Kašomani z Tesánkovic

V Argu mají poslední roky čím dál šťastnější ruku na komiks – ať jde o domácí, nebo hosty, ať jde o témata, nebo způsob komiksového vyprávění.

Například Lucas Harari ve své Přitažlivosti zkoumá iracionální podloží jedněch švýcarských termálních lázní. V dalších albech pak autorské tandemy nebo rovnou týmy sledují aktuální témata jako dějiny jaderné bomby (Bomba), zákopová válka (To byla zákopová válka) nebo Eichmann v Jeruzalémě (Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi). 

A pak je tady fenomén Kateřina Čupová. Debutovala předloni rozsáhlou adaptací sto let starého Čapkova dramatu R. U. R., která se obratem rozletěla v překladu po světě: italsky, korejsky, francouzsky, španělsky, turecky, rumunsky. Na současný český komiks po roce 2000 úspěch rozhodně větší než malý. A teď Čupová (ročník 1992) skóruje podruhé. A znovu si vybrala klasickou látku, kterou adaptuje po svém. Tentokrát pohádku ze sběru Karla Jaromíra Erbena Hrnečku, vař! 


Pohádkový remix

Pokud z Čapkova textu Čupová vyházela některé motivy a digrese, aby posílila hlavní dějovou linku a ideový background celé hry, pak na Erbenovu pohádku nastoupila s poněkud těžším kalibrem. Výsledkem je takový postmoderní remix, kde se původní mísí s novým a novějším, pohádka minulých století se supermanstvím dvacátého věku. Hrdina není jeden, jsou rovnou tři: dvě holky a kluk, Jana, Míla, Víťa. Žijí na vsi jménem Zakopané Tesánkovice s 328 obyvateli. A hrnec, co vaří na povel kaši jak mandle, neslouží v jejich správě k obživě sociálně slabých a potřebných, ale funguje jako zbraň proti nepravostem, zlu a zkáze – třeba smradu z auťáků nebo dvojce borců, co si dovolují na slabšího.

Placená zóna