Co čte Petr Kavalíř

Knihy Theodora Roszaka Longevity Revolution: As Boomers Become Elders bych si pravděpodobně v záplavě publikací o dlouhověkosti a stárnutí vůbec nevšiml, nebýt toho, že jsem se s ním osobně setkal a měl možnost s ním pohovořit ojeho názorech na stárnutí lidské populace. Po našem rozhovoru jsem od profesora Roszaka dostal knihu, která vyšla v roce 2001 v nakladatelství Berkeley Hills Books.Roszak ve své knize velmi poutavě popisuje velké sociální změny, které dopadnou na USA v souvislosti se stárnutím generace takzvaných Baby Boomers - těch, kteří se narodili koncem padesátých let a v šedesátých letechdvacátého století. Stárnutí populace povede v příštích dekádách k vyrovnání poměru mezi seniory a mladou generací. Zvyšující se procento starých lidí v populaci je většinou prezentováno jako určitá hrozba pro prosperitu arozvoj společnosti, autor však seniory vnímá jako národní bohatství.Kniha v sedmnácti kapitolách nevšedním způsobem rozebírá různé dopady této masivní demografické změny na všechna odvětví společenského života, na kulturu i hodnotové preference.Autor originálním způsobem analyzuje vliv stárnutí populace na politiku, ekonomiku, zdravotnictví i média a zábavu, aby zdůraznil, že staří nebudou jen na obtíž, nýbrž budou sociálním a kulturním bohatstvím společnosti.Svět, který v knize popisuje, je méně materialistický a populistický, je více zaměřen na morální hodnoty a mezilidské vztahy. Roszak se snaží poodhalit poznání, ke kterému on sám, jakožto představitel stárnoucí generace,dospěl - že růst dlouhověkosti je nejdůležitějším zdrojem společenských změn v budoucnosti. Věří, že starší a moudřejší lidé obětují více svých materiálních požitků a najdou uspokojení v nemateriálních oblastech. V důsledkutoho bude velké procento seniorské populace využívat méně materiálních zdrojů. Senioři tak mohou dát příklad mladé generaci, aby se chovala šetrněji k naší planetě. Z dnešního pohledu je však problematické plně uvěřit těmtonázorům autora a nezapochybovat o starší, do této chvíle materialisticky zaměřené generaci. Proč by se měli odklánět od zažitých principů? Vždyť všichni známe přísloví"starého psa novým kouskům nenaučíš".Čtenář v tomto díle najde i demografické statistiky a predikce, jež jsou nenásilnou formou zakomponovány do textu. Kniha je psána velmi srozumitelným jazykem a způsobem oslovujícím nejen starší a mladé čtenáře, ale ipolitiky, sociology, zkrátka všechny, kdo se zajímají o fenomén stárnutí. Z tohoto pohledu ji můžeme bez nadsázky považovat za publikaci, jež může sloužit jako most mezi generacemi.