Letní vlny veder, období sucha, strádající a žloutnoucí zeleň, či naopak nárazové přívalové deště a s nimi související přetížení kanalizace – klimatická změna s sebou přináší nové podmínky, které ovlivní náš každodenní život. K tomu ještě energetická krize, nutnost snižovat výdaje za energie i zbavit se závislosti na fosilních zdrojích. Jsou české školy a školky připraveny na budoucnost?
Klimatické modely jsou neúprosné. I mírnější scénáře počítají s tím, že ročně přibude tropických dní, kdy teploty stoupají nad 30 °C, i tropických nocí, kdy teploty neklesnou pod 20 °C. Vlny veder nejsou pro obyvatele nic příjemného a zdravého, obzvlášť když žijí ve městech, kde teploty kvůli velkému množství zpevněných povrchů bývají daleko vyšší než v krajině – odborně se tomu říká tepelný ostrov města. Pobyt v přehřátých prostorech může být náročný i nebezpečný pro starší učitele, obzvlášť pokud jsou kardiaci či diabetici, a pro mladší děti, které ještě nemusí mít tak dobře vyvinutou termoregulaci. Přehřátý člověk pak trpí únavou, je malátný a může mu být nevolno.
Zapnutí klimatizace bohužel není zcela udržitelným řešením. Klimatizace totiž spotřebovává velké množství energie ze sítě, čímž navyšuje spotřebu uhlí či plynu pro její výrobu. Zároveň převádí teplo zevnitř budovy směrem ven, tudíž přispívá k oteplování veřejných prostor v okolí školy, což není v letních vedrech zcela žádoucí. Existují však další možná řešení, jak ukazují první vlaštovky mezi školními budovami.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.