Online archiv

Autorka vystudovala americkou highschool, absolvovala pedagogickou fakultu ve Velké Británii a nyní učí na mezinárodní britské škole v Praze. Požádali jsme ji o reflexe i srovnání českého a britského školství.

Chci být automechanikem, pilotem, zvěrolékařkou, maskérkou, burzovní makléřkou. Chci se věnovat hudbě, psychologii, chemii nebo sportovní gymnastice. Příkladů mladých lidí s vysněným povoláním můžeme najít nepočítaně. Ne vždy se však sen setkává s možnostmi jeho naplnění.

Občanská iniciativa Otevřeno, která sdružuje studenty pěti pedagogických fakult, uspořádala u příležitosti Dne učitelů již třetí ročník Noci vzdělávání.

Centrum architektury a městského plánování (CAMP) pořádá v Praze vycházky za architekturou určené dětem a dospívajícím.

Pražská botanická zahrada připravila pro své návštěvníky doprovodný program, jehož součástí se stane i tzv. čichové pexeso. Díky němu si zájemci vyzkoušejí, zda dokážou správně rozpoznat vůni známých květin, jako jsou jasmín či růže.

Je možné řídit školu jako firmu, jak se občas ozývá na školeních či v různých příručkách pro ředitele?

V naší škole se mezi kantory rozhořel žabomyší spor o to, zda učit s otevřenými, či zavřenými dveřmi od třídy. Pro jedny jsou otevřené dveře známkou obecné otevřenosti hlásající: nemusíme nic skrývat, kdykoli k nám nahlédněte, hospitace nonstop vítána. Opačný tábor nechce být rušen hlomozem z chodby, chce mít klid na práci i jistou intimitu při řešení důvěrných třídních záležitostí. Osobně dveře při hodině otevírám, když je potřeba vyvětrat, jinak s nimi při příchodu vždy řádně třísknu, aby žactvo zaneprázdněné mobily vůbec zpozorovalo, že jsem přišel. Dveřní disputace mi však vyvolaly v mysli vzpomínky na dva kamarády.

Ta třída byla opravdu výživná. Poslední třídní učitel u ní vydržel pouhé dva měsíce a pak si zažádal o předčasný důchod, ač mu ještě nebylo ani dvaatřicet. I další pedagogové zde odmítali učit, a tak jednoho dne zástupce Juha vyřkl památnou větu: „V této třídě budeme muset vyučovat asi jen prostřednictvím dronu!“

Jiří Weinberger (* 1946) je původním povoláním matematik. Kromě matematicko-fyzikální fakulty vystudoval i herectví na Lidové škole umění. Jeho jméno najdeme pod odbornými články o technických systémech i pod hravými básničkami, povídkami, písněmi či scénáři kabaretů, kde sám hraje a zpívá. Autorova poetická příručka Učíme děti myslet a mluvit nás inspirovala k rozhovoru o vztahu dětí a poezie.

Zavítáte-li do knihkupectví, udeří vás do očí přehršel titulů jako Pětiminutové pohádky na dobrou noc, Krátké pohádky na dobrou noc, Krátké pohádky pro unavené rodiče či 100 nejznámějších pohádek pro unavené rodiče.

Dycky Most! Nejen tato, ale i řada dalších hlášek z nového českého seriálu na nás momentálně vyskakuje téměř odevšad. Jen málokdy se nějaký tuzemský pořad dočká takového ohlasu.

Arteterapeut František Kšajt přináší ve své nové knize minipříběhy – řečeno filmařskou mluvou – nasnímané z žabí i ptačí perspektivy. Prostřednictvím své profese nahlíží do nesnadného života dospívající autistické dívky.