Kdybyste mi před deseti lety řekli, že jednou budu stát v čele expedice, jejímž smyslem je vyvést lidi v zimě na naší nejvyšší horu Sněžku jen v kraťasech, tak bych se na vás jen hezky usmála a řekla bych vám, že jste se asi zbláznili. Vystudovala jsem ekonomii a byla jsem dobrá v matematice… představit jsem si dokázala leccos, ale určitě ne, jak vedu spoře oděné lidi mrazem na nějakou horu...
Odolnost proti stresu aneb stres jako náš kamarád
Stres není zlý. Je to jako s pohybem. Pohyb je pro tělo zdravý, ale zároveň je to stres. Nicméně je to pozitivní, takzvaný eustres, který je založený na pravidlu hormeze. Hormeze neboli hormetický stres je stres, který je pro nás blahodárný. Jakmile však tato zátěž překročí svou optimální hranici, pak je tento stres pro nás škodlivý. Když si jdete každý den zaběhat, tak se cítíte dobře a stres je pro vás blahodárný. Pokud budete běhat stovky kilometrů, je otázka, kde má vaše tělo svou individuální hormetickou mez.
Ledové expedice
Všechno, co dnes dělám a čemu se věnuji, mi přišlo do života díky intuici. Nic z toho jsem rozhodně neplánovala. Před pěti lety jsem začala praktikovat metodu Wima Hofa, hrát si s dechem a s chladem. Okolo mě se začala hemžit spousta přátel, kteří do toho chtěli jít se mnou. Nakonec přišli i přátelé přátel, až někdo navrhl, že bychom mohli vyjet ven do přírody, do Krkonoš, a dát si takový víkendový kemp. Za nějakou dobu jsem si řekla, že by bylo super posunout se dál a vyjít na naši nejvyšší horu, Sněžku, a to v zimě, ideálně v kraťasech. Párkrát jsem výstup absolvovala sama, párkrát se skupinkou lidí. Poznala jsem, že to může být transformační zážitek. Naše přátelské akce měly tehdy organizační mouchy. Nikdy se ale nikomu ale nestalo a pro mě byla každá jednotlivá expedice příležitost, jak se o člověku i přírodě naučit více. Po pár letech, kdy jsem expedice vedla, se ke mně přidal můj kamarád Libor Mattuš. Hned od prvního okamžiku, kdy jsme se potkali, jsem zjistila, že jsem našla diamant. Věděla jsem, že s tímhle člověkem bych šla i do pekla a že s ním chci pracovat. A tak se děje. Založili jsme společně Code of Life a expedice už pár let vedeme spolu. Získaly díky Liborovi naprosto jiný rozměr. Za tu dobu, co pořádáme šest až osm expedic za rok (veřejných i firemních), jsme si celý proces vyladili tak, že máme opravdu neprůstřelnou bezpečnost, máme lidi, kteří s námi jdou oblečení a slouží jako záloha a maximální podpora pro nás pro všechny. Máme vyladěné to, co jíme, jak dýcháme, jak cvičíme, co pijeme, co neděláme, a hlavně víme, že každá expedice je jiná a že potřebujeme být připravení na vše, co zimní období přináší. Ledové expedice vás učí větší odolnosti, jak lépe vzdorovat stresu, jak v sobě probudit odvahu a vnitřní sílu, ale zároveň i jemnosti, pokoře a laskavosti k sobě. To si mnoho lidí neuvědomuje. Několikrát se nám stalo, že jsme měli dynamickou a hodně upovídanou skupinu, ze které stříkal testosteron na všechny strany. Vypadalo to, že muži nemají žádný problém, ale nakonec se ukázalo, že stačí málo a jejich stav se diametrálně změní. Na horách se počasí může pokazit z minuty na minutu. Být tady a teď a vnímat věci nestranně je základem.
Z extrému do každodenního života
Možná si říkáte, proč by se do něčeho takového člověk vůbec měl pouštět a co vám to dá do vašeho každodenního života. Díky tomu, že zvládnete něco tak extrémního v porovnání s tím, co děláte v běžném životě, se expedice stane vaší kotvou v těžkých chvílích. Když zvládnete tohle, zvládnete cokoliv. Jakmile se objeví ve vašem životě těžká situace, dostanete se zpět na vrchol a uvědomíte si, že zvládnete mnohem víc, než si teď myslíte. Opravdu to funguje. Dodá vám to větší sebevědomí do života, ukotvíte si v sobě, kdo jste a co v životě vlastně chcete. Ne co chce váš kámoš, šéf, rodiče, manželka, ale co chcete vy.