Grunnlaget znamená v překladu „základ“. Tato vyučovací metoda vychází z práce norského pedagoga Magna Nyborga (1927–1996) a je primárně určena pro výuku žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. Využít se dá ale i plošně, a proto ho v Norsku zavedla většina mateřských a základních škol.

Princip spočívá v tom, že se děti nejdříve naučí chápat základní pojmy, jako je barva, počet nebo tvar, aby mezi nimi později zkoušely hledat rozdíly či podobnosti. Rozvíjejí se tak u nich jazykové dovednosti a způsoby uvažování, které jsou pro schopnost učit se podstatné. Nově získané znalosti jsou pak základním kamenem k dalšímu vzdělávání.

Primárními pracovními nástroji Grunnlagetu jsou jazyk a soubor různorodých předmětů. Je dobré využívat předměty, které děti znají ze svého okolí nebo které mají rády. Není až tak důležité, jaké konkrétní věci to budou, podstatné je, aby se od sebe lišily barvou, tvarem, velikostí i materiálem, ze kterého jsou vyrobeny. 


Pozitivní emoce při učení

V Česku se tato metoda poprvé objevila díky organizaci Člověk v tísni, jejíž pracovníci ji začali používat ve svých předškolních klubech. Jde vlastně o přípravu na vstup do školy u dětí ohrožených školním neúspěchem. Metoda pracuje s tím, jak porozumění následně využívat pro snazší a efektivnější výuku. Učitelům usnadňuje práci s dětmi, které mají různé specifické odlišnosti – nemluví česky, mají minimální slovní zásobu, mluví etnolektem, mají odlišné sociální návyky či vyrůstají v nepodnětném rodinném prostředí. Právě konceptuální učení typu Grunnlaget jako alternativní metoda napomáhá tyto obtíže účinně zmírňovat.  

Placená zóna

Petra Macková