Snažíme se, aby se všechny děti cítily ve třídě bezpečně

V úvodu jsem se jako obvykle zeptala na mateřskou školu, kde pracuje. „Nacházíme se v okrajové části Prahy. V docházkové vzdálenosti máme lesopark, na to, že jsme v Praze, je okolí školky až maloměstské a klidné. Máme i svoji velikou zahradu, kde má každá ze šesti tříd své pískoviště. Chodí k nám 126 dětí. Dvě třídy jsou zřízené podle §16 ŠZ pro děti s těžkými poruchami řeči a kombinovanými handicapy. Zbylé čtyři třídy jsou běžné. Pouze tři třídy jsou homogenní, kde se snažíme, aby učitelky vedly děti už od vstupu do mateřské školy. Zbývá poslední běžná třída, kde učím já a která je jediná věkově smíšená. Jsou u nás děti, které mají odklad školní docházky, a pak ty, které doplníme při zápisu. Tento školní rok máme většinu dětí předškolního věku,“ popisuje učitelka. „Kromě jedné třídy máme ve všech asistenta pedagoga. Mnohé kolegyně mají navíc kurz logopedického asistenta a navštěvuje nás i logopedka, která k nám chodí třikrát týdně a pracuje s dětmi individuálně. Naše školka spolupracuje s mnoha školskými poradenskými zařízeními, nejčastěji s SPC Praha 8 Čimice a SPC Starostrašnická,“ popisuje Kateřina Konvalinová.

Mateřská škola nemá podle slov ředitelky školky Mgr. Ilony Hulínové žádnou profilaci. „Snažíme se vzdělávat všechny děti,“ doplňuje Kateřina Konvalinová. „Náš školní vzdělávací program se jmenuje Škola hrou a vycházíme z teorie mnohočetné inteligence od Gardnera. ‚Každý je na něco chytrý‘ je mottem naší školky. Vytvořili jsme devět vzdělávacích oblastí podle jednotlivých typů inteligence, v nichž vycházíme také ze všech oblastí rámcového vzdělávacího programu.“

„Jsme šestitřídní mateřská škola a stravujeme se v jedné jídelně,“ zněl začátek odpovědi na mou otázku o tom, jak vypadá den ve školce, kde Kateřina Konvalinová pracuje. „Náš denní režim se od ostatních školek liší jen v tom, že jsme jej upravili podle toho, aby se všechny třídy v jídelně vystřídaly. Dnes je to ještě komplikovanější kvůli covidu. Snažili jsme se vytvořit tři sektory, abychom v případě výskytu nemuseli jít jako celá školka do karantény. Škola otvírá o půl sedmé a končí v pět odpoledne. Ve třech třídách se děti ráno scházejí a ze tří pak zase odcházejí domů. Dopoledne cvičíme, máme svačinku a po ní řízenou činnost. Následuje pobyt venku, oběd, odpočinek a odpolední činnosti. Každá třída má svůj třídní vzdělávací program a je moc pěkné sledovat, jak jsou učitelky v jednotlivých třídách zaměřené každá na něco jiného.“

Kateřinu Konvalinovou přivedla k práci s dětmi její babička.

Integrace dětí s odlišným mateřským jazykem

Protože se Kateřina Konvalinová systematicky věnuje práci s dětmi s odlišným mateřským jazykem, přirozeně jsem se musela zeptat právě na toto téma. „K tomuto zaměření mě dovedl fakt, že k nám začalo přicházet stále více dětí-cizinců. Paní ředitelka tyto děti obvykle zařadila do naší smíšené třídy, aby nenarušila již zaběhlý režim heterogenních tříd, kde jsou děti spolu po celé tři školní roky. Takže jsem se začala pídit, jak s těmito dětmi a jejich rodiči pracovat. Zpočátku jsme neměli příliš informací, ale teď je situace již jiná. Navštívila jsem školení organizace Meta a dokonce jsme využili i jejich tlumočnické služby.“