Můžeme stvořit umělou duši?

Jak definovat umělou inteligenci?

Za mě jde o komplexní systém, který plní úlohy a zpracovává data podobně dynamicky jako člověk. Neuronové sítě sleduju od roku 2019 a brzy mi došlo, jakou to bude mít performativní sílu. Už tehdejší verze chatu GPT-2 (second generation Generative Pre-trained Transformer) od společnosti OpenAI uměla okamžitě a velmi inteligentně odpovídat na dotazy stejně jako vzdělaní lidé.

Schopnost používat jazyk, která byla dosud výlučně lidská, si osvojila nějaká další entita.

A naučila se to způsobem, který je pro většinu lidí nečekaně efektivní. Překvapilo to i vývojáře a odborníky.

Kde leží její počátky?

Už si to možná neuvědomujeme, ale přelomovou a mocnou technologií v historii lidstva je písmo, abeceda, díky níž pouhými několika znaky dokážeme zapsat cokoli. Tato technologie je pravým historickým počátkem umělé inteligence. Možnost zapisovat naše poznání, myšlenky, abstrakce tak jednoduchým a zároveň komplexním systémem je jedním z největších vynálezů, které změnily svět. I proto tu máme obrovský objem informací, který teď dostává k učení umělá inteligence.

U komplexních systémů platí pravidlo, že v okamžiku, kdy máme dostatečný počet prvků systému a spojení mezi nimi, vzniká nová kvalita systému. Právě to se stalo u generativních systémů typu neuronové sítě. Začaly být dostatečně výkonné a propojené.

Co znamená neuronová síť?

Je to matematický model mozku; jsou zde velmi jednoduché „neurony“, což je vlastně matematická funkce složená ze vstupu, zpracování (výpočtu) a výstupu. Neurony jsou uloženy v mnoha vrstvách, to z nich tvoří ony hluboké sítě, a všechny neurony jsou propojené. Výsledkem je složitá kombinace v podstatě jednoduchých výpočtů.

Už minulá verze GPT-3 měla na 155 miliard parametrů, tedy různých vztahů, způsobů konstrukce. Nejnovější verze GPT-4 má už 170 bilionů parametrů. Tento počet se řádově blíží počtu neuronů v lidském mozku.

Umělá inteligence je sice pořád matematický model, ale vývojáři se v její architektuře stále více inspirují biologickým systémem lidského mozku. GPT-4, poslední generace chatbota, už funguje na bázi osmi menších podsystémů, podobně jako v lidském mozku kooperující různě staré systémy. Také už se v nich podařilo implementovat různé funkce, třeba pozornost nebo zvědavost.