K lidskému životu patří neodmyslitelně smrt. Jde o jeho přirozenou součást. Je tedy samozřejmé, že s pomíjivostí života se v různých podobách setkávají také děti. V této souvislosti si dospělí kladou spoustu otázek o tom, jak sdělit dítěti bolestnou zprávu, jak mluvit o tématu, s nímž si mnohdy sami neví rady.
S dětmi je zapotřebí mluvit o smrti již od malička. Není nutné čekat na okamžik, až se v rodině objeví nějaká nevyléčitelná nemoc, až někdo blízký zemře. Mluvit s dětmi o smrti není nikdy snadné, avšak i nedokonalá slova jsou mnohem lepší než tabuizované mlčení.
Poprvé se děti s tématem smrti setkávají již prostřednictvím pohádek a příběhů, neboť právě v nich se toto téma často objevuje. Díky své přirozené zvídavosti se děti zajímají o to, co se nachází za hranicí, kterou si představují ve svém imaginárním světě. Jakmile se zeptají na téma smrti, je s nimi možné mluvit na základě jejich přirozeného zájmu právě prostřednictvím pohádek a příběhů.
S tématem smrti se děti setkávají také ve chvíli, kdy jim zemře milované zvířátko, které doma chovaly. Prostřednictvím takových událostí mají možnost seznámit se s tím, jak to probíhá, když zvířátko zemře. V takových chvílích si děti prožívají určité stýskání, odchod milovaného zvířete a rituál odcházení spojený se zhmotněním a rovněž s jakýmsi pohřbem. Se smrtí se mohou setkat také, když uvidí mrtvého ptáčka, přejetého zajíce či jiné zvířátko. Anebo při úmrtí blízké osoby v rodině.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.