Funguje terapie on-line?

Terapie on-line ve světě není novinka, u nás je k ní ale  stále velká část veřejnosti skeptická. Je stejně účinná  jako terapie tváří v tvář?

Obecně řečeno je. Podle dostupných výzkumů ve světě,  ale i v Česku (konkrétně při Masarykově univerzitě) je  efektivita on-line terapie naprosto srovnatelná. Když ale půjdeme víc do hloubky, zjistíme, že mnoho z těchto  výzkumů zkoumá rozdíly u psychoterapeutických  směrů, které jsou spíše systematické, stojí na verbální komunikaci a méně pracují s tělem, například KBT. Obrovskou roli tedy hraje způsob práce terapeuta a jak ji dokáže přizpůsobit on-line prostředí. Naši terapeuti jsou pro on-line práci vyškoleni podle naší vlastní metodiky vytvořené MUDr. Olgou Kunertovou.  Pokud se psychoterapeut naučí využívat výhod virtuální  místnosti a nesoustředit se na chybějící fyzický aspekt,  může objevit nové zajímavé způsoby práce s klientem. Nejužívanějším formátem terapie on-line je videohovor,  který má pro většinu lidí nejblíž k terapii tváří v tvář.  Rámování obličeje ve videohovoru je ale poměrně odlišné od setkání naživo. Terapeut je připraven o více než polovinu nonverbální komunikace, kterou vnímá, pokud sedíte v křesle proti němu. Při videohovoru má k dispozici jen obraz hlavy a části trupu, podle internetového připojení navíc v různě kvalitním rozlišení. Klient i terapeut musí o dost více využívat verbální  komunikaci, aby došlo k přenosu stejného množství  informací. Zajímavá je na druhou stranu blízkost, ze  které na sebe oba zúčastnění navzájem pohlíží – kromě zcela blízkých osob nikomu neukazujete svůj obličej  v takovém detailu jako při videohovorech. Pokud použijeme sluchátka, slyšíme druhého tak, jako by seděl přímo vedle nás, což vytváří další pocit blízkosti. To vše  platí samozřejmě i pro pracovní hovory. Při otevírání těžkých a osobních témat tato kompozice určitě může být sbližujícím faktorem.

„Jednu věc mají ti lidé společnou. Intenzivně bolestně zrcadlí obrovské nároky současného světa.“ ROZHOVOR o hraniční poruše s Mgr. Stanislavem Milotínským

Zajímavá představa. Má ve vašich očích terapie on-line i nějaké nevýhody?

Samozřejmě. Všechno má svá pro i proti. On-line  a osobní terapie jsou prostě odlišné a musíme mezi nimi  vybírat podle svých priorit a preferencí. Už první minuty  sezení se od klasické terapie hodně liší. Nepodáte si ruku, nepřijmete pozvání sednout si do křesla, nerozhlédnete  se kolem. Pro někoho jsou tyto věci důležité, pro jiného  vůbec, u někoho to zase může vyvolávat úzkost z nového  prostředí, neznámé sociální interakce... Při terapii on-line  se také přesouvá velká míra odpovědnosti z terapeuta  na klienta. Klient si sám zajišťuje příjemné a bezpečné  prostředí, kde ho nikdo nebude rušit, sám si musí přinést  pití a kapesníčky, sám před sezením a po něm dát své  mysli prostor, dopřát si pět deset minut klidu. Když jdete  za terapeutem osobně, tyto povinnosti vám automaticky  odpadnou. Jakmile se za vámi zavřou dveře, jste ve  zcela specifickém prostředí, vytvořeném vyloženě pro  terapeutickou praxi vaším terapeutem, takže odráží i část  jeho osobnosti. Výhoda on-line terapie je, že se můžete  připojit odkudkoli, klidně z postele s čajem. To je ale ta  lepší varianta. Pokud máte doma celou rodinu, je na vás,  abyste si zajistili klidné a bezpečné prostředí. Rušivým  elementem můžou být například i domácí zvířata. Klientům poskytujeme samozřejmě tipy, jak se na on-line  terapii připravit, ale jak se k přípravě klient postaví, už je  na něm. 

Jak se stát dobrým psychoterapeutem?  

Pak je tu technická stránka. Potřebujete dobré  internetové připojení, pro videohovor také zajistit, že máte funkční kameru a mikrofon. Když cokoliv z toho selže,  je to samozřejmě problém. Pokud máte zrovna slabý  signál, může se stát, že se hovor přeruší, což je v rámci  terapeutické praxe zcela nová situace – představte si, že  vás uprostřed věty někdo přesune z terapeutovny do vaší kuchyně. Terapeuti na Terap.io jsou ale školeni takové  situace řešit, být trpěliví, pokud klient potřebuje restartovat  počítač, použít pouze audio, pokud klientovi nefunguje  kamera nebo má slabé připojení. Tomu všemu se také  snažíme předejít možností otestovat si fungování všeho  potřebného přímo v profilu ještě před začátkem sezení,  aby klient neztrácel drahocenný čas, který má vymezený na hovor s terapeutem.

Pro koho je terapie on-line nevhodná?

Především pro toho, kdo má k on-line komunikaci vyloženě  odpor. Přes nejistotu nás většinou první sezení přenese, jít  přes odpor je ale těžké, a vlastně i zbytečné. Je to stejné,  jako když si najdeme terapeuta, který je nám vyloženě  nesympatický – ten nám nepomůže. On-line psychoterapie  má také své kontraindikace – tedy stavy, pro které není  vhodná kvůli povaze vnímání a emočních reakcí těchto  klientů. Jedná se především o těžké formy deprese, ADHD, epilepsie, vážné poruchy osobnosti a další situace, ve  kterých je potřeba kontaktovat psychiatra nebo třeba využít  krizovou linku. Jiné duševní stavy naopak psychoterapii  on-line vyžadují, například vážnější sociální fobie. Obecně  se dá říci, že on-line terapie je vhodná pro všechny, kteří ocení její pohodlnost. Vychází vstříc nejen těm, kdo bydlí  v odlehlých oblastech nebo nemají čas dojíždět, ale i lidem,  kteří si přejí zachovat svou anonymitu a s terapeutem si jen  píšou. To může platit pro první setkání u těch, kdo nejprve  potřebují získat důvěru k člověku, jemuž se otevírají, nebo  pro celý terapeutický cyklus.

Zmínil jste, že u výběru terapeuta máme hledět i na  sympatie – jaká jsou tedy nejdůležitější kritéria výběru?

Výběr terapeuta je extrémně individuální záležitost.  Mnoho lidí dá na doporučení svých známých, což někdy může fungovat, pokud mají podobnou povahu  nebo jim vyhovuje určitý typ lidí. Osobní sympatie  jsou totiž skutečně klíčovým faktorem. Ano, primárně  bychom měli hledět na vzdělání terapeuta, měl by mít  magisterský titul a akreditovaný psychoterapeutický  výcvik. Pokud ale o jednotlivých terapeutických směrech  nic nevíme, není potřeba se o to snažit. Data ukazují, že největší vliv na efektivitu terapie má terapeutický vztah,  tedy důvěra mezi klientem a terapeutem. Vybírejme  si tedy psychoterapeuty, kteří v nás vyvolávají pocit  bezpečí. Mnoho terapeutů nečerpá pouze z jednoho  směru, a dokážou tak svou práci přizpůsobit potřebám  jednotlivých klientů.

Chádí El-Moussawi (vlevo) a Jan Sasínek založili Terap.io a na svých stránkách vysvětlují, co je jejich cílem: Všichni máme vlastní zkušenost s tím, jak moc může člověku terapie zlepšit život. Naším cílem je z terapie udělat normální věc dostupnou pro každého, bez zbytečných komplikací. Proto jsme založili Terap.io, platformu pro terapii, kvůli které nemusíte nikam chodit.

Pokud je osobnost terapeuta tak důležitá, jak si ho dokážeme správně vybrat v on-line světě?

Výběr terapeuta při terapii on-line je paradoxně  často mnohem jednodušší než při terapii tváří v tvář.  Doopravdy nepoznáme, jestli nám někdo vyhovuje,  dokud s ním neabsolvujeme alespoň jedno sezení.  Samozřejmě pomůže, pokud má terapeut dobrý web, blog, vystupuje na sociálních sítích a my tak dokážeme  jeho osobnost poznat lépe ještě před rezervací terapie.  To ale málokterý terapeut ve své soukromé praxi  dělá, protože na to jednoduše nemá čas, nebo třeba  ani schopnosti. My našim terapeutům s prezentací  pomáháme, pracujeme s nimi na tvorbě medailonků  na našem webu, pořádáme živá vysílání na našem Instagramu, jednoduše se snažíme přenést terapeuty co  nejblíže potenciálním klientům. Zároveň jsme vyvinuli  jednoduchý algoritmus, který na základě krátkého  dotazníku pomůže klientovi vybrat ze seznamu našich  terapeutů pouze ty, kteří odpovídají jeho formálním  požadavkům na množství zkušeností, věk či pohlaví  nebo časové preference. Důležitým rozdílem je také  to, že u nás si klient nemusí vybírat z omezeného počtu  terapeutů, kteří působí v okolí jeho bydliště.

Co vás vůbec dovedlo k založení psychoterapeutické  platformy?

Myšlenka vznikla v roce 2017. Já a můj dlouholetý  přítel Honza jsme si oba procházeli dost nepříjemnými  obdobími – oba jsme se rozváděli. Bylo to poprvé  v životě, kdy jsme vyhledali psychoterapeutickou  pomoc. Během této pozitivní zkušenosti jsme zároveň  zjistili, že spousta lidí, kterým by terapie také mohla  pomoci, čelí množství překážek, a rozhodli jsme se  je odstranit. Bylo to poprvé, kdy jsme měli pocit, že  bychom mohli nasbírané zkušenosti ze svých oborů  uplatnit tak, aby lidem opravdu pomáhaly. Začali jsme  průzkumem – věděli jsme, že chceme zjednodušit  přístup k terapii co největšímu počtu lidí a že k tomu  chceme využít moderní technologie. Potřebovali jsme  ale zjistit, co přesně lidem v návštěvě terapeuta nejvíc  brání. Ukázalo se, že je to vzdálenost od bydliště,  nejistota, co terapie obnáší, a cena. Na tyto oblasti  jsme se zaměřili a vytvořili on-line platformu, která dnes  sdružuje přes 40 terapeutů, a stále nabíráme nové.

Zdroje a odkazy: 

Článek psychoterapeutky Anety Dorazilové v a2larmu: https://a2larm.cz/2021/03/terapie v-online-prostredi-prinesla-novy-druh-spojeni-nechala-zmizet-telo-a-zmenila-kontakt/

Studie efektivity on-line terapie: https://www.muni.cz/en/research/publications/1084136 Co vyplývá z výzkumů účinnosti  online psychoterapie? 

https://bit.ly/3dPufoV  Computer therapy for the anxiety and depression disorders is  effective, acceptable and practical health care: An updated meta-analysis

https://www.researchgate.net/publication/237739176_A_Comprehensive_Review_ and_a_Meta-Analysis_of_the_Effectiveness_of_Internet-Based_Psychotherapeutic_Interventions (BARAK,  HEN, BONIEL-NISSIM, & SHAPIRA, 2008) 

Terap.io pro firmy: https://terap.io/content/pro-firmy/ (obsahuje zdroje dat souvisejících  s duševním zdravím na pracovišti)