Novinky

Toníka trápí noční můra: V noci se na něj často řítí obrovské černé náklaďáky. Bojí se kvůli tomu chodit spát. Ani on, ani jeho rodiče si s tím nevědí rady. Jednou je Toník u babičky a prozradí jí, co ho trápí. A babička ví, jak na to…
Toníkův zlý sen není jen příběhem o nočních můrách, ale vůbec o tom, jak zařídit, aby nás netrápilo, že nás něco trápí.
Knihu doprovázejí informace pro rodiče o tom, co jsou noční můry a jak se s nimi dá pracovat.
Ben Furman je finský psychiatr, terapeut a kouč, jeden z inovátorů v přístupu zaměřeném na řešení. Ve Finsku má svůj televizní pořad, je mezinárodně uznávaným odborníkem. Jeho publikace byly přeloženy do mnoha jazyků. Česky vyšly jeho knihy Nikdy není pozdě na šťastné dětství a Nikdy není pozdě na spokojený tým.

Thomas Frings je známý německý kněz, který na sebe výrazně upozornil poté, co v roce 2016 opustil svou farnost a odešel do kláštera. Pohnutkou k tomu mu byla frustrace z toho, jakým způsobem běžná duchovenská činnost probíhá, jak církev tápe ve svém poslání působit v moderním světě. Ve své knize představuje své chápání křesťanské, resp. katolické víry. Odpovídá na otázky, PROČ věří, ČEMU věří, JAK věří. Bůh pro něj není něco, co funguje, nějaký automat na lidské potřeby. Obrazu takového Boha se klidně vzdává a svou autentickou výpovědí vychází vstříc hledajícím a pochybujícím. Ptá se, jak dnes věřit a svou víru žít, jak se nadchnout pro evangelium.
Thomas Frings (1960) je od roku 1987 katolickým knězem. Působil v Münsteru, v roce 2016 odešel do jednoho holandského kláštera. Od roku 2018 opět působí jako kněz v Kolíně nad Rýnem.

Kniha představuje praktická cvičení, která pomohou čtenáři osvojit si dovednost všímavosti, účinně se orientovat v mezilidských vztazích, regulovat své emoce a tolerovat stres. Autoři staví na základech dialekticko-behaviorální terapie (DBT), jejíž účinnost byla prokázána při léčbě celé škály duševních poruch a potíží, zejména těch charakterizovaných neschopností zvládat své emoce.
DBT se osvědčuje při zvládání stresu bez ztráty kontroly a destruktivního jednání. Aby člověk mohl tyto techniky použít, je třeba budovat dovednosti ve čtyřech klíčových oblastech – tolerance vůči stresu, všímavost, regulace emocí a účinnost v mezilidských vztazích. Cvičení k osvojení těchto dovedností jsou prováděna krok za krokem a jejich uplatnění v reálném životě má dlouhodobé účinky. Kniha je určena profesionálům, kteří ji využijí při poskytování podpory v terapii, i laikům, kteří ocení jasné a praktické rady pro lepší zvládání svých emocí.
Matthew McKay je americký profesor psychologie na Wright Institute v Berkeley. Je spoluautorem knihy The Revelation and Stres Reduction Workbook, Thoughts and Feelings, Messages a Self-Esteem.
Jeffrey C. Wood je americký KBT terapeut se specializací na léčbu deprese, úzksoti a traumatu. Je autorem knihy Getting Help
Jeffrey Brantley je americký psychiatr a terapeut, ředitel Mindfulness-Based Stress Reduction Program na Duke University. Je autorem knihy Calming Your Anxious Mind.

Pokračování úspěšných tréninků mentální kondice na každý den v roce přináší opět osvědčená, a přesto neotřelá cvičení, při nichž si bez jakýchkoli pomůcek může každý potrénovat mozkové závity.
PhDr. Mgr. Mgr. Mgr. Jana Bílková, Ph.D., je psycholožka, překladatelka a tlumočnice. Učí na univerzitách a akademiích třetího věku, vede přednášky v knihovnách a v aktivizačních programech pro seniory. V Portále vydala úspěšné knihy Trénink mentální kondice (2017) a Cvičení mentální kondice (2018).

Žijeme v době, kdy si můžeme dovolit vlastnit hodně věcí. Čím více věcí, tím snáze vzniká nepořádek. Přestáváme rozlišovat hodnotné od nehodnotného. To má špatný vliv na to, jak se cítíme. Gretchen Rubin ve své nové knize radí vypořádat se s tímto problémem zábavně, a to v několika krocích: Zvolte to, co si ponecháte. Vytvořte z toho řád. Vtiskněte mu svou individuální podobu. Zvykněte si tento řád udržovat. Dodejte k tomu kousek krásy.
Gretchen Rubin původně vystudovala práva, ale později dala průchod své lásce ke knihách a psaní. Je autorkou řady knih, ve kterých se zabývá otázkou, jak žít lepší a šťastnější život. Z nich asi nejslavnější je Projekt štěstí (česky 2011).

Po úspěchu své knihy Příručka psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou se manželé Cabyovi rozhodli napsat jakési pokračování, které svou strukturou navazuje na předchozí knihu, ale rozvíjí nové nápady týkající se řešení problémových situací (např. práce s metaforami, se zdroji, s improvizací). U každé intervence je opět uvedena následující struktura: základní idea, popis metody, konkrétní tipy pro užití, indikace, kontraindikace, vhodné pro. Techniky jsou primárně míněny pro práci s dětmi a dospívajícími, ale dobře je využijí i páry, rodiny, skupiny a jednotlivci, a to v kontextu psychoterapie, pedagogiky, sociální práce, koučinku i jiných druhů práce s lidmi.
Přehled psychoterapeutických technik pro práci s dětmi a rodinou předchozí knihu manželů Cabyových vhodně doplňuje, avšak může fungovat i zcela samostatně a bez znalosti předchozí publikace.
Dr. Filip Caby pracuje jako hlavní lékař oddělení dětské psychiatrie Nemocnice v německém Papenburg-Aschendorfu. Má systemické a hlubinněpsychologické vzdělání.
Dr. Andrea Caby je profesorkou sociální pediatrie na Univerzitě v Emdenu/Oldenburgu.

Pojmem „mateřská deprese“, který autorka sama definovala, dosud nebyl dostatečně popsán a odborně zkoumán a rozumí se jím dlouhodobý depresivní stav, jímž průběžně trpí matky malých dětí s predispozicí k depresi (na rozdíl od poporodní deprese). Na základě vlastní zkušenosti a výpovědí dalších matek, které se musely s tímto problémem dlouhodobě potýkat, Tracy Thompsonová tento stav popisuje a definuje, vymezuje se proti tabu, s nímž bývá stále ještě koncept „nemilující matky“ spojován, a nabízí řadu rad, jak si tuto situaci pokud možno usnadnit a hlavně jak ji nepředat dalším generacím.
Tracy Thompsonová je americká novinářka. Další její knihou je Beast, beletristicky laděný příběh o tom, jak se s depresí vyrovnávala ona sama.

Vojta a Klárka jsou opět tady a s nimi i nový dobrodružný příběh o cestě za pokladem svatého Václava. Děti se s pomocí trochu bláznivého vědce Alexe dostávají do minulosti, cestují však nikoliv pouze jednou, ale hned několikrát a podaří se jim navštívit dobu knížete Václava, císaře Karla IV., Jiřího z Poděbrad, císařovny Marie Terezie nebo Tomáše G. Masaryka. Děti nejenže se snaží svatováclavský poklad najít, ale stanou se i jeho opatrovníky. Společně s Vojtou a Klárkou se prostřednictvím odkazů v knize mohou strážci pokladu stát i všichni čtenáři, kteří správně rozluští zašifrovanou zprávu a posbírají všechny klíče, kterými pak poklad uzamknou a uschovají na tajném místě.
Kniha kombinuje čtení s luštěním. Každá kapitola je ukončena logickým, matematickým, jazykovým, postřehovým či jiným úkolem, který děti odkáže na pokračování v příběhu. Na některých místech se čtenáři mohou i samostatně rozhodnout, jak by dle nich měl příběh pokračovat. Jde tedy o knihu v pravém slova smyslu interaktivní. Děti si tak bystří hlavu i vlastní úsudek a navíc se nenásilnou formou dozvídají informace ze života našich předků.
Kniha je určena především pro děti od 9 do 13 let.
Renata Šindelářová je spisovatelka, redaktorka a lektorka na vlastní noze. Cvičí jógu, má ráda turistiku a fotografuje. V Portále jí vyšla kniha Ztraceni v rudolfinské Praze (2017).

Všichni známe rady expertů, ale někdy potřebujeme pomocnou ruku i od těch, kteří s ADHD žijí, od dětí a dospívajících s hyperaktivitou a poruchou osobnosti. Jak zvládnout nároky školy? Jak se nepoštěkat u snídaně? Jak zařídit, aby každá rodinná oslava neskončila pláčem a práskáním dveří? Autorka shromáždila zkušenosti desítek dětí a mladých lidí, kteří jsou hyperaktivní a nepozorní, a zjistila, že nejlépe funguje, pokud je rodiče zapojí do rozhodování o věcech, které se doma odehrávají. Čtenář v knize najde řadu praktických doporučení a příkladů, které mu pomohou najít si vlastní cestu k tomu, jak co nejlépe vyjít se svým někdy vznětlivým a náročným, ale také milovaným a jedinečným dítětem.
Sharon Saline, Psy.D., je psycholožka specializující se na problematiku ADHD. Za více než pětadvacetiletou praxi dospěla k pozitivnímu přístupu k mladým lidem s poruchou pozornosti a hyperaktivitou, který napomáhá tomu, že se jim v životě daří lépe.