Jakou otázku máte nejradši?

Autoři u každé otázky popisují, pro jakou situaci a jaký kontext je vhodná, co je jejím cílem a výhodou, co naopak nedokáže i jak zacházet s odpověďmi.

Amelie Funcke původně pracovala v divadle, dnes funguje jako moderátorka, poradkyně a trenérka.

Axel Rachow je diplomovaný pedagog a vzdělavatel dospělých, který se zaměřuje na moderování a trénink trenérů. Oba autoři napsali řadu prakticky pojatých knih v oblasti managementu a rozvoje.

Ukázka:

4. kapitola - Prohlubující otázky

Těmito otázkami se snažíte přesněji uchopit danou věc. V ustrnulých situacích, v neprůhledných okamžicích či ve chvílích nedorozumění nebo ve snaze o získání hlubšího pochopení se někdy dostanete o krok dál, prozkoumáte-li „hlubiny“. Naše otázky:

• Posilují porozumění mezi lidmi, např. při vysvětlování (konfliktních) témat,
• nahlížejí do zákulisí – vybízejí k hovoru o skutečně důležitých záležitostech (zájmech, potřebách, hodnotových představách) nebo k jejich přezkoumání,
• signalizují váš zájem o jednotlivce i o skupinu a vaši vůli pracovat v souladu s lidmi, a ne „podle plánu“ a bez ohledu na ně.

Na následujících stránkách najdete:

23 Otázka přerušující proces: „Co se to tu vlastně děje?“

Otázka patří sem:

• Uvědomujete-li si, že ve skupině/situaci něco nehraje, a vy nevíte, co to je.
• Skupina se po nějakou dobu motá v kruhu, někteří trvají na svém, jiní působí nespokojeným dojmem.
• Zdánlivě se postupuje věcně kupředu, ale dva nebo tři účastníci zůstávají opakovaně „viset“.

Cíl otázky:

• Vystoupit z procesu, změnit úroveň.
• Dostat se o krok dále.
• Povzbudit skupinu, aby sledovala a reflektovala dění na metaúrovni.

Půvab otázky:

Tato otázka je prostá, zřetelná a přímá. Zaměřuje pozornost na skupinovou dynamiku tady a teď. Řídí se zásadou: „Poruchy mají přednost.“ Je to vybídnutí pro každého jednotlivce, aby se oprostil od věcného problému a průvodních emocí, aby o krok poodstoupil a podíval se na dění ve skupině „z dálky“ jako na celek. 

Vyřknete-li otázku takto přímo do prostoru, pravděpodobně lidi zaskočíte a nastane mlčení. Je však takřka nemožné tuto otázku ignorovat. Přítomní se s ní musí vypořádat a nabídka je pak zpravidla také přijata. Ne-li všemi, pak přinejmenším některými.

Od delšího zamyšleného mlčení přes zpětné otázky („Jak to myslíte?“) až po utrápenou či úlevnou větu jako: „To je pro naši skupinu naprosto typické“ může v podstatě dojít k jakékoli reakci. 

V každém případě se rázem ocitáte na zcela jiné úrovni, dokážete vylíčit své dojmy a postřehy a společně se skupinou můžete uvažovat, jak se má pokračovat. 

Ještě tyto otázky se hodí:

• Na jaký film se právě koukáte?
• Podívejte se prosím: Co se to tu právě odehrává?

Tipy, jak zacházet s odpověďmi:

• Pokud nikdo neprolomí mlčení: Popište své dojmy, nabídněte protistraně krátkou pauzu a potom každého jednotlivě vybídněte, aby poskytl stručné stanovisko. Znamená to, že prohlášení jsou vyslechnuta a ponechána ve vzduchu bez dalšího komentáře. Poté se můžete zeptat: „Dobrá – a jak to uděláme dál?“
• Písemná varianta: Stejná situace jako výše zmíněná. Požádáte účastníky, aby své dojmy z procesu zapsali – každý sám pro sebe. Následně se o ně pod vaším vedením opět rychle podělí.
• Přijdou-li odpovědi: Nejprve je shromážděte a vyslechněte. Pak se chopte různých reakcí a nastavte skupině zrcadlo ohledně toho, co jste vnímali. Sami se lehce zapojte, ale pečlivě dbejte na to, do jaké hloubky se v této věci pustíte. Co vám umožňuje situace / čas / vaše zadání? Udělejte si však jasno v jedné věci: V celkovém aranžmá procesu teambuildingu se pravděpodobně právě v tomto bodě nejvíce přibližujete skutečnému tématu.
• Pokud to situace dovolí, nabídněte nejprve společnou reflexi, co by se mohlo podniknout, aby skupina opět byla schopná pracovat, nežli budete dále pokračovat ve věcné otázce.

Otázka nedokáže:
Postupovat v procesu svižně kupředu podle „plánu A“ většinou není reálné. Když už jste položili otázku, musíte se také věnovat reakcím na ni.

Knihu Jakou otázku máte nejradši můžete koupit na našem e-shopu.