Škola, kde nikdo neprohrává

Thomas Gordon je psychoterapeut, zakladatel mezinárodního programu Teacher Effectiveness Training. Praktickou příručku efektivní komunikace mezi učitelem a žákem, jak zní podtitul knihy, napsal na základě dlouholeté práce s dětmi. Jeho řešení konfliktních situací se nám mohou zpočátku zdát idealistická, ale opravdu fungují. 

Základem zvládnutí vyhrocených situací s problémovými žáky je navázání dlouhodobého vztahu založeného na vzájemné úctě. Tedy způsob, který nám pomůže se konfliktům v budoucnosti vyhnout a začít se žáky plnohodnotnější komunikaci vedoucí ke spokojenosti obou stran. 

https://nakladatelstvi.portal.cz/casopisy/rodina-a-skola/90567/vychova-bez-trestu

Odmítavá sdělení

Většina učitelů je schopna zachytit sdělení žáka, které vysílá, když má problém. Nestačí si však toto sdělení pouze uvědomit. Nejdůležitější je účinně zareagovat. A právě v tom spočívá kámen úrazu. Učitel totiž často reaguje tak, že dá žákovi jasně najevo, jak se má chovat v jeho hodinách. Reaguje tedy způsobem, jako kdyby žák žádný problém ani neměl. Tento jazyk, který učitelé volí, označuje Gordon jako odmítavý či neakceptující. 

Veškerá odmítavá sdělení, která může učitel směrem k žákovi vyslat, rozděluje autor do dvanácti kategorií. Viz: 1. Nařizování („Přestaň si stěžovat a začni pracovat.“). 2. Vyhrožování („Raději se do toho pusť, jestli chceš ode mě dostat slušnou známku.“). 3. Moralizování („Když přijdeš do školy, je tvým úkolem pracovat. Své osobní problémy si nech na potom.“). 4. Rady („Musíš si lépe rozvrhnout čas.“). 5. Poučování („Uvědom si, že do konce školního roku ti zbývá měsíc a víc času mít nebudeš.“). 6. Kritizování („Jsi líná a stále jen všechno odkládáš.“). 7. Vysmívání („Chováš se jako prvňák, a ne jako někdo, kdo má jít na střední školu.“). 8. Diagnostikování („Děláš všechno pro to, aby ses úkolu vyhnul.“). 9. Chvála („Ty jsi přece chytrý kluk. Jsem si jistá, že si s tím nějak poradíš.“). 10. Utěšování („Nejsi jediný, komu se to stalo. Cítila jsem se stejně, když jsem ve škole dostala těžké zadání.“). 11. Výslech („Myslíš, že zadání je příliš těžké?“ „Kolik jsi tomu věnoval času?“ „Proč jsi nepřišel dřív?“). 12. Sarkasmus („Vypadá to, že dneska tu někdo vstal z postele špatnou nohou.“)

Proč tyto překážky brání účinné komunikaci? Každé sdělení učiněné směrem k žákovi v sobě zpravidla nese víc než jeden význam. Nese v sobě i skrytá sdělení, která žák slyší. Když učitel řekne něco směrem k žákovi, říká zároveň něco o něm. Každé sdělení buduje vztah mezi učitelem a žákem – a také výrazně ovlivňuje žákovo sebepojetí.