Den pro mou třídu

„Každý rok v září, když se děti sejdou ve škole, bývá velmi rušno. Děti se těší na spolužáky, ale zároveň v nich ještě hodně rezonují prázdninové zážitky. Nejradši by si každé z nich vzalo slovo a vyprávělo celý den,“ říká učitelka Šárka Michálková s úsměvem. Co se paní učitelce z „Máchovky“ osvědčilo? 

Prázdninové ostrovy

Projekt Den pro mou třídu je skvělým symbolickým předělem, kdy v sobě děti i dospělí mentálně uzavírají prázdniny. Cílem je, aby ze sebe děti dostaly energii a zážitky, a přitom se znovu nastavily na školní fungování. Druhý nebo třetí školní den, kdy se ještě neučí podle rozvrhu, si každý třídní učitel pro své žáky připraví projektové dopoledne. Jednou z možností, kterou děti ze třídy Šárky Michálkové dělaly letos, jsou například Prázdninové ostrovy. 

Děti se rozdělí do skupin, dostanou k dispozici flipchartové papíry a nejrůznější výtvarné potřeby, jako jsou pastelky, fixy, tempery nebo vodovky. Úkolem každé skupinky je, aby navrhla svůj prázdninový ostrov. Jak se bude jmenovat? Jakým jazykem se tam mluví? Jaká pravidla budou obyvatelé ostrova dodržovat? Jakých šest věcí by si s sebou vzali? Svůj ostrov děti také nakreslí. Na tvorbu mají zhruba tři hodiny, pak jednotlivé skupinky prezentují svou práci ostatním.

Dalším odzkoušeným projektem byla Cestovní kancelář. Třída se opět rozdělila na skupinky. Každá z nich si vytvořila svou vlastní cestovní kancelář, vymyslela si, jak se bude jmenovat, a vytvořila logo. Pak si děti ve skupinách vyprávěly o tom, kde v létě byly a co tam zažily. Jejich cestovní kancelář vytvořila nabídku zájezdů z míst, která opravdu jednotliví „zaměstnanci“ navštívili, a opět je prezentovali ostatním. 

V každé třídě se přitom vyskytne dítě, které v létě opravdu nikde nebylo, maximálně třeba u babičky. Jak takové dítě podpořit? „Pokud něco takového zachytím – a už děti nějaký rok znám a tuším, kdo nikam nejel – snažím se ho podpořit. Přijdu k jejich skupince a řeknu například: „Ono i tady v Děčíně na hřišti nebo na koupališti to může být fajn, když máš po ruce kamarády, se kterými si užíváš společný čas, že?“

Babičkovské dopoledne

Projektové dny však nemusí nutně souviset se zahájením nového školního roku. Tematicky mohou odrážet událost ve škole nebo období, například svátek Helloween, Mezinárodní den studentstva, čas adventu, Vánoce.

„Co se nám povedlo a opravdu bych to doporučila všem, je projekt nazvaný Bylo, nebylo aneb babičkovské dopoledne, který jsme s dětmi dělali ve 2. třídě. Tehdy jsme probírali v prvouce čas – říkali jsme si, co to je minulost, přítomnost a budoucnost. Mluvili jsme o tom, co bylo kdysi a co třeba před měsícem, aby děti získaly pojem o časových vztazích,“ popisuje Šárka Michálková. 

Paní učitelka děti požádala, aby si do školy přinesly nějaké „starodávné“ předměty, které najdou doma, na chalupě nebo u babičky, a představily je spolužákům. Děti to pojaly velmi zodpovědně, přišly do školy oblečené v nejrůznějším starém oblečení a přinesly zajímavé věci. Děti mohly doma poprosit své babičky a dědečky, zda by přišli do školy povyprávět o svém životě. Jak to kdy bylo, co zažili a podobně. 

Jaké pak bylo překvapení, když do třídy v určený čas přišlo rovnou patnáct babiček a k nim i jeden dědeček. Takové zapojení seniorů nikdo nečekal. Poutavě a s velkou chutí vyprávěli příhody ze svého dětství i z dospělého života. Děti jim naslouchaly a doptávaly se. Prarodiče přinesli na ukázku spoustu zajímavých věcí – fotografie, staré doklady, části oblečení, předměty, které dnes už děti nikde nepotkají. Dvě z babiček dokonce s dětmi vystoupily i na každoroční akademii, kterou škola pořádá.