Šestý smysl zvířat

O tom mohou vědci zatím pouze spekulovat. Při zemětřesení vznikají velmi hluboké zvuky, které jsou pro člověka pod hranicí slyšitelnosti. Sloni jsou na ně velmi citliví a snad je vnímají jako varování. Zvířata by mohly varovat i jemné záchvěvy půdy předcházející silným zemětřesením. 

Můžou za to ionty?

Do záhad obklopujících schopnost zvířat předvídat zemětřesení se pokusil nedávno proniknout mezinárodní tým pod vedením Martina Wikelskiho z univerzity v Kostnici. Vědci sledovali pomocí přesných měřicích přístrojů aktivitu skotu, ovcí, psů, králíků, slepic a krůt v italské vsi Capriglia. Ta leží nedaleko epicentra ničivých zemětřesení, jež postihla v letech 2016 a 2017 střední Itálii. 

Ukázalo se, že některá zvířata vykazovala před nástupem zemětřesení neklamné známky neklidu. Někdy to bylo jen pouhou hodinu před otřesy. Jindy byla zvířata znepokojená s dvacetihodinovým předstihem. Čím blíže se zvíře nacházelo ke zdroji otřesů, tím větší byl i náskok, s nímž na blížící se hrozbu reagovalo. Zvýšený neklid se projevoval hlavně u zvířat ve stájích. Na pastvinách zůstávala zvířata v relativním klidu. 

Hodně dlouhé čtení o zvířecí symbolice zde: Obraz zvířete v pohádkách

Wikelski a jeho spolupracovníci nemají pro chování zvířat jednoznačné vysvětlení. Domnívají se, že před zemětřesením narůstá napětí v horninách, což má za následek únik iontů do ovzduší. Zvířata zvýšenou ionizaci vzduchu zaznamenají.  Zdroj iontů je nejsilnější v místě vzniku zemětřesení, proto je tu ionizace nejsilnější a zvířata ji zachytí nejdříve. Na vzdálenější místa se dostávají ionty se zpožděním, a tak tu varování přichází s kratším předstihem. Na volném prostranství je větší šance, že se ionty „naředí“ a zvířata na ně nebudou reagovat. 

Úprk před bouří

Zvířata předvídají i jiné pohromy, například silné bouře. Umí to i severoameričtí pěvci lesňáčci zlatokřídlí. Vědci sledují tyto ptáky na pravidelných tazích do středoamerických zimovišť pomocí miniaturních čidel připevněných k tělíčku opeřenců. V roce 2014 letěli lesňáčci při jarním návratu ze zimovišť spořádaně k severu a v dubnu doletěli až do Tennessee. Tam však provedli obrat čelem vzad a rychle prchali směrem k jihu přes Severní Karolinu a Georgii až na Floridu. Jeden pták zaletěl dokonce až na Kubu. Po pár dnech se ale všichni lesňáčci opět vrátili daleko na sever do oblasti Appalačského pohoří. Na svém útěku tam a zase zpět urazili bezmála 1500 kilometrů.