Komenský & Freud

Říkal, že se mu jednou v koncentráku zdál hrozný sen. Zdálo se mu, že je u maturitní zkoušky, dostal těžkou otázku, kterou neumí, a před komisí doslova plave. „Pak jsem se ale probudil,“ říkal ten sympatický muž, „a oddechl jsem si. Došlo mi, že naštěstí nejsem u maturity, ale v Buchenwaldu.“  

I mně se občas dodnes zdá, že jsem se znovu ocitl na gymnáziu, a právě píšu písemku z matiky, avšak mé vědomosti jsou zcela žalostné. A to jsem na střední škole podle všeho nijak zvlášť netrpěl, ale v podvědomí se zřejmě všechna tehdejší traumata stále udržují při životě a občas probublají na povrch. Neboť škola je přes všechen svůj bohulibý účel také mocným generátorem stresu, deprivace, unifikace a často i marné práce. 

A platí to samozřejmě i pro obrácenou stranu barikády, jak dokládá náš článek Noční můry učitelů. Pedagogové by měli tudíž studovat nejen spisy J. A. Komenského, ale i psychoanalytika Sigmunda Freuda – a věnovat zvýšenou pozornost psychohygieně. A když už jsme u zdraví, dále píšeme třeba o epilepsii, jež postihuje stejně tak žáky i učitele. Nechte si vyprávět, jaké je to dostat epileptický záchvat před tabulí, když jej doprovází nejen svalová křeč, ale občas i povolení svěračů…  

Za klíčové považuji téma obyčejných běžných žáků, kteří jsou při výuce přehlíženi. „Systém je ovšem většinou nastaven tak, že když neprudíte, nikdo si vás moc nevšímá. Jste za toho hodného, občas vás za to i pochválí, ale ve třídě je třeba udržet pořádek, tak se učitelé intenzivně věnují těm hlučným dětem,“ píše naše spolupracovnice Jitka Neradová. Její slova by si měli vzít kantoři obzvlášť k srdci. 

V dalších článcích probíráme, jestli nejsou domácí úkoly náhodou spíš pro rodiče než pro děti, zda je papír z pedagogické poradny jakýmsi voucherem pro flákání, anebo jestli by nebylo načase sepsat etický kodex i pro rodiče. Také se tu dočtete o jednom neuskutečněném prezidentském rozhovoru.

Jo, a abych nezapomněl. Letos slaví Rodina a škola neuvěřitelné sedmdesátiny! Historii časopisu jsme si připomínali po celý minulý rok probírkou našeho archivu, nicméně si dovolím ještě jednou připomenout, že existence našeho listu není samozřejmá. Je to malý zázrak, který trvá i díky vám!