Integrace dětských a dospívajících ukrajinských válečných běženců je jistě největší výzvou pro český vzdělávací systém v aktuálním školním roce. Podle údajů ministerstva školství bylo v září 2022 registrováno na českých základních školách 39 478 školou povinných ukrajinských žáků. Do lavic tak zasedlo zhruba 80 % ukrajinských dětí, které od února získaly v Česku pobytový azyl.
Na straně druhé se však od začátku ruské agrese zapsalo na české střední školy 4523 Ukrajinců z cca 26 000 uprchlíků ve věku 15–18 let. To je tedy pouze 19 %. Ještě horší je situace v české metropoli, kde podle údajů magistrátu k 19. září 2022 studovalo pouze 707 ukrajinských středoškoláků z celkového počtu více než 6000 ve městě registrovaných. Většina ukrajinských středoškoláků tedy zůstává mimo vzdělávací systém.
Jazyk na prvním místě
Na úvod je vhodné připomenout, že na ukrajinské adolescenty se již nevztahuje povinná školní docházka, čímž se zásadně liší od žáků mladších patnácti let. Podle údajů MŠMT se přibližně 50 % mladých Ukrajinců navíc účastní on-line výuky, zajišťované po celou dobu války ukrajinským ministerstvem školství, a nemají tedy o český vzdělávací systém zájem. Tato skutečnost samozřejmě nezřídka platí i pro ještě školou povinné žáky do patnácti let. Někteří mladí Ukrajinci také v Česku již pracují, aby finančně podpořili své rodiny, které často disponují pouze omezenými finančními zdroji. Část běženců se navíc postupně vrací do vlasti, pokud ukrajinská vojska osvobodí jejich domovy.
Přes tyto skutečnosti zůstali v České republice i tací uprchlíci v příslušné věkové kategorii, kteří by měli o středoškolské studium zájem. K přijímacímu řízení pro školní rok 2022–2023 se jich však přihlásil jen zlomek. Dle údajů Cermatu se například na maturitní obory přihlásilo 2095 mladých Ukrajinců, tedy ani ne 10 % na jaře u nás přítomných. Důvodů tohoto faktu je hned několik.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.