Svět v obrazech

Vzpomínáte si na některou ze svých prvních knih z dětství?

Možná Vítek na výletě. To byla kniha, kterou jsem si jako malý slabikoval, ale o pár let později už jsem se zamiloval do knížek Jaroslava Foglara a také jsem objevil Ernesta Thomsona Setona a jeho Rolfa zálesáka nebo titul Dva divoši. Dalo by se říct, že mě tyto knihy doprovázely celé dětství i v dospělosti, vlastně doteď je mám moc rád. Líbily se mi tituly, kde byla nějaká parta, jako Rychlé šípy, a prožívala různá dobrodružství. Za mého dětství ale moc takových knih nebylo, takže jsem musel pátrat po antikvariátech a vyměňovat si je s kamarády.  

V čem spatřujete kouzlo čtení?

Jako malý kluk to zřejmě nijak neanalyzujete. Když se teď v dospělosti člověk dívá na film, nebo na něco na počítači – je to zábava, která po vás nic nežádá, ale literatura, to je něco jiného. Tam si ten svět musíte stvořit ve své fantazii úplně sám. Možná, že když přečtete víc knížek, tak už máte zkušenost a trénink, vytváříte si světy barevnější a fantastičtější, postavy jsou plastičtější a živější, než když čte člověk málo a v podstatě „neumí číst“. Možná není schopnost číst jen o tom znát písmenka, ale vytvořit si ten „film“ ve své hlavě. 

Ovlivnily příběhy, které jste čítal v dětství, vaši osobnost, případně tvorbu?

Do své tvorby podvědomě nebo i vědomě vkládám atributy z románů, které jsem měl rád. Vlastně mě knihy inspirovaly i v tom, co jsem pak dělal ve volném čase nebo po škole, kdy jsem se často stylizoval do hlavních hrdinů z románů. Chtěl jsem být Jan ze Dvou divochů, Jarka Metelka z Rychlých šípů, Zorro, Huckleberry Finn nebo Tom Sawyer a další. Vždy, když jsem četl nějakou knížku, tak jsem žil ve světě onoho hrdiny.

Knihovnám jste jako malý příliš neholdoval. Jak by tomu bylo, kdybyste dnes byl dítětem?

Ano, když jsem byl malý kluk, do knihoven jsem moc nechodil, což mě svým způsobem mrzí. Institut knihoven se hrozně proměnil. Když jezdívám na besedy do knihoven za dětmi, pozoruji, že tam chodí na různé kroužky, povídání. Atmosféra v knihovnách je úplně jiná, než když jsem byl malý. 

Tématem letošního ročníku soutěže Jižní Morava čte je „svět v obrazech“. Co vás napadne, když slyšíte toto spojení?

Vnímám ho jako text a ilustraci. Ve spojení obrazu a psaného textu se může vjem koncentrovat, nebo ještě posílit. Je to takové šťastné spojení – svět v obrazech. Vždy jsem měl rád ilustrované knížky. Jedno bez druhého funguje, ale toto jejich přátelství, především v knihách pro děti, je pěkné. 

Jaká by byla vaše rada rodičům, když chtějí dětem ukázat kouzlo knih?

Svým dětem, když byly malé, jsem mnoho let každý večer četl a byl to opravdu rituál. Jediné, co asi pořád platí, je osobní příklad, tedy číst a třeba je jednou napadne, že to není tak špatná věc to zkusit. Vzít knížku do ruky a udělat to jako tatínek a miminka a začíst se do nějakého příběhu. 

Jižní Morava čte

Moravská zemská knihovna ve spolupráci s dalšími zapojenými knihovnami přináší nový ročník soutěže pro děti a mládež v rámci projektu Jižní Morava čte. Tématem, odkazujícím k letošnímu výročí J. A. Komenského, je Svět v obrazech. Cílem projektu je rozvíjet u dětí nejen touhu po čtení, ale současně jim přiblížit knihovny jako místa, kde se snoubí zábava s poznáním, vzděláním a komunitním životem. 

V knihovnách, které se do projektu zapojí, bude probíhat doprovodný program, jehož součástí se stanou besedy s autory, čtenářské a filmové kluby, diskuse, workshopy, vernisáže, čtení pro nejmenší i autorská čtení pro dospělé. 

Do literárně-výtvarné soutěže Jižní Morava čte se mohou přihlásit školáci z jihomoravského kraje ve věku od 4 do 15 let prostřednictvím velkých městských či malých, obecních knihoven již od září. Více o projektu naleznete na webu http://www.jiznimoravacte.cz/.