Láska je příběh, píše Robert J. Sternberg. Jaký je ten váš?

Světoznámý psycholog Robert Sternberg proslul svými koncepty v rámci kognitivní psychologie (triarchická teorie inteligence, kognitivní styly) i psychologie lásky (trojúhelníková teorie lásky).

Jeho kniha Kognitivní psychologie patří mezi základní texty o tomto oboru.

V nové knize Láska je příběh rozvíjí Sternberg trojúhelníkovou teorii lásky, podle níž se každá láska vyznačuje přítomností nebo nepřítomností tří složek: intimity, vášně a závazku. Naše zkušenosti i naše společnost nám poskytují určité příběhy popisující různé podoby lásky. My některé z nich nevědomě přijímáme jako sobě vlastní a snažíme se je ve vztazích naplnit. Podle toho, jak naše příběhy ladí s příběhy našich partnerů, jsou potom naše vztahy stabilní, nebo nestabilní. I laik může s pomocí této knihy lépe pochopit, jaký je jeho příběh lásky, případně jak ho změnit, aby vyjadřoval to, po čem právě on nebo ona skutečně touží.

Ukázka:

Příběh hry se od jiných milostných příběhů, které obsahují hravé prvky nebo jsou zábavné, liší přítomností „nulového součtu“. Znamená to, že v této hře je vždy někdo vítěz a někdo poražený a že jeden z hráčů může vyhrát jedině tehdy, když druhý prohraje. V tomto příběhu je proto vždy přítomno soutěžení, i když si to partneři nemusejí vždy uvědomovat. Často se hry účastní více lidí; toho si může být vědom jen jeden z partnerů, anebo si to mohou uvědomovat oba, ale s ohledem na jiné hráče. Oba partneři rovněž mohou hrát stejnou hru, aniž by to o sobě vzájemně věděli.

Jedním z nejslavnějších ztvárnění milostného příběhu jako hry je film Kdo se bojí Virginie Woolfové. Muž a žena, které hrají Richard Burton a Elizabeth Taylorová, si vytvořili spletitou hru, v níž se oba postupně pokoušejí porazit toho druhého. Jsou však zároveň odkázáni na to, že ten druhý musí na hru přistoupit a hrát podle jejích pravidel. Ve chvíli, kdy se pravidla změní, znamená to pro jejich vztah katastrofu. Vtáhnou do své hry další dva mladé lidi, a zničí tak je i sebe.

U každého příběhu v této knize si můžete zkusit ohodnotit sami sebe na škále 1–9 podle toho, jak moc vás každý výrok v oblasti partnerských vztahů vystihuje. Jednička znamená, že je
daný výrok vůbec nevystihuje, a devítka naopak znamená, že je výrok vystihuje téměř dokonale. Z celkových součtů pak můžete odvodit, které příběhy jsou vám v lásce blízké. Následně se vypočítá průměrný skór pro všechny výroky náležející danému příběhu, což nám poskytne představu,
v jaké míře se daný příběh hodnotící osoby týká. 

Za vysokou míru se považuje průměrný skór 7–9 bodů (což znamená, že uvedený typ příběhu je této osobě hodně blízký), 

Prostřední hodnoty 4–6 naznačují jistou blízkost, ale patrně ne tak velkou, aby člověk do vztahu určovaného tímto typem příběhu vstoupil.

Za nízkou míru průměrný skór 1–3 body (uvedený typ příběhu se osoby skoro vůbec netýká).

Robert J. Sternberg je světoznámý americký psycholog, tvůrce uznávaných konceptů v rámci kognitivní psychologie (triarchická teorie inteligence, kognitivní styly) i psychologie lásky (trojúhelníková teorie lásky). V současnosti je profesorem na Cornell University. Česky vyšla jeho Úspěšná inteligence (2001) a Kognitivní psychologie (naposledy 2009).

Jak rozpoznat příběh hry

1. Láska je podle mě jako hra – někdy v ní člověk vítězí, jindy
   prohrává.

2. Myslím, že chození s druhým funguje podobně jako hra – člověk
   hraje svou roli a doufá, že vyhraje.

3. Rád beru vztahy jako hru – vím, že moje prohra může být pro
   druhého ziskem a naopak.

4. Na partnerské vztahy pohlížím jako na soutěžení. Nejistota, kdo
   vyhraje a kdo prohraje, patří ke vzrušení ze hry.

5. Připadá mi, že partneři ve vztahu jsou jako soupeři – každá
   strana se snaží minimalizovat ztráty a maximalizovat zisk.

6. Když mě opustí partner, mám pocit, jako bych prohrál ve hře.

7. Všiml jsem si, že když jsem s někým v partnerském vztahu, sleduju,
   kdo vyhrává a kdo prohrává.

8. Vztah mezi mužem a ženou je podle mě hra jako každá jiná.

***

Wes čekal, že ho Gina nechá udělat aspoň jediný bod. Hrají už tři čtvrtě hodiny squash a Wesovi už se začíná motat hlava, jak se bez úspěchu honí sem a tam za malým modrým míčkem, který skáče všude jinde než tam, kde je jeho raketa. Gina se neúnavně snaží, aby Wes skutečně nezískal ani jediný bod. On po dlouhé době konečně dá dobrý míč, ale místo aby mu Gina pogratulovala, začne se s ním hádat, že odpálil míč až po druhém odrazu a že bod neplatí. Wes je přesvědčený, že to byl dobrý míč, ale hlavně se mu zdá, že je to v tu chvíli úplně jedno. Byl to koneckonců jeho první dobrý odpal za celý zápas a Gina by mu ho měla přát. Urazí se, odejde ze hřiště, sbalí si věci a jde k Gininu autu. Sedne si na kapotu a čeká, až Gina přijde a omluví se mu.

Wes chodí s Ginou půl roku a občas má dojem, že Gina jejich vztah bere spíš jako soutěž než jako partnerství.

Knihu Láska je příběh koupíte na našem e-shopu.