Pro lidi s hraniční poruchou osobnosti je dialektická behaviorální terapie vědecky ověřenou cestou, jak se stabilizovat a zdravěji fungovat. Čekací lhůty v několika specializovaných centrech v Česku jsou však enormní. Co blokuje další rozvoj? A v čem tkví účinnost této metody?
Metoda, kterou v osmdesátých letech vyvinula americká psycholožka Marsha M. Linehan, k nám pronikala postupně. Jedná se o integrativní program kombinující postupy kognitivně-behaviorální terapie a dialektické filozofie tak, aby co nejlépe cílil na léčbu emoční dysregulace a nezdravé impulzivity. Pomáhá lidem, kteří prožívají intenzivní emoce a neumějí je regulovat zdravými způsoby. Tato neschopnost vede k maladaptivnímu chování: sebepoškozování, sebevražednému jednání, zneužívání látek. Primárně se dialektická behaviorální terapie (DBT) zaměřuje na lidi s diagnózou hraniční poruchy osobnosti, ale léčbu vyhledává i klientela s dalšími závažnými projevy, například závislostmi, posttraumatickou stresovou poruchou a jinými.
Úplně první DBT program vznikl v Kaleidoskopu u Prahy, kde ho rozvíjela především odborná ředitelka Kaleidoskopu Renata Tumlířová. Další program se zrodil na Psychiatrické klinice ve Fakultní nemocnici Brno v roce 2019 a následně v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany – a díky projektu Gradient od Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vzniklo v posledních letech pět dalších center.
Dvouleté čekání
Pokud dnes pacient v Brně požádá o vstup do DBT programu, musí se obrnit obrovskou trpělivostí. Čekací doba se aktuálně pohybuje kolem dvou let. V kontextu diagnóz, které často zahrnují akutní riziko sebevraždy nebo těžké sebepoškozování, je to alarmující číslo.
Psycholožka a vedoucí týmu DBT na Psychiatrické klinice FN Brno Pavla Horká Linhartová přibližuje aktuální situaci: „Standardní terapeutický program v zahraničí trvá rok, my ho v Česku máme z kapacitních důvodů nastavený na půl roku. Ale i tak jsou čekací doby dlouhé, což ukazuje, že potřebujeme síť rozšiřovat mnohem víc. DBT je nejúčinnější u nejtěžších pacientů, které umí poměrně účinně stabilizovat. Naším vstupním kritériem je právě přítomnost život ohrožujícího chování.“ Efektivní a strukturované způsoby práce se sebevražednými klienty tu přitom dlouho chyběly.
DBT je intenzivní týmový terapeutický program, který kombinuje skupinový nácvik dovedností a individuální terapii s telefonickou podporou mezi sezeními. Učení se novým dovednostem, jak pracovat se svými emocemi, myšlením a vztahy nebo jak zvládat krizové situace, je jedním z klíčových prvků DBT.
„Dialektická behaviorální terapie stojí na nehodnotícím přístupu,“ vysvětluje Pavla Horká Linhartová. „Když se budu za své potíže kritizovat nebo mě za ně bude kritizovat okolí, nepomůže mi to ke změně. Efektivní cestou je porozumět tomu, jak a proč nefunkční nebo ohrožující chování vzniká, a učit se nové způsoby a dovednosti, jak fungovat zdravěji. Je to o vyvažování péče a podpory s tlakem na změnu, protože potíže našich pacientů přímo ohrožují jejich životy.“
Pavla Horká Linhartová
je psycholožka, odborná asistentka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a vedoucí týmu dialektické behaviorální terapie (DBT) na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno, předsedkyně DBT sekce České společnosti kognitivně-behaviorální terapie (ČSKBT) a spoluzakladatelka vzdělávacího institutu EQUILIO – Český institut DBT. Specializuje se na problematiku hraniční poruchy osobnosti a emoční dysregulace. Doktorské studium v oboru psychiatrie završila disertační prací zaměřenou na téma neurobiologie impulzivity. Absolvovala výcvik v gestalt psychoterapii a intenzivní výcvik v DBT, je autorkou řady článků v mezinárodních odborných časopisech a aktivně se podílí na výuce studentů všeobecného lékařství i neurověd.
V Brně momentálně probíhají dva skupinové programy s kapacitou deseti klientů v každé skupině, přičemž počet nemůže podle manuálů překročit čtrnáct členů, protože každý musí mít zajištěn dostatečný prostor se vyjádřit. Skupinu vedou vždy dva terapeuti. Navíc má každý pacient svého individuálního DBT terapeuta. Individuální DBT terapie pak cílí na zmírňování problémového chování a zároveň na podporu efektivního jednání a na práci na životních cílech. Snaha upravovat chování, které ohrožuje život, je vždy prioritou.
Placená zóna
Předplatitelé časopisu mají neomezený přístup k článkům publikovaným od roku 2005 až do současnosti.