Muž, který odrazuje gamblery

Co přesně tedy děláš? 

Jsem analytikem pro holding, který má pod sebou většinu větších sázkových kanceláří a online kasin v Evropě, ale nejvíc mých klientů tvoří lidé z Velké Británie a Irska. Pracuju z Gibraltaru, což je enkláva na jihu Španělska, která patří Velké Británii. Já u nich analyzuju data zákazníků, kontroluju, kolik vydělávají peněz, a poměřuji to s tím, kolik prohrají. A snažím, se jim nastavit nějaký limit, aby se nestalo, že někdo vydělává 20 000 liber ročně a zároveň 20 000 liber ročně prohraje. 

Jak zjišťuješ, kolik vydělávají? 

Pokud chtějí zákazníci pokračovat v hraní, musí sami doložit informace o svém případném příjmu a původu peněz, které používají k financování svých online účtů. Je to třeba výpis z účtu za poslední tři měsíce, smlouva o zaměstnání, nebo jakýkoliv doklad příjmu, třeba doklad o prodeji nemovitosti, auta atd. Klidně můžou doložit i údaj o výhrách z jiných sázkovek či kasin. A já jim pak na základě toho nastavím nějaký měsíční limit, který můžou prohrát, nebo jim jejich účet omezím – těch způsobů jakési „regulace“ máme víc. 

A to se týká každého?  

To ne. Zaregistrovat se může každý jen s občanským průkazem, pasem nebo jiným dokladem totožnosti. A pak už hned může začít hrát. Je tam ale nějaký limit, který může být třeba i 10 000 liber ročně – liší se to podle základních údajů o hráči (zákazník s rokem narození 2001 bude mít daleko menší limit než zákazník narozený třeba před padesáti lety). A když ho někdo překročí, tak se rozsvítí červené světlo, účet se omezí třeba na maximální vklad sto liber měsíčně a člověk jako já hráči pak zavolá. Pokud někdo prohraje 200 liber měsíčně, tak s ním vůbec nepřijdu do styku. Ale překvapilo mě, kolik lidí vydělá dost na to, aby se jim ten limit mohl nastavit na desítky tisíc liber ročně, nebo se i mohl zrušit úplně. Jsou to lidé, kteří vydělávají 80 000 liber ročně a klidně z toho třicet tisíc prosázejí. Setkávám se i s extrémními případy, kdy částky jdou do milionů, ale pak jsou i lidé, kteří mají minimální plat, tedy nějakých těch 20 000 liber, a tam – pokud nedoloží vyšší příjem – omezení sta liber měsíčně zůstane a může se i stát, že se účet zablokuje úplně. 

Jak na to hráči reagují, když jim najednou někdo zavolá a chce po nich všechny tyto informace? 

Moc kooperativní nejsou (smích). Hodně lidí telefon hned položí, neodepíše na mail a dál už ten učet nevyužívají. Další hned  začnou s GPDR a lidskými právy… Nejochotnější jsou pokeroví hráči, které to živí. Ale to je jiné odvětví, to je „chytrý gamble“, na tom se dá i vydělat. Pokeroví hráči  jsou chytřejší a obvykle dodají všechno, neboť se jim jedná o živobytí.  

A jak vypadá ten online „gamble“? Já znám automaty jen z hospod… 

Je to podobné, jen těch her je spousta, Každá firma má online kasino, kde je třeba šedesát různých her, každá s jinou animací, jinými bonusy atd. Samozřejmě se stále hrají i klasiky jako ruleta, blackjack a bingo, a každá z těchto klasik je i nějak propojená s automaty, takže je to celé jeden začarovaný kruh, z kterého vede jediná cesta odhlášením ze stránky. Navíc do hospody jde člověk s určitým obnosem v peněžence a většinou s partou kamarádů, takže i když ho blikající automaty nalákají, nemůže utratit víc než to, co má u sebe, a případní kamarádi ho můžou od hraní odradit. Na internet se člověk připojí odkudkoliv a jeho limit je vlastně úplně všechno, co má na účtu. Dá se to přirovnat k tomu, že by do automatu místo hotovosti dal rovnou kreditku. V té hospodě člověka dělí od prohrání úplně všeho aspoň cesta do bankomatu, na internetu stačí zadat číslo kreditní karty, a už jsi jednou nohou v pekle. 

Jakou mají hráči šanci na výhru? 

Mizivou, je to past a podvědomě to snad víme všichni, jenže mnozí z nás to prostě budou zkoušet donekonečna. U každé hry je napsané jisté RTP (Return-To-Player) číslo, většinou 98 % a výš. A lidi to chápou, že to je jejich šance na výhru, ale v realitě to znamená, že 2 % z celého objemu vložených peněz do hry si nechá společnost a zbylých 98 % se rozdá zpátky mezi hráče – takže pokud někdo prohrál 100 liber ve hře, 2 libry z částky shrábne společnost a 98 liber vyplatí někomu zpátky – ale ty jako hráč už nikdy nezjistíš, komu, kdy, a jak. Již zkratka Return To Player (do češtiny by se dala přeložit jako „návratnost hráči“) bude laikovi znít, že má 98% na návratnost svých peněz. Samozřejmě, že ten, kdo prostuduje obchodní podmínky, které jsme si jako lidstvo zvykli co nejrychleji odkliknout a nečíst, správný význam zkratky RTP pochopí, ale ruku na srdce – tyhle podmínky mnoho lidí nečte, dokud nenastane problém.