Kikinčin slovník dnešní mládeže

Korpus je všelijak poslepovaný, najdete tu anglicismy, slovakismy, výpůjčky z dialektů, hantecu i jidiš. Něco jsem znal, ale většinu ne, neboť i známá slova byla užita v jiném významu. Mládež je prostě verbálně vynalézavá. Viz pozdravy (čaukiš – čau, dyden – dobrý den), rodina (tačud – otec, mačud – matka), škola (depeš – tahák, temno – teorie množin, sorka – profesorka) či pochutiny (fujajáda – polévka, žvelina – žvýkačka, koto-feto – coca-cola). Mnohé výrazy jsou zvukomalebné (šmitátko – malé dítě, sňouma – snowboard, blištěk na pištěk – lesk na rty, zízl – hamoun). A mnohé prostě pěkné (zdlouška – opak zkratky, lešení na zuby – rovnátka, bzík – autobus, frň – nos). Rozhodně jsou lepší než nebinární Alžbětko či rodičovské mléko namísto nekorektního mléka mateřského, jež vymýšlí genderově poblouzněná lingvistika.