Filmové hrdinky navzdory stereotypům

Během letošního února a března se v kinech objevují filmy jako Margrete – královna severu, Štěstí, Olga, Žal žen či Belle. Převážně se jedná o dramatická zobrazení ženského údělu ve světě současném i minulém: Královně Margrete (ve skutečnosti Markétě) se v pozdním středověku podařilo bezprecedentně sjednotit severské státy; prostitutky Sascha a Maria se ve filmu Štěstí snaží lepit osobní vztahy poznamenané specifickým povoláním i nešťastnými životními volbami; mladá gymnastka Olga váhá mezi budováním sportovním kariéry a pomocí rodině během revolučních událostí na Ukrajině; v Žalu žen bojují matky strachující se o budoucnost svých dětí s mocichtivými politiky, kteří neberou klimatické hrozby vážně; a konečně Belle je virtuálním alter egem dospívající dívky, jež v době sociálních sítí hledá vlastní identitu.

Všechny tyto snímky sice vykazují nezanedbatelné kvality, avšak divák toužící po příbězích silných žen musí po takových příbězích trochu pátrat. Jedná se totiž převážně o menší evropské produkce, u nichž se útok na multikina opravdu neočekává. Oproti tomu největší kasovní trháky posledních měsíců jako Spider-Man: Bez domova, Přání Ježíškovi či Srdce na dlani úspěšně podporují stereotypy o ženských postavách jakožto dámách v nesnázích či zoufalkách urputně hledajících lásku. Nutno uznat, že zrovna v těchto příkladech je oproti jiným zástupcům komiksových akcí či romantických komedií vidět určitý pokrok, přesto se jedná spíše o potvrzení pravidla, že vykreslení žen v mainstreamových filmech je stále poněkud nespravedlivé.