Hormony u řadicí páky

Jsme starý živočišný druh a – ať se nám to líbí, nebo ne – jako takový nás ovládají instinkty a řídí hormony víc, než jsme ochotni si připustit.

Vzhledem ke složitosti a provázanosti lidského těla, kde všechno souvisí se vším, musíme rozložit povídání o hormonech do více částí. Zde přinášíme první díl.


Závoj spánku

Mám-li to vzít od hlavy k patě, pak naše šišinka (epifýza) reaguje na střídání světla během dne a během roku. Řídí naše biorytmy v závislosti na tom, v jakých světelných podmínkách se pohybujeme. Poznáme to zejména tehdy, když rychle překročíme časová pásma a utrpíme tak zvaný jet lag – neboli pásmovou nemoc z toho, jak se nám biorytmy pomalu přizpůsobují světelným podmínkám v jiném časovém pásmu. 

Melatonin, spánkový hormon, který se začíná vylučovat kolem 18. hodiny večerní, zase kontroluje náš spánek a jeho hloubku. Pokud ale melatonin „vypneme“ kávou po druhé hodině odpoledne (my ženy metabolizujeme kofein daleko pomaleji než muži), pak se nám špatně usíná nebo se často probouzíme a chodíme v noci na záchod. 

Vylučování melatoninu také naruší modré světlo v noci. Celá tisíciletí se to dělo jen vinou úplňku, ale od dob barevných televizí, počítačů a mobilů je hůř. Modré světlo vyzařují všechny obrazovky a my si je musíme buď po šesté večer vypnout, nebo si nasadit brýle s červeným či tmavě žlutým filtrem, abychom to modré světlo utlumili. 


Hledání rovnováhy

Hypofýza, náš podvěsek mozkový, to je vyslovená centrála hormonálního řízení, takový střední management. Je řízena „šéfem“ hypothalamem – velice starou částí mozku. Podvěsek mozkový spolupracuje se šišinkou a přijímá i zpětnou vazbu z tkání celého těla i z hladin různých látek v krvi. 

Hypofýza se skládá ze dvou částí různého původu a zastává řadu řídicích funkcí. Její zadní lalok, tak zvaná neurohypofýza, řídí hormonem oxytocinem naše vztahy k druhým i kontrakce dělohy žen. Adiuretickým hormonem zase reguluje hospodaření s tekutinami, hlad a žízeň a reaguje na to, co se děje v mozku i míše. Přední část hypofýzy vylučuje řadu hormonů, které řídí naše žlázy s vnitřní sekrecí, ale i pigmentové buňky v kůži. Dále hormonálně ruguluje štítnou žlázu, nadledviny, pohlavní žlázy i prsní žlázu – a u žen tedy kojení a menstruační cyklus.  

Celý tenhle složitý systém hormonálních regulací i zpětnovazebných podnětů z těla se účastní udržování vyrovnaného stavu organismu – tak zvané homeostázy. Reguluje naše reakce na světelné podmínky i na to, jestli a kdy je západ slunce nebo která je fáze Měsíce, jak už jsem o tom výše psala, ale reaguje i na to, jak a zda pracují naše svaly, trávicí trakt, kolik máme živin v potravě a jaké, ale také na to, zda se cítíme v bezpečí nebo ohroženi. A všechny tyto hormonální regulace ještě ovlivňuje naše celková spokojenost, na níž se podílejí i bakterie v našem střevě, tak zvaný mikrobiom. 

Placená zóna

Kateřina Cajthamlová