Příliš angažovaní rodiče

Otcové a matky nepromýšlejí, jak veřejné angažmá ovlivní rodinný život a pocity vlastních dětí. Představte si, jak se může cítit čtrnáctiletý kluk, o jehož otci se často píše v místních novinách. Ví, že mít tátu v komunální politice není žádná výhra. Nejsou mu příjemné kritické výkřiky na sociálních sítích ani osobní pošklebky, že „starostův synek, ten se má, když se tatík postará“. Kluk se stává terčem a neví, jak se bránit. 

Podobně se cítí školáci, jejichž rodiče po večerech řeší víceméně jen zápletky z místní radnice nebo ze spolkové činnosti. O ničem jiném se doma nemluví. Jak by taky mohlo, když nikoho z dospělých nenapadne, čeho se vůči dětem dopouštějí – že jim věnují méně pozornosti, než by měli.  

Protekce pro děti 

Občanský aktivismus je v módě. Jeho propagátoři a obdivovatelé ho často staví do kontrastu s občanskou lhostejností. Kdo žije mimo spolky a petiční archy, má našlápnuto k pověsti ignoranta. A jestli je takový člověk aktivní v jiných rolích, například pracovních a rodičovských, to mu v očích těch nejzapálenějších spoluobčanů nepomůže. Stále je považován za pasivního. A že pravidelně chodí ke všem volbám? Ne, to prý nestačí.