Na školu se dá dívat jako na rozjetý vlak. Pokud žák nezvládl část učiva, je ohodnocen nedostatečně a posouvá se na další téma. Zároveň se rychlost výuky přizpůsobuje rychlosti průměrného žáka. Pomalejší žáci učivo nestíhají a ti rychlejší se v hodinách nudí. Při všem, co učitelé musí zvládnout, je téměř nemožné vyžadovat individuální přístup pro každého žáka. Na pomoc nám však přicházejí nové technologie.
Ve světě momentálně sílí trend, který konstatuje, že zlepšení lze docílit pouze ve chvíli, kdy správně zkombinujeme to, v čem jsou technologie a lidé nejsilnější. Zpracování dat přenecháme technologiím, učitelům zjednodušíme práci a necháme jim čas a prostor, aby zapojili svou kreativitu a osobní přístup.
1/ Personalizace výuky
V klasické české třídě má učitel v hodině 135 sekund na jednoho žáka. Soustředit se tedy na individuální potřeby každého z nich je velmi náročné. Ale je to možné. A to díky technologiím a umělé inteligenci, které za poslední roky začínají být dostupné i pro výuku. V reálném čase je možné žákům doporučit výukové materiály, které pomohou doplnit jejich mezery, vytvořit jim procvičování na míru a automaticky vyhodnotit výsledky. Ať už je ve třídě dvacet, nebo třicet žáků, každý může pracovat na jiném úkolu, který mu byl přiřazen na míru podle jeho potřeb.
2/ Gamifikace
Využívání her při výuce je součástí vzdělávání již po staletí. Poslední desetiletí však přináší téměř nekonečné možnosti díky novým technologiím. Zapojení her a soutěžení žáky vtáhne aktivně do výuky, což má pozitivní dopad na jejich výsledky. Na využití prvků gamifikace při výuce je skvělé to, že pomáhají k zapojení různorodých emocí a tvorbě návyků. Například sbírání odznaků a dosahování vyšších úrovní napomáhá zdravému soutěžení. Denní výzvy vedou k tvorbě návyku k pravidelnému učení. Velmi populární jsou například Minecraft nebo Roblox.
3/ eLearning
Od začátku pandemie je nepochybně největším trendem on-line vzdělávání. Velkou výhodou eLearningu je škálovatelnost a možnost si materiál nastudovat kdykoli a kdekoli. Koncept eLearningu také otevírá otázku, jaký obsah může mít formu pouze videa nebo jiného on-line materiálu a k čemu je potřeba interaktivita a fyzické zapojení. Budoucností vzdělávání však není on-line výuka, ale spíše výuka „fyzitální“, tedy kombinace fyzické a digitální interakce. Podle nedávné publikace výzkumného centra J-PAL mají studenti pouze on-line výuky tendenci vykazovat horší výsledky než studenti prezenční a kombinované výuky, kde byly výsledky srovnatelné.
4/ AR & VR
Rozšířená neboli augmentovaná realita (AR) a virtuální realita (VR) jsou jedněmi z největších světových trendů ve vzdělávání. Napomáhá tomu i stále se snižující cena brýlí pro virtuální realitu. Jak se tyto technologie dají využít ve výuce? Jedním ze způsobů je zobrazování podrobnějších vizuálních prvků než kdykoli předtím. Pomocí rozšířené reality mohou studenti vidět 3D zobrazení dinosaurů, chemických prvků, lidského těla a dalších věcí, u nichž je potřeba velká představivost. Díky virtuální realitě je možné ušetřit na fyzickém vybavení nebo navštívit výstavy a vzdálená místa. Dánský startup Labster poskytuje interaktivní laboratoře virtuální reality, v nichž mohou provádět experimenty studenti STEM, kteří se zaměřují na přírodní vědy (Science), technologie (Technology), techniku (Engineering) a matematiku (Mathematics). Není potřeba žádná laboratoř za statisíce korun. I v Čechách najdeme několik projektů zaměřených na augmentovanou nebo virtuální realitu. Například projekt Vividbooks pomáhá s výukou fyziky pomocí rozšířené reality.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.