Léčba povrchnosti. Kde vzít vakcínu?

Technologický pokrok se stal výzvou pro závodění v přenosu informací. Vítězem se stává ten, kdo zprávu zveřejní jako první. Jednoduchou hru už dlouho znají lidé od novin. Vyšperkovaný objevný článek na titulních stranách deníků býval otázkou žurnalistické prestiže. To je ovšem vzpomínka na starý svět tištěných médií. Internetová kultura s pravidly zmíněného soutěžení zacloumala. Vzduchem začaly létat zprávy, které v zájmu nejrychlejšího zveřejnění utekly před ověřováním. Mediální krajina se tak proměnila ve válečnou zónu plnou raket rychlého doletu a leckdy i dopadu s nedozírnými následky. 

https://nakladatelstvi.portal.cz/casopisy/rodina-a-skola/90567/vychova-bez-trestu

Střelci rychlých názorů

Metody, které už roky používají velká vydavatelství, si částečně osvojila i početná armáda osamocených střelců, jejichž polem se staly sociální sítě. Právě v tomto virtuálním prostoru lze nepřetržitě sledovat chorobnou posedlost okamžitě projevit názor. Počínání těchto lidí bychom mohli s nadsázkou přirovnat k soudnímu tribunálu, který se nezdržuje pročítáním vyšetřovacích spisů. Hlavní je, aby byl co nejdříve vynesen rozsudek. Komunikace ve stylu „teď hned“ je postižením, kterým dnes trpí spousta lidí napříč generacemi. Povrchní nálepkování se stává zvyklostí, nad níž se většina lidí příliš nepozastavuje. 

Příkladem totální povrchnosti jsou rozumbradové, kteří mají tu drzost pouštět se například do debat o knize, kterou nikdy nečetli a nejspíš ani neprolistovali. Někteří z „kritiků“ míchají citace z recenzí a vlastní dojmologii. Podobně si počínají svérázní znalci hudby. Nechtějte po nich, aby před vstupem do debaty naposlouchali celá alba dotyčného zpěváka nebo kapely. Když se pak v jedné virtuální bublině sejde víc podobně vybavených diskutérů, tak se ve své pomatenosti ještě utvrzují. Ve stejném duchu se můžete na sítích pobavit o mnoha filmových a seriálových dílech. 

Silnou kávou bývají debaty historické. Z některých příspěvků není těžké poznat, že pisatelé chyběli na hodinách dějepisu víc, než je zdrávo. Zvláště letos se pro změnu vyrojilo mnoho znalců lidského zdraví. Mnozí z nich sice nikdy nečetli skripta pro studenty medicíny, ale to pro vášnivé diskuse není zapotřebí. Střelci rychlých názorů se v uplynulých dnech mohli vyřádit i při posuzování kandidátů do krajských voleb. Číst životopisy politiků a pátrat pro jejich programech, to už se chce snad jen notorickým badatelům. Většině voličů postačí pohled na fotografii a na plakát a hned je jasno. Na první dobrou. Se stejnou lehkostí leckteří vysloví názor na skupiny obyvatel, s nimiž ovšem nemají osobní zkušenost. Jen si něco někde přečetli nebo kdesi slyšeli a ochotně to převezmou do repertoáru předsudků.