Rodina a škola

Co zbylo z "Péráka

Jan Nejedlý, 6/2018
Folklorista Petr Janeček, autor trilogie Černá sanitka, se v nové knize Mýtus o Pérákovi zaměřil na nejslavnější mytickou postavu moderních českých dějin. Pomocí ocelových per připevněných na nohou měl Pérák skákat po střechách a bojovat proti nacistům. Toto romantizující pojetí prvního českého superhrdiny a potažmo vzoru pro mládež autor totálně zbořil. Předně: Legenda o Pérákovi se nezrodila za protektorátu, objevuje se hned po 1. světové válce. A dále: Pérák nezačínal jako odbojář, nýbrž coby krajně nedůvěryhodná bytost s neurčitou motivací, sahající od sexuální agrese přes loupežná přepadení až po recesi. Dokonce ani za nacistů nebyl moc spojován s odbojovou činností, tu mu přisoudila až poválečná umělecká reflexe. A aby těch ran nebylo málo: ani o výlučně český fenomén nejde. Pérák měl své předchůdce i souputníky ve světě – kupř. britského fantoma zvaného Jumping Jack. Autor nicméně dodává, že popkulturním zploštěním mýtu o Pérákovi na superhrdinu tato mytická figura paradoxně přežila až do dnešních dnů.

Ve světě dětských hraček jsem se našla

6/2018
Marie Mrňávková (* 1973) vystudovala obor design skla na Institutu výtvarné kultury v Ústí nad Labem. Po studiu vyučovala na základní a střední škole výtvarné předměty. Od roku 2002 se věnuje tvorbě hraček a dekorací pro děti.

Úchylná mládež a správný kluk

Jan Nejedlý, 6/2018
Názvy matou. Vezměte si jen dva někdejší tuzemské časopisy věnované dětem. Jeden se jmenoval Úchylná mládež a druhý Správný kluk. Který vám je od pohledu sympatičtější? Asi tuším. Nicméně, věstník Úchylná mládež, založený roku 1926, měl navzdory názvu vysoce ušlechtilé poslání. Zabýval se podporou a výchovou handicapovaných dětí, dle dobového slovníku „mládeže slabomyslné, hluchoněmé, nevidomé, mravně vadné a zmrzačelé“. Časopis ostatně existuje dodnes, jen pod korektnějším názvem Speciální pedagogika. Naproti tomu čtrnáctideník Správný kluk, vycházející v letech 1943–1945, měl mnohem problematičtější poslání. Ačkoli v redakci tohoto „časopisu radostného mládí“, jak zněl podtitul, působil krátce i Jaroslav Foglar, jeho zaměření bylo ideologické. Vycházel pod patronátem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jež vzniklo z podnětu říšského protektora Heydricha a kolaborantského ministra školství Moravce. Jeho činnost se odvíjela v silně proněmeckém duchu inspirovaná „správnými kluky“ z Hitlerjugend.

Zvířátka v televizi

Jan Nejedlý, 6/2018
Za socialismu trpěli milí televizní diváci při přestávkách s koťátky, tedy pokud se týče sledování fauny. Po revoluci zvířátka vtrhla na obrazovku v celých smečkách, ať už v diváckých videích typu Natočto!, nebo na konci televizních zpráv v podobě čerstvě narozených slůňátek či veverek na skejtu. Obliba roztomilých mazlíčků stále stoupala, a tak po čase vznikla celá zvířecí televize TV Mňau. Na tomto programu lze celý den sledovat, jak se jezevčík skutálí z gauče, koťátko převrhne misku a opička hopká na trampolíně. Kdo by si myslel, že zde televizní fauna narazila na nejzazší mez, mýlil by se. TV Prima totiž nedávno nasadila do vysílání reality show Štiky. Navzdory názvu nejde o záběry z podvodního světa, ale podvodný a zvířecí je tento program ažaž. Pro neznalce: Jde o výjevy ze života rodiny Štikových, která vešla ve známost tím, že jejich dcera Ornella měla pletky s jistým Koktou, chotěm moderátorky Partyšové. Show sestává z kolotočářského výprodeje rodinné špíny formou nejapných hádek. Proti tomu je celá TV Mňau Fellini!

Rope skipping

Jan Nejedlý, 6/2018
Pilates, spinning, paddleboard, frisbee… Naše sportoviště opanovala cizokrajně znějící slova, která však často označují staré známé věci jako gymnastiku, jízdu na rotopedu, pádlování nebo hod létajícím talířem. Podobně je tomu i s aktivitou zvanou rope skipping, za níž se neskrývá nic jiného než skákání přes švihadlo. Ale stejně jako v předchozích případech se nová varianta přece jen poněkud liší od té dřevní.

Angličtina hrou a pohybem

Text: Zora Mašatová, 6/2018
Vítaným pomocníkem při výuce angličtiny menších dětí se mohou stát dvě publikace z produkce nakladatelství Portál, které spojuje hravý přístup k výuce.

No já snad omdlím…

Daniela Kramulová, 6/2018
V dobách mé docházky na druhý stupeň ZŠ to byla poměrně častá hláška, kterou jsme jasně dávali najevo, že po nás někdo chce nesmysly, že něco či někdo je naprosto nemožný, nebo naopak zcela úžasný a výjimečný. Dnešní pubertální slovník by patrně v tomtéž významu použil jinou vegetativní funkci, nicméně mdloby se současným dětem, zejména těm dospívajícím, přece jen tak docela nevyhýbají.

Multitasking a děti

Daniela Kramulová, 6/2018
Je efektivní dělat více věcí současně? Zvládat víc věcí najednou a moci si odškrtnout několik splněných úkolů současně vypadá jako velmi užitečná schopnost. V posledních letech navíc slýcháme, že pro generaci našich dětí je to v podstatě druhá přirozenost. A tak se snažíme nezůstávat pozadu…

Emoce do školy patří

Markéta Klempířová, 6/2018
Je dokázáno, že člověk si trvaleji zapamatuje události a získá znalosti a dovednosti, když u toho prožívá nějaké emoce. Emoce totiž taguje jednotlivé paměťové stopy a říká mozku: „Tohle je důležitý zážitek, to si pamatuj!“ Jak toho využít ve výuce?

Malí potápěči

Šárka Kubcová, 6/2018
Ačkoli nejsme přímořským státem, je u nás potápění oblíbeným koníčkem i sportem. Mohou se této aktivitě věnovat také děti? Instruktorka dětských potápěčů Eva Lánová představuje výhody i možná rizika, která na děti čekají pod vodou.

Matematici se přou o Hejného metodu

Jan Nejedlý, 6/2018
V poslední době došlo k několika mediálním vystoupením zástupců Jednoty českých matematiků a fyziků namířeným proti Hejného metodě, jak se laicky nazývá genetický konstruktivismus, vyučovací přístup navržený matematikem a didaktikem Milanem Hejným. Na množící se kritické výhrady se rozhodl profesor Hejný a jeho tým spolupracovníků odpovědět formou otevřeného dopisu, z něhož dále uveřejňujeme podstatné výňatky. Zároveň bychom chtěli vyzvat pedagogy i rodiče, aby se na stránkách našeho časopisu vyjádřili k plusům a minusům Hejného metody, jež se stala symbolem alternativního přístupu k výuce matematiky.

Zrušíme školu?

Markéta Klempířová, 6/2018
Minulý měsíc proběhla v Praze mezinárodní konference Neurověda ve vzdělávání. Diskutovalo se o pravděpodobných modelech školy budoucnosti, při čemž v některých z nich zcela chyběl učitel. Byl nahrazen vyspělými informačními zdroji, tedy počítači. Logicky se nabízí otázka: Zrušíme školu?