Umění dostat v každé debatě za pravdu

Chcete umět vést debatu tak, abyste byli vždy úspěšní, bez ohledu na to, zda jsou vaše argumenty správné a pravdivé? Inspirujte se u filozofa Arthura Schopenhauera. Přestože je jeho kniha více jak 200 let stará, argumenty a návody v ní uvedené stále fungují.

Umění dostat v každí debatě za pravdu, Arthur Schopenhauer

O tom, jak správně vést diskusi, pokud chcete stát na jejím konci jako vítěz, napsal snad nejlepší knihu filozof Arthur Schopenhauer. Kniha Umění dostat v každé debatě za pravdu, jež je známá také pod názvem Eristická dialektika, obsahuje bohatý a strukturovaný přehled příkladů, jakým způsobem lze diskusi vést – a to jak logicky správně, tak pomocí zavádějících argumentů.

Schopenhauer přirovnává umění vést vítězný dialog k šermu a jeho dílo nabízí bohatou škálu výpadů, úskoků i kliček, které ani po dvou staletích neztratily nic ze své účinnosti. S pomocí  tohoto svěžího díla filozofova mládí můžeme i dnes ve sporu získat převahu a posluchače i protivníky ovlivňovat zcela podle své potřeby.

Knihu Umění dostat v každé debatě za pravdu přeložil Břetislav Hůla.

Ukázka:

ÚSKOK 7

Je-li debata poněkud přísně a formálně vedena a je-li patrna snaha rozmlouvat opravdu jasně, pak se ten, jenž postavil tvrzení a má je dokázat, obrací na svého odpůrce s otázkami, aby z jeho vlastních připouštějících výroků učinil závěr o správnosti svého tvrzení. Tato erotematická metoda byla zvlášť oblíbena u starých (nazývá se také sókratovskou metodou). Na ni navazuje tento úskok i některé další (vesměs volně zpracované podle Aristotelovy Liber de elenchis sophisticis, c. 15).

     Je třeba dát najednou mnoho otázek, a to vzdálených, aby tak bylo utajeno to, co vlastně chceme, aby nám odpůrce připustil. Naproti tomu přednesme rychle svou argumentaci, plynoucí z toho, co odpůrce připustil, neboť ti, kdo pomalu chápou, pak nemohou věc sledovat a přehlédnou při dokazování případné chyby a mezery.

ÚSKOK 8

Drážděme odpůrce, až se rozzlobí, neboť v hněvu je neschopen správného úsudku a pozornosti, aby si uvědomil svůj prospěch. Do hněvu ho pak uvedeme, jestliže mu nepokrytě křivdíme, zlomyslně ho špičkujeme a vůbec si počínáme nestydatě drze.

ÚSKOK 9

Neklaďme otázky po pořádku, jak si to žádá závěr z toho plynoucí, nýbrž všelijak zpřeházené, odpůrce pak neví, kam to všechno směřuje, a nemůže se připravit; lze také použít jeho odpovědí k rozmanitým závěrům, dokonce protikladným, podle toho, jak se hodí. Tento způsob je příbuzný úskoku 4. tím, že se sluší svůj postup maskovat.

ÚSKOK 10

Zpozorujeme-li, že odpůrce úmyslně odpovídá záporně na otázky, na něž potřebujeme kladnou odpověď pro své tvrzení, musíme mu dát otázku, jež obsahuje opak toho, co potřebujeme pro své tvrzení, jako bychom si přáli, aby na ni odpověděl kladně, anebo alespoň mu položme obojí k rozhodnutí a k výběru tak, aby nepozoroval, který výrok z obou si přejeme mít potvrzený.

Americký spisovatel a psychoterapeut Irvin D. Yalom napsal knihu Léčba Schopenhauerem.

Arthur Schopenhauer (1788–1860) byl německý filozof, jeden ze zakladatelů filozofie života. Nejvíce ho proslavila kniha Svět jako vůle a představa.

Knihu Umění dostat v každé debatě za pravdu  koupíte na našem e-shopu.


Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru