Digitální technologie mohou sloužit stejně jako škodit. Obzvlášť to platí v rukou nezkušených dětí. Ať už kvůli traumatizujícímu obsahu, nadměrné stimulaci nevhodné pro vyvíjející se mozek, nebo tomu všemu, co děti propásnou sezením u obrazovek.
Dnešní rodiče si většinou uvědomují problematičnost všudypřítomných displejů pro vývoj dětí. Vnímají riziko závislosti na on-line hrách, tuší, že kontakty přes sociální sítě mohou být rizikové, a chápou, že vzdálenost pornografie na jediné kliknutí není pro dospívajícího člověka ideální.
Zároveň však sami telefony i počítače používají, většinou využívají schopnosti obrazovek zabavit již malé děti, oceňují vzdělávací potenciál televizních pořadů i počítačových her a nechtějí odříznout potomka od on-line kontaktu s vrstevníky. „Kolik času před obrazovkou máme povolit? Jaký limit na připojení k internetu máme nastavit?“ ptají se.
Magnetické pole
Odpovědí na tuto otázku není jednoduché číslo. Výživový poradce nám také neradí, kolik kilogramů jídla máme my nebo naše děti sníst, a místo toho se zabývá tím, kdy, co, jak a proč jíme. Autorka používá paralelu dezertu: tak, jako se vliv dezertu na naše zdraví liší podle toho, dáme-li si koblihu, anebo kiwi, je rozdíl, čemu se s očima na obrazovce věnuje naše dítě. Zda komunikuje, vzdělává se, tvoří či programuje, anebo sleduje nevhodný obsah, zabíjí nudu či sjíždí pornografické stránky. Záleží též na tom, v kterých denních hodinách či za jakých okolností dítě obrazovky vyhledává a co kvůli nim nedělá.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.