The Beastess, Dokonalost neznamená štěstí, Grada, 2017
Naše doba nás nešetří - z obrazovek se na nás smějí dokonale krásné ženy a dokonale elegantní nebo „vysportovaní“ muži a my máme pocit, že všechno, co nám reklamy nabízejí, musíme mít. Jednak to přece vyjadřuje naše vlastní skryté touhy (neobjevujete snad také s novou řasenkou samy sebe?), jednak s dokonalostí dosaženou následováním mediálních vzorů možná přijde i uspokojení z našeho vlastního života.
Anebo také ne.
Touha po dokonalosti je nám podle autorky knihy přirozená, neboť je pozůstatkem fáze, kterou jsme každý při svém vývoji v dospělého člověka prošel. Pomocí psychodynamických teorií je velmi zdařile a srozumitelně demonstrováno, kde se v nás tato touha, promyšleně živená reklamou a médii, zrodila. Stalo se tak již ve fázi takzvaného primárního narcismu, což je stav, v němž se nacházejí děti v prvních měsících po narození a v němž nerozlišují mezi sebou a světem: ony jsou celým světem a všechny jejich touhy jsou splněny dříve, než by mohly být formulovány - jednoduše dokonalý stav, který ale nemůže trvat věčně. Další vývoj spočívá v tom, že se dítě naučí odlišovat sebe a vnější svět a že dokáže pochopit, že jak ono samo, tak ostatní lidé mají dobré i špatné stránky - nikdo není ani naprosto špatný, ale ani naprosto perfektní.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.