Mohou za cukrovku pesticidy?

Mezi nimi jasně vede představa, že jsme ze všech stran cíleně ohrožováni jedy a zářením, které nás pomalu ničí. Pouhou špičkou ledovce jsou tak hysterické reakce na zavedení 5G internetové sítě a chystané očkování proti koronaviru SARS-CoV2. Přitom vědecké důkazy jsou mnohem optimističtější. Naše tělo se nepříznivým vnějším vlivům dokáže velmi účinně bránit a my mu v tom dokonce můžeme pomoci.

Vrátíme-li se k medicíně založené na důkazech, skutečně najdeme spoustu údajů o tom, že jedy ničí naše zdraví. V naprosté většině případů jsou ale jejich zdroje dobře známé a společensky tolerované. V první řadě je to kouření. Dlouholetý kuřák dvou krabiček denně může téměř jakékoliv své zdravotní obtíže s klidem přičítat jedům obsaženým v cigaretovém kouři, protože jakýkoliv další zdroj v jeho okolí je zanedbatelný. Podobně to platí pro pijáky většího množství alkoholu, tedy více než sedmi skleniček týdně. A konečně to, že v zimních měsících jsou přeplněné nemocnice i čekárny u praktického lékaře, není způsobeno jen nízkými teplotami, ale i větším množstvím kouře ve vzduchu.

O co opravdu jde…

Teprve pokud se těmto hlavním zdrojům jedů úspěšně vyhýbáte, má smysl přemýšlet o dalších, tentokrát mnohem skrytějších a všudypřítomných. Jejich působení je slabé, takže je velmi těžké ho odhalit. Naprosté většině z nás život nijak neovlivní. Chcete-li ale přece jen zesílit svou obranu proti jedům, zkuste se inspirovat fakty, která jsem pro vás sesbíral.   

Diabetes: nečekaný nápor na psychiku

Cukrovka 2. typu je život ohrožující nemoc, kterou v Čechách trpí skoro desetina populace. Nejvýznamnější rizikové faktory pro její vznik jsou stáří a obezita. Zatímco u štíhlého člověka se nemusí objevit nikdy, obézní člověk se k ní hravě dopracuje už ve čtyřiceti letech, a někdy ještě dřív. Příčinou cukrovky je poškození slinivky břišní neboli pankreatu, který pak nedokáže vyrábět dostatek hormonu inzulinu. Oficiální věda pokládá za hlavní příčinu tohoto poškození vyčerpání buněk pankreatu, které musí u obézních a starých lidí produkovat mnohem vyšší množství inzulinu než u mladých, štíhlých lidí. Tento rozdíl je způsoben vnímavostí svalů a dalších tkání k inzulinu. Stáří, obezita a nedostatek pohybu snižují vnímavost k inzulinu, takže jeho produkce pak musí být vyšší, a poškození buněk pankreatu způsobené vyčerpáním přijde dříve. Proto lékaři jako prevenci cukrovky doporučují zhubnout a pravidelně cvičit, protože tím se zvýší vnímavost svalů k inzulinu a oddálí se vyčerpání buněk pankreatu.  

Na druhé straně však někteří autoři považují za možnou příčinu cukrovky jedy z vnějšího prostředí, například pesticidy určené k ošetřování zemědělských plodin, nebo celou plejádu sloučenin používaných v průmyslu. Jejich představa je taková, že jedy přímo poškozují buňky pankreatu a urychlují jejich vyčerpání. Skutečně se ukazuje, že obézní lidé mají v krvi těchto jedů více. Je však třeba rozlišit příčinu a následek. Řada těchto látek se váže na tuky a obézní lidé mají více tukové tkáně a také větší koncentraci tukových kapének (lipoproteinů) v krvi. Jedy se tak v tělech obézních lidí snáze hromadí.

Diabetes se u každého rozvíjí jinak, připomíná koktejl, jehož složení neznáte. Každý pacient v sobě má různě fungující geny, jejichž kombinace může způsobit různé problémy, proto také může každý užívat jiné léky. Každý diabetik je unikát.

Jaký je skutečný vztah mezi obezitou, cukrovkou a pesticidy, se pokusila rozluštit lékařská studie z Jižní Koreje, která byla publikována v roce 2019. Její autoři použili data z rozsáhlého průzkumu venkovské populace, která je více zasažena pesticidy používanými v zemědělství. Nejprve rozdělili jednotlivé účastníky do skupin podle toho, jaká byla jejich celoživotní expozice pesticidům. To lze odhadnout podle toho, jestli se jedná o zemědělce, který si sám míchá pesticidy do postřiků, jak často používá postřik na svá pole, v jakých množstvích a kolik let. Sledovali samozřejmě i další údaje, které statisticky ovlivňují zdraví, jako dosažené vzdělání, příjem nebo právě nadváhu a obezitu. Posléze sledovali, v jakých skupinách se vyskytuje nejvíc pacientů s cukrovkou. Ukázalo se, že obézní farmáři onemocněli cukrovkou častěji než štíhlí, což nebylo žádné překvapení. Mnohem důležitějším nálezem bylo, že obézní venkované vystavení vysokým dávkám pesticidů měli cukrovku asi dvakrát častěji než obézní venkované, kteří se pesticidům vyhýbali. U nich se tedy naplnil předpoklad, že jedy mohou mít přímý negativní vliv na buňky pankreatu. Ale opravdu zajímavé a nečekané bylo zjištění, že pesticidy neměly žádný vliv na vznik cukrovky u štíhlých jedinců. I mezi nimi byly případy cukrovky, byť méně časté, ale jejich výskyt nebyl nijak ovlivněn tím, s jakým množstvím pesticidů se během života setkali.

Odolnost a regenerace

Abychom tento jev vysvětlili, musíme si uvědomit některé zásadní skutečnosti: naše těla se vyznačují velkou mírou odolnosti a schopnosti regenerace a jsou připravena bránit se nepříznivým vlivům včetně jedů. Samotný metabolismus našich těl produkuje každou sekundu neuvěřitelné množství toxických látek, se kterými se musíme vypořádat, jinak bychom tu prostě nebyli. A konečně, pokud je něco toxické, tak vždy jen v určitém množství. I voda, kyslík, cukr, sůl a železo jsou v určité dávce jedy, v běžných dávkách jsou však nezbytné k životu.

Pesticidy a další jedy zkrátka mohou přispívat ke vzniku cukrovky a pravděpodobně i mnoha dalších chorob, ale jen když jim to dovolíme. Pankreatické buňky obézního člověka samy o sobě dostávají pořádně zabrat a bojují o přežití, zatímco buňkám aktivního štíhlého člověka zbývá dostatek sil i na obranu proti jedům. Pro pankreas obézního člověka tak pesticidy představují příslovečnou poslední kapku.

Pětileté dítě s cukrovkou - jaké jsou zkušenosti mladých rodičů malého dítěte s touto zatím nevyléčitelnou chorobou? Před třemi lety byla diagnostikována tehdy pětiletému chlapci – předškoláčkovi, jehož rodiče byli ochotni se o svůj příběh podělit.

Podobný jev pozorovala jiná skupina epidemiologů na vzorku občanů USA již v roce 2011. Tentokrát ale sledovala vliv pesticidů na rozvoj aterosklerózy. Toto onemocnění, lidově zvané kornatění tepen, je hlavní příčinou úmrtí a invalidity v Čechách i ve světě. K jeho vzniku je zapotřebí mnoho let, i desetiletí, ale když se projeví, už se ho nelze zbavit. Jeho projevem může být srdeční infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris a mnoho dalších zmrzačujících a život ohrožujících jevů. Podstatou je špatná funkce některých buněk ve stěně tepen a mezi rizikové faktory urychlující vznik aterosklerózy patří opět obezita, nedostatek pohybu, nevhodná strava, kouření a také přítomnost cukrovky.

Autoři studie tentokrát dobrovolníkům přímo změřili množství pesticidů v krvi a zjistili, že obézní jedinci ho mají skoro dvakrát více než štíhlí. Posléze u nich vyšetřovali přítomnost tzv. periferního cévního onemocnění, které je důsledkem pokročilé aterosklerózy. U obézních osob byla pokročilá ateroskleróza nalezena tím častěji, čím vyšší měly koncentrace pesticidů v krvi. U štíhlých dobrovolníků ale žádná souvislost mezi pesticidy a aterosklerózou nalezena nebyla.

Margit Slimáková: Jezte skutečné potraviny

Je to na vás

Vysvětlení je stejné jako u předchozí studie. Pokud si sami podlomíte zdraví, všudypřítomné toxické látky vás už jen dorazí. Pokud se o své zdraví staráte, zvyšujete tím také odolnost proti jedům. Vždyť na jaře 2020 vyšla studie, pocházející opět z Jižní Koreje, která dala šanci i osobám s nadváhou. Jasně ukázala, že dobrovolníci s nadváhou, kteří se pravidelně věnovali rekreačnímu sportu, měli o polovinu nižší koncentrace pesticidů a dalších jedů v těle než účastníci, kteří si na pohyb nepotrpěli. A nemusí se jednat jen o obezitu a pesticidy. Epidemiologická studie z Tchaj-wanu v roce 2018 ukázala, že aflatoxiny ze zaplísněných oříšků zvyšují riziko vzniku rakoviny jater u osob pravidelně konzumujících alkohol, ale nikoliv u abstinentů. Zkrátka pokud se bojíte jedů v okolním prostředí, začněte se v první řadě soustředit na to, co pro své zdraví můžete udělat sami.