a statí na téma lidských vztahů, výchovy či psychoterapie. Zemřel ve skotském Aberdeenu. Bývá považován za předchůdce soudobé humanistické psychologie.

Tohle je kniha, která vám ušetří finance za pobyt v lázních nebo drahé koučování! Trápí vás někdy nedostatek energie nebo byste jí prostě chtěli mít vždycky dost? Výrazným problémem naší civilizace je vyhoření, tedy nedostatek mentální energie. Vyhořelým lidem se často radí, aby hodně odpočívali. Mnohým z nich to však dlouhodobě nepomáhá nebo nevydrží a teprve nějaká činnost je dovede znovu nabít. A skutečně, mentální energie podle autorky funguje jinak než fyzická – čím víc toho děláme, tím víc energie máme. Nabíjející činnosti souvisejí s něčím, co dotyčný jedinec dělá rád, a mohou se týkat například smyslových podnětů, držení těla a pohybů, činností a rituálů, biochemických procesů, představivosti a obrazů, jídla, druhých lidí a předmětů. Ten, kdo umí čerpat mentální energii, se tak během několika minut dokáže dostat ze stresového stavu ke své vnitřní síle, protože rozvíjí rovnováhu mezi svou duší a tělem a také mezi druhými a sebou samým. Takový člověk v sobě rovněž rozvíjí dosud netušený potenciál. Kniha je doplněna příklady a podněty pro vlastní zamyšlení. Anke Precht je psycholožka, hypnoterapeutka, lektorka v oblasti energetické psychoterapie a koučka řady profesionálních sportovců. Má svou vlastní praxi. Žije v německém Offenburgu.

Terapie zaměřená na emoce vnímá milostný vztah jako vazbu (attachment) svou intenzitou a hloubkou podobnou té, která se v raném dětství utváří mezi matkou a dítětem. Pokud se však partneři začnou navzájem odcizovat a pocit bezpečného spojení ztrácejí, může to být dáno tím, že uvízli v bludném kruhu negativních reakcí, pod nimiž často silně působí strach ze ztráty toho druhého. Na povrchu se však tento kruh projevuje jako opakované hádky s podobným scénářem. Autorka tento kruh nazývá ďábelskými dialogy, do nichž se pár opakovaně chytá a ve kterém každý z partnerů opakuje svůj negativní vztahový vzorec. Rozpoznání tohoto vzorce je prvním krokem k tomu, aby se partneři z tohoto kruhu vymanili, rozpoznali u sebe i u druhého bolavá místa, naučili se navzájem naslouchat svým hlubším emocím, byli tu opět jeden pro druhého a především posilovali vzájemné pouto a životně důležitou citovou vazbu. Kniha je určena terapeutům i široké veřejnosti a všem, kteří chtějí uzdravit či prohloubit svůj vztah s partnerem či partnerkou. Sue Johnson je kanadská klinická psycholožka a psychoterapeutka, zakladatelka terapie zaměřené na emoce. Autorka dalších populárně naučných knihy na téma citové vazby ve vztahu.

Potřebujete se lépe vymezit? Ve kterých situacích nemáte jasné hranice? Máte příliš nepropustné hranice, nebo naopak příliš propustné? Knihu s půvabným severským koloritem, psanou velmi vtipně a empaticky, lze pojmout jako „pracovní sešit“ pro citlivé jedince – kombinaci klasického rádce s osobní výpovědí. Nabízí autentickou zkušenost obou autorek v situacích, kdy je potřeba si stát na svém. Šest kapitol se zabývá radami, jak žít autentickým životem, přehodnocením zažitých vzorců, citlivými dětmi a dospívajícími, technikami vymezování, opouštěním „bezpečných zón“, vnějšími a vnitřními hranicemi, sadou autorkami osvědčených technik, řečí těla, kontrolními hranicemi, jak si počínat, když sami překročíme něčí hranice nebo když chceme spasit všechny ostatní, a přípravou osobního plánu změny. Doris Dahlin je švédská spisovatelka, Maggan Hägglund je šéfredaktorka jednoho z nejznámějších švédských ženských časopisů Tara.

Obrázková kniha o myších brášcích obsahuje vše, co má dětská knížka pro nejmenší čtenáře mít: bláznivé a mistrovsky úchvatné ilustrace, rošťáctví, humor, jednoduchý příběh plný napětí, chytlavou říkanku a poselství o hodnotě spolupráce a přátelství, které překonaná všechny nesnáze. Jedná se o jednu z nejoblíbenějších dětských obrázkových knih na Slovensku. Kniha získala Zlaté jablko na BIB 2005 a byla přeložená do angličtiny, němčiny a korejštiny. Pro nejmenší děti může být tato kniha prvním setkáním se světem opravdového výtvarného díla. Mnohé slovenské mateřské školy si knihu zvolily při vysvětlování hodnoty přátelství. Určeno především pro děti ve věku 3–8 let. Ľuboslav Paľo patří mezi nejznámější a nejoceňovanější slovenské ilustrátory (35 ilustrovaných titulů). Za svou práci získal řadu významných ocenění – např. Zlaté jablko BIB 2005, Associate Prize – Oita Biennial of Illustration 2004, ocenění v soutěži Nejkrásnější knihy Slovenska. Vyučuje teorii a praxi ilustrované knihy na VŠVU. Pro Portál ilustroval knihu Kamzíkův velký skok.

Problémy mezi otcem a dcerou mohou narušit identitu mladých žen i žen ve středním věku, vést u nich k pocitu, že si nezaslouží lásku a že jsou bezcenné. To pak může omezit její schopnost navazovat a udržovat partnerské vztahy v dospělosti. Tato kniha líčí příběhy žen, kterým se podařilo tyto problémy překonat a vést uspokojivý pracovní a osobní život navzdory nedostatku pozornosti, uznání a lásky ze strany otce. Autorka naznačuje základní strategie k překonání pocitu prázdnoty pramenícího ze vztahu s násilnickým, nepřítomným, alkoholickým, duševně nemocným, nezodpovědným, sobeckým či nemilujícím otcem. Sarah Simms Rosenthal, Ph.D., je klinická sociální pracovnice a terapeutka se soukromou praxí v New Yorku.

Byla jednou jedna pohádka… přidaly se k ní další a děti si s nimi ve školce hrály od podzimu do léta. Pohádka není jen prostředek k uklidnění před spaním, ale může posloužit jako východisko pro výchovně-vzdělávací práci. Autorka shromáždila řadu pohádek a použila je pro tvorbu ročního plánu práce v mateřské škole. Pohádky ve školce pomáhají při adaptaci nováčků, při nastavování pravidel ve skupině, dají se využít u témat, jako je rodina, příroda, zvířata a dalších. Autorka vychází z Rámcového vzdělávacího plánu pro předškolní vzdělávání a u projektu formuluje dílčí výchovně-vzdělávací cíle a rozvíjené klíčové kompetence. Hana Voščeková působí jako ředitelka MŠ Ruprechtov.

Cesta k pozitivní změně partnerského vztahu nepřináší žádný zázračný návod na štěstí, ale pracuje s tím, co má dvojice stále ještě k dispozici a může to změnit. Velmi jemná, citlivá a čtivá příručka doplněná motivačními otázkami vychází z předpokladu, že lidé nejsou jen hříčkami vnějších okolností a instinktů. Chtějí-li si udržet dlouhodobý vztah, je třeba k němu přistupovat zodpovědně, vyvolávat změny a dosažené cíle normalizovat a zvnitřnit. Autor poskytuje cenné rady, jak rozpadu vztahů předcházet, nikoli řešit teprve jeho následky: Zjistěte, co můžete udělat sami. Buďte dobrým přítelem. Zaměřte se na to dobré. Mluvte o problémech. Chápejte svého partnera. Vyprávějte o sobě. Dotýkejte se navzájem. Berte v úvahu vnější vlivy. Mattias Stolen Due je psycholog a ředitel dánského Centra pro rozvoj rodiny. Zaměřuje se na práci s posilováním pohody a štěstí v rodině. Pořádá kurzy pro páry, věnuje se párové terapii a školí odborníky.

S postupnou proměnou vzdělávání se i v mateřských školách čím dál častěji setkáváme s dětmi s postižením. Jejich rodiče stojí o to, aby se děti vzdělávaly spolu se svými zdravými vrstevníky, a v řadě případů inkluze a integrace dětí s handicapem probíhá úspěšně. Tato kniha je průvodcem pro pedagogy, kteří by rádi do mateřské školy přijali dítě s postižením, ale nevědí si s tím úplně rady, a užitečná je i pro ty, kdo už se integraci věnují. Autorka v ní nabízí řadu příkladů z praxe a na jejich základě formuluje doporučení pro učitele. Mgr. Martina Mazánková je speciální pedagožka a konzultantka pro zavádění AAK u osob se zdravotním postižením.

Metoda voice dialogue manželů Stoneových vznikla před více než 40 lety. Autoři knihy Dialog s nevědomím představují moderní pojetí této metody a vracejí se přitom k myšlenkovému dědictví C. G. Junga. Ukazují, jak se nevědomí zobrazuje v podobě vnitřních postav, jež jsou předlohou pro vzorec lidského osudu. Lidská duše funguje jako dialog těchto hlasů, které jsou uspořádány podle skryté hierarchie moci a skrze dialog se také stávají vědomými. Tak můžeme nacházet jejich rysy, rozpory a nutkání, a tím přímo zakoušet nevědomé komplexy, avšak zároveň ke svému nevědomí začít zaujímat svobodný vztah. Popis metody je doplněn řadou kazuistik. Radim Ress pracuje se systemickými konstelacemi, voice dialogue, eye movement integration, NLP. Metodu voice dialogue spojuje s prací na vícegeneračních traumatech, čímž vytváří integrovanou metodu, která rozšiřuje dosah obou původních metod. Dlouhá léta žil v Rakousku, nyní působí v České republice. Alexander Riechers má v Mnichově praxi jako kouč a poradce. Jeho hlavní oblastí zájmu je osobnostní rozvoj manažerů. Práce s nevědomím včetně metody voice dialogue je pro něj trvalou součástí seberozvojové práce jeho klientů.

Kam zmizí kaluže, které se dělají po dešti? Jak se můžeme zahřát, když nám je chladno? Co se stane s cukrem, který nasypeme do čaje? Odkud máme elektřinu? Podobné otázky podněcují dětskou zvídavost a učitel udělá to nejlepší, pokud dítěti neposkytne okamžitou odpověď. Věda není něco, co by se děti měly učit nazpaměť. Právě naopak, ať vědeckými metodami objevují svět, zkoumají jevy, s nimiž se setkávají. Nepotřebují k tomu složité přístroje a zařízení, ale postačí jim předměty denní potřeby.
PaedDr. Ivana Rochovská, Ph.D., pracuje v Institutu Juraje Páleše v Levoči – pracovišti Pedagogické fakulty Katolické univerzity v Ružomberku. Vyučuje předměty zaměřené na přírodovědné vzdělávání, environmentální výchovu, regionální výchovu.
PaedDr. Dagmar Krupová působí jako zástupkyně Základní školy s mateřskou školou Pohorelá. Patří mezi učitelky, které získaly vysokoškolské vzdělání až po 30 letech praxe. V současnosti se věnuje zejména inovaci preprimárního vzdělávání a rozvíjení přírodovědné gramotnosti dětí v MŠ. V nakladatelství Portál společně vydaly knihy Vědci v mateřské škole a Umělci v mateřské škole.

Kniha nabízí témata, která autorka zpracovala do jednotlivých projektů. Vytvořila je na základě prožitků dětí a vycházela přitom z příběhů a pohádek, písniček, říkadel, hádanek i z běžných situací. Inspirována jsou například divadelními představeními nebo vzájemnou spoluprací, která mnohdy přichází i od dětí samotných či od jejich rodičů. Každý projekt nabízí inspiraci v literárním textu, z něhož vycházejí hry, tvořivé aktivity, společné rozhovory a další činnosti. Miroslava Baxová je učitelka mateřské školy. Řadu let se věnuje loutkovému divadlu.

Neortodoxní a mnoha duchovním tradicím otevřený rabín Rami Shapiro přijímá původně buddhistický koncept milující laskavosti a spojuje ho s podněty dalších spiritualit. Milující laskavost nachází v charakteristice židovského Boha a v jeho atributech, jak je dále rozvíjí judaismus, ale i křesťanství, islám a další. Shapiro probírá třináct biblických atributů Boží milující laskavosti jako rámec pro kultivaci dobrého života každého člověka, který je volán k tomu, být Bohu podobný. Vede tak člověka k objevení zdrojů jeho vlastní důstojnosti, velkorysosti, laskavosti a dobroty. Každý může rozšířit své srdce, když: – je laskavý skrze soucitnou upřímnost – dělá si v srdci místo pro realitu – rozpoznává Boží projevy – obejme paradox nevědění – je přítomný v daném okamžiku aj. Rami M. Shapiro, známý jako „Rabbi Rami“, je oceňovaný autor, učitel a přednášející, představitel liberálního judaismu se zájmem o současné spirituality.

To, že autorčin zájem o téma introverze tak neuvěřitelně zarezonoval, asi vypovídá o trendu naší doby – objevovat sílu v tom, co je (zdánlivě) slabé, a hodnotu v tom, co bylo dříve příliš nenápadné. Miliony lidí tak přijali, že jsou introvertní či plaší, a zjistili, že právě díky těmto vlastnostem jsou dobří posluchači, kteří dovedou navazovat hluboké vztahy. Že jsou v kontaktu se svým vnitřním já. Že zvládnou všechno to, co je běžné pro extraverty, jen si poté musí zalézt někam na klidné místo a načerpat energii. Mnoho lidí Susan Cainové řeklo, že by si bývali rádi její knihu přečetli, když byli děti, dospívali nebo se sami stali rodiči introvertních dětí. A právě pro ně napsala Tichou sílu. Zde se zaměřuje na důležitá témata života dětí a dospívajících (škola, společenský kontakt, koníčky, domov), dává užitečné tipy (jak si uvědomit sílu své povahy, nebo naopak vystoupit z komfortní zóny), dělí se o svůj příběh i výpovědi mnoha introvertních dětí a dospívajících a knihu zakončuje doslovem pro rodiče a učitele. Kniha je určena pro introvertní a plaché děti a dospívající, jejich rodiny a ty, kdo s nimi profesně přicházejí do kontaktu. Susan Cain, která je sama introvertní, se stala vyhledávanou poté, co vydala svou nesmírně úspěšnou knihu Ticho. Její knihy byly přeloženy do 40 jazyků, její přednáška v rámci řady TED talks má 17 milionů zhlédnutí. Je spoluzakladatelkou společnosti Quiet Revolution a přednáší ve firmách, školách či jiných skupinách po celém světě.

Podnikatel Michael se probudí v nemocnici s ovázanou hlavou a netuší, jak se tam ocitl. Dovídá se, že zkolaboval při ranním běhání. Když zjistí, že muž, který mu zachránil život, je tesař, navštíví ho a zjistí, že je mnohem víc než to; je stavitelem životů, kariér, lidí a týmů. Tesař se s Michaelem dělí o svou životní moudrost a pomáhá mu tím nejen zachránit podnik, ale i najít hlubší smysl života. Hlavní postava a s ní i čtenář postupně zjišťuje, že úspěchu nelze dosáhnout přes noc, ale že existují nadčasové principy, které člověku pomohou vyniknout a působit na ostatní. Jon Gordon absolvoval Cornellovu univerzitu a vystudoval pedagogiku na Emoryově univerzitě. Jeho poradenská a školicí společnost se zaměřuje na rozvíjení pozitivních lídrů, organizací a týmů. Je autorem knih Síla pozitivního přístupu (vyšlo v Gradě, 2016) The No Complaining Rule (příběh o tom, jak si přestat stěžovat, česky zatím ne), Training Camp (příběh o tom, co se osvědčuje v přípravě sportovců, česky zatím ne) a dalších.

Touha žít opravdově, autenticky, nám v životě ukazuje směr. Chceme žít naplno, tak aby naše slova a činy odrážely to, co si myslíme a co cítíme. Naše myšlenky a pocity jsou pak vyjádřením toho, kým skutečně jsme. Snahou žít autenticky se v životě nezbavujeme bolesti, strachu, truchlení či smutku, ale získáváme možnost nacházet smysl v tom, co děláme, co cítíme a jak se chováme. Žijeme-li autenticky, jsme schopni lépe snášet těžkosti a překážky. Autor nabízí svěží a inspirující pohled na psychologii autentického života včetně praktických rad a cvičení. Vychází z existenciální filozofie, z poznatků humanistické psychologie a vlastní zkušenosti psychoterapeuta. Uvádí příklady z vlastní terapeutické praxe a ze zkušenosti ostatních terapeutů. V návaznosti na učení Abrahama Maslowa a Carla Rogerse vede autor čtenáře ve třech krocích k autentickému žití. Prvním krokem je poznat sám sebe, druhým vlastnit sám sebe a třetím být sám sebou. Pro všechny fáze uvádí autor praktická cvičení a doporučení. Stephen Joseph je britský psycholog, původem ze Severního Irska, psychoterapeut se specializací na zvládání traumatu a pozitivní psychologii, spoluzakladatel Centra pro trauma, resilienci a růst v Nottinghamu. Je autorem mnoha publikací na téma pozitivní psychologie, traumatu, na klienta zaměřený přístup. V Portále vyšla jeho kniha Co nás nezabije.

Představa o tom, že děti s ADHD nebo ADD ze své poruchy vyrostou, je bohužel lichá, poruchy pozornosti s hyperaktivitou nebo bez ní svého nositele provází po celý život. A život s ADHD nebo ADD může být velmi komplikovaný. Hyperaktivita nebo hypoaktivita, impulsivnost, neschopnost se delší dobu koncentrovat a další obtíže spojené s těmito poruchami mohou vést i k dalším obtížím. Mladí lidé s ADHD častěji páchají trestné činy, lidé s těmito poruchami mají obtíže v partnerských vztazích a vyskytuje se u nich problematické sexuální chování. Častěji také trpí depresemi či úzkostmi. Mívají také obtíže dokončit školu. Kniha nabízí velmi fundovaný, zkušený pohled pedagožky, která s mladými lidmi s těmito poruchami pracuje. Autorka zařazuje příběhy mladých lidí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou nebo bez ní a ilustruje na nich nejrůznější obtíže, s nimiž se dospívající s ADHD a ADD potýkají. Doporučuje postupy, které jsou ozkoušeny v praxi. Nijak ADHD a ADD nedémonizuje, jak se někdy stává. Uta Reimann-Höhn je německá pedagožka a autorka knih pro učitele.