Jak učit o třetím odboji

Nakladatelství Lidové noviny spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů připravily sborník Třetí odboj v didaktické perspektivě, který vychází jako součást edice Dějiny v diskusi. Publikace, již uspořádal editor Jaroslav Pinkas, je určena pedagogům, rodičům i všem zájemcům o novodobou historii. 

Sporné dějiny

Metodologicky se autoři opírají o koncept tzv. sporných dějin. Inspiraci čerpají od svých kolegů ze Severního Irska, kde mají s ohledem na polarizaci tamějších komunit nacionalistů a unionistů bohaté zkušenosti s výukou kontroverzních dějinných témat. Tam nejsou diskuse o politice pouhým intelektuálním cvičením. S ohledem na 3500 násilných úmrtí za uplynulých 35 let, na nedostatek politického konsensu a na stále rostoucí napětí obou znesvářených táborů zde mají debaty se studenty opravdu silný náboj. 

Velmi snadno se však může stát, že se podobné diskuse zvrtnou buď v neproduktivní hromadnou hádku, anebo naopak v chabě maskovaný výklad učitele jen s občasným komentářem ze strany studentů. Za tím účelem vypracovali severoirští pedagogové pokyny pro efektivní vedení diskuse o palčivých tématech. Mimo jiné říkají: „Mnoho učitelů a značná část veřejnosti mají za to, že pedagog by neměl sdělovat své názory na kontroverzní témata, aby neovlivňoval studenty. Odborníci tento předpoklad zpochybňují, neboť studenti jednak dokážou vyčíst postoj učitele i z mimoverbálních náznaků a za druhé se studenti domnívají, že jsou schopni zaujmout postoj, aniž by se nechali učitelem ovlivnit. Ukazuje se, že se možná poněkud přeceňujeme, když si myslíme, že studenti své názory změní, až se dozvědí ty naše.“