Učím na osmiletém gymnáziu. Od samotného počátku své pedagogické praxe se výzva ke zrušení osmiletých gymnázií vrací jako bumerang. Vždycky se objeví někdo na politické scéně, kdo vášnivě prohlásí, že osmiletá gymnázia jsou elitářská, likvidují základní školství a že je třeba je zrušit. Nejlépe ihned.
Pak ale přijdou pro kariéru daného politika atraktivnější politická témata a o osmiletá gymnázia se přestane zajímat. Nebo na některé z nich, nejlépe hodně prestižní a drahé, umístí svého potomka, a proto se raději stáhne do ilegálního mlčení. Rušit osmileté vzdělávání, když ho sám vyžaduji pro svoje vlastní děti, není ani v naší politické džungli vždy úplně in. Nicméně, vyvolává to zajímavou otázku: Co veřejnost na osmiletém vzdělávání tak dráždí?
Nerovnost a elita
Pustila jsem se do studia argumentů, jež se objevovaly v mediálním prostoru. Je to elitářské! Tento názor nejvíc akcentovali přívrženci zrušení víceletých gymnázií, když se dostali do úzkých. Není to poprvé, kdy v naší plebejské společnosti toto mínění zaznívá jako zcela rozhodující. Úplně s ním nesouzním, proto jsem hledala dál.
Jiní zarytí odpůrci tvrdí, že gymnázia podporují nerovnost ve vzdělávání. Ani tady si nejsem jistá, zda by jejich zrušení přispělo k navýšení rovnosti v přístupu ke studiu. Spíš se v případě osmiletých gymnázií našel obětní beránek, který poukazuje na celkový obraz školství. Zrušit školní docházku si netroufne nikdo, tak se volá po zrušení osmiletých gymnázií.
Vymlouvat politikům jejich verbální útoky vzhledem k životnosti jejich zájmu o školství asi nemá smysl. Zajímavé je, že se do toho s chutí pouštějí i mnozí novináři, rodiče, ba i mezi kantory jsem objevila podobné tendence. Mě osobně však jejich argumenty nepřesvědčují.
Víceletá gymnázia zrušili soudruzi jako buržoazní přežitek – opravdu se chceme tímto inspirovat? Faktem je, že původní myšlenka, která zněla při porevoluční obnově gymnázií, směřovala k výlučnosti několika podobných gymplů a snaze věnovat se nadaným dětem. To dnes už dávno neplatí. Některá osmiletá gymnázia disponují maximálně tak větším procentem motivovanějších dětí. Škol tohoto typu je inflačně mnoho – a některá opravdu ani nic navíc nenabízejí. A pokud je někde skvělá základka, děti tam ani nechtějí.
Možná by celý velký problém vyřešily jinak nastavené přijímací zkoušky. Stěžejní ale je – jako v celém školství – motivace, kantoři, prostředí. Nabídnout nadstandardní vzdělávací podmínky může jak škola základní, tak osmileté gymnázium.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.