Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme?
V prosinci 1897, šest let poté, co odjel z Francie na Tahiti v naději, že zde objeví nedotčený tropický ráj, prožíval Paul Gauguin psychickou krizi. Místo toho, aby žil za přijatelné peníze a rozvíjel své umění, byl frustrován probíhající modernizací této francouzské kolonie, unaven hádkami s místními úřady, sužován finančními těžkostmi, osaměním a vážnými zdravotními potížemi. Navíc zemřela jeho milovaná dcerka.
Skrze svůj monumentální obraz v duchu nástěnných maleb kladl sobě a divákovi základní otázky týkající se obecně lidských problémů: Odkud přicházíme? Co jsme? Kam jdeme? Jinak řečeno: původ, identita, účel, osud. Tyto otázky daly velkorozměrné malbě také svůj název a umělec chápal plátno jako svůj odkaz. Práce na něm postupovala pomalu: Gauguina bolely nohy, trpěl zánětem spojivek, bolestmi srdce, záchvaty dušnosti a závratěmi. Když dílo dokončil, odešel údajně v lednu 1898 do hor a pozřel velkou dávku arzenu. Tak popsal okolnosti vzniku obrazu svému pařížskému manažerovi před tím, než byla malba vystavena v galerii obchodníka s uměním Ambroise Vollarda. Gauguinova legenda o pokusu o sebevraždu zcela přesně odpovídala tématu života, smrti a symbolickému významu obrazu, který tehdy namaloval.
Gauguinův současník, německý filozof Friedrich Nietzsche, který zdůrazňoval prázdnotu, nesmyslnost a tragičnost lidské existence, považoval umění za velkého podněcovatele života, jenž odzbrojuje všechny síly, které život negují, a přesvědčuje člověka, že navzdory prchavosti lidského bytí stojí za to žít.
S uměním a uměleckou tvorbou jako prostředkem hledání smyslu lidského života pracuje existenciálně orientovaná arteterapie. Ta za kořeny nevyhnutelných úzkostí v životě člověka považuje smrt, svobodu, izolaci a nesmyslnost, přičemž setkání s nimi má utvářet náš vlastní existenciální konflikt, jak o tom nakonec svědčí i Gauguinovo plátno. Jeden z proponentů existenciální arteterapie, Bruce Moon, je toho názoru, že výtvarná tvorba pramení z hloubky lidských zkušeností, vnitřních tužeb, rozporů a nesouladů a že tvůrčí procesy zviditelňují význam tím, že povyšují náhodné události do sféry intenzivních zkušeností. Lidská duše je nejvíce tady a teď v okamžicích, kdy se nějaké bezcílné události transformují ve smysluplné prožitky. Proces tvorby je v tomto ohledu procesem zakoušení.
Úkolem arteterapeutů je ho usnadňovat, například partnerským přístupem ke klientům, protože vztah je to, skrze co život dostává smysl a sebepřesahující rozměr.
Po událostech z počátku roku 1898 byl výše zmiňovaný obraz vystaven v Paříži a Gauguin slavil úspěch. Znovu ho naplnila radost ze života a zlepšil se i jeho zdravotní stav.
INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách. Najdete v něm rozhovory s osobnostmi české pedagogiky, psychologie a dalších oblastí souvisejících s výchovou a vzděláváním, nápady na cvičení s dětmi, zajímavé hry a pracovní listy, zajímavosti, které „hýbou“ světem předškoláků a malých školáků. Připravujeme pro vás také články týkající se zdraví dětí i dospělých a též náměty pro tvořivou práci. Nechybí inspirace z mateřských škol. Náš časopis vám umožní nahlédnout do všeho, co zajímá mateřské školy a školní družiny!